Naše závislost na bezpečnostních garancích USA je neudržitelná, tvrdí exministr Petříček

Finsko, které má s Ruskem více než tisíc kilometrů dlouhou společnou hranici, se chystá kvůli ruské invazi na Ukrajinu ukončit období neutrality a vstoupit do Severoatlantické aliance. Podobný krok zvažuje Švédsko. „Tohle by přispělo k posílení naší kolektivní bezpečnosti a obrany,“ říká pro Český rozhlas Plus bývalý ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD).

Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Tomáš Petříček (SOCDEM)

Tomáš Petříček (SOCDEM) | Foto: Kateřina Cibulka | Zdroj: Český rozhlas Plus

Bývalý ministr Tomáš Petříček uvádí, že jsou to země, které dlouho posilují vlastní schopnost bránit se. A právě větší schopnost obrany sebe sama podle něj Evropa potřebuje.

„Evropa musí převzít větší odpovědnost za svoji bezpečnost. A není to pouze o tom, že máme naplnit požadavek na dvě procenta HDP na obranu. Ale je to o posílení operačních kapacit, o posílení schopnosti bez logistické podpory Spojených států tam, kde USA nebudou mít zájem nebo nebudou ochotny evropské spojence podporovat,“ zdůrazňuje Petříček.

Přehrát

00:00 / 00:00

Tomáš Petříček (ČSSD), bývalý ministr zahraničí, o válce na Ukrajině a plánovaném vstupu Finska a Švédska do Severoatlantické aliance. Ptá se Jan Bumba

„Jsem přesvědčen – jako dnes skoro všichni – že naše závislost na bezpečnostních garancích Spojených států je neudržitelná. Může nastat situace, kdy budeme čelit různým hrozbám, aniž bychom se mohli vždy obrátit na Spojené státy, které třeba budou angažované v jiných regionech,“ dodává.

Takovým regionem by podle něj mohlo být například v jihovýchodní Asii, protože za hlavní hrozbu v současnosti Spojené státy považují Čínu.

Kompromis s Tureckem bude

Odhodlání vstoupit do NATO už vyjádřilo Finsko, Švédsko bude podle očekávání následovat. Přijetí do Aliance ale musí ratifikovat všichni současní členové. Jenže Turecko už dalo najevo výhrady.

„Já bych připomenul, že Turecko už bylo například rezervované k přijetí plánu na posílení obrany východního křídla, protože chtělo zároveň posílit bezpečnostní garance v jihovýchodní oblasti, která je pro něj klíčová, a to zejména s ohledem na své problémy na hranicích se Sýrií, Irákem a podobně. Nakonec se podařilo najít kompromis. Věřím, že se to podaří i tady,“ předpokládá bývalý ministr zahraničí.

Švédsko už oznámilo, že do Turecka proto vysílá skupinu diplomatů. „Švédsko patří mezi země s velkou zkušeností v diplomatických jednání. Myslím, že se kompromis podaří najít. Turecko přes různé lavírování si je vědomo přínosu Severoatlantické aliance i pro jeho vlastní bezpečnost,“ tvrdí Petříček a dodává, že ani tak se Švédsko a Finsko nestanou členy NATO za několik málo týdnů.

Do té doby ale nebudou tyto severské státy chráněny pátým článkem smlouvy NATO o společné obraně při napadení. A Rusko, jehož útok na Ukrajinu přispěl k odhodlání Švédska a Finska připojit se k NATO, už vyjádřilo s jejich kroky nelibost. 

„Jsem přesvědčen, že je to z ruské strany jen rétorické strašení. Ve Švédsku i Finsku je dnes veřejné mínění poměrně značně pro vstup do Aliance a pro posílení vlastní bezpečnosti, a tím i bezpečnosti evropské,“ říká Petříček.

Rusko si nemá co diktovat

Mají-li se obnovit jednání mezi Ruskem a Západem, snažit by se mělo především Rusko, je přesvědčen exministr. 

Rusko ztrácí pozice na zbrojním trhu v Asii. Nejvíc z toho profitují výrobci z USA, Číny a Izraele

Číst článek

„Ruská federace sama musí být ochotná zasednout k jednacímu stolu, a to bez iracionálních podmínek, které si dosud klade. A začít jednat především s Ukrajinou, potažmo v rámci mezinárodních organizací, jak v první řadě ukončit vojenské operace na Ukrajině a za druhé jak nalézt cestu k trvalému míru. Který nebude na úkor ukrajinské suverenity a územní celistvosti,“ vysvětluje.

„A musí to být především Ukrajina, kdo by měl říci, o čem je možné jednat a o čem už připravena jednat není. Je potřeba si uvědomit, že vojenská situace dnes rozhodně neumožňuje Rusku cokoliv si diktovat,“ zdůrazňuje Petříček.

Jak by se měl stát postavit k dezinformacím? Mělo by Česko vystoupit z visegrádské čtyřky? Poslechněte si celé Interview Plus, ptá se Jan Bumba.

Jan Bumba, kac Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme