Kde jsou místa nebezpečná pro chodce? Interaktivní mapa všech nehod od roku 2007
Za posledních osm let vyšetřovali policisté přes třicet tisíc nehod, při nichž byl jedním z účastníků chodec. Zahynulo při nich 1244 lidí.
Vyplývá to z dat ministerstva dopravy, která analyzoval Český rozhlas. Zatímco počet nehod s účastí chodců zůstává v posledních letech přibližně stejný – každý den se jich v celé republice stane průměrně deset – počet lidí, kteří při nich zahynou, mírně klesá. Loni zemřelo na silnicích 103 chodců, o pět let dříve 149 a v roce 2008 rekordních 202.
Ze všech zkoumaných nehod jich chodci zavinili jen třetinu, zbytek jde na vrub řidičů.
U chodců se často projevuje nepozornost, upozornil v Ranním interview šéf dopravní policie Tomáš Lerch
Zhruba třetina všech nehod se odehraje na vyznačených přechodech pro chodce. Míra zavinění chodců, například když přecházejí na červenou, je na přechodech ve srovnání se všemi ostatními nehodami asi poloviční, okolo 15 procent.
Datoví žurnalisté Českého rozhlasu vytipovali ve spolupráci s regionálními redakcemi místa, kde v krajských městech docházelo k nehodám s nejvážnějšími následky pro chodce, a reportéři se na ně vypravili s mikrofony, aby zjistili, čím to je.
Nebezpečné ulice v Praze, Brně, Ústí nad Labem, Ostravě a Pardubicích najdete v záložkách následující mapy. V poslední záložce jsou potom zakreslené všechny nehody z celého Česka. Kliknutím na ikonu s lupou můžete vyhledat libovolnou adresu a podívat se, kde se nehody s účastí chodce staly ve vašem okolí – a s jakými následky.
Praha: Ne vždy je možné přidat semafor
V hlavním městě patří podle dat za posledních osm let k místům pro chodce nejrizikovějším okolí tramvajové zastávky Výtoň na Rašínově nábřeží. Jeden chodec tu ve sledovaném období zahynul, dalších sedm bylo těžce zraněno.
Lidé tu často dobíhají tramvaje, aniž by se důkladně rozhlédli. “Ani hrozba pokuty do maximální výše dva tisíce korun je od přebíhání vozovky neodradí,” říká mluvčí pražských strážníků Rudolf Rubeš.
Z podobných důvodů je riziková například i tramvajová zastávka Biskupcova blízko křižovatky Ohrada. Dopravní experti oslovení Českým rozhlasem připouštějí, že si s ní nevědí rady. (Více si poslechněte v příspěvku Evy Kézrové).
Kdo a jak vlastně rozhoduje o tom, jestli bude na silnici přechod a jak bude bezpečný? Natáčela o tom redaktorka Eva Kézrová
Vytvořit nový přechod pro chodce totiž není tak jednoduché, jak by se laikům mohlo zdát. “Projektant musí vyhodnotit pohyby všech účastníků silničního provozu, to znamená pěších, vozidel i tramvají. Musí také zhodnotit, zda poduliční sítě umožní doplnění kabelů světelné signalizace a bezbariérových úprav,” vysvětluje David Nováček z pražského magistrátu.
Dalším důvodem, proč někdy semafory chybí i na místech, kde by mohly zachraňovat životy, je příliš hustá doprava. Podle Ludvíka Czitala z dopravního odboru Prahy 1 proto chybí například na Národní třídě: “Došli jsme k tomu, že by to mělo tak fatální dopad na kapacitu komunikace, že by to znemožnilo provoz tolika tramvajových linek v intenzitě, jaká tam je.”
Většina nehod chodců se ale stává mimo přechody, často na frekventovaných silnicích prvních tříd. Ty sice spravuje stát, ale o přechodech rozhoduje město. A podle generálního ředitele Ředitelství silnic a dálnic Jana Kroupy je má také platit: “Podobně jako třeba osvětlení je financuje město nebo obec. Ředitelství silnic a dálnic podobně jako Policie ČR k tomu jen dává své stanovisko.”
Ústí nad Labem: Ulice Sociální péče
Spor o to, kdo má zabezpečení chodců zaplatit, se vede například i v Ústí nad Labem. Pro chodce rizikovým místem je tu například ulice Sociální péče před Masarykovou nemocnicí. Jde o čtyřproudou silnici, kde se často stává, že auto v bližším pruhu chodce pustí, ale další řidič ve vedlejším pruhu už nezabrzdí. Podle statistik se tu stalo víc než třicet kolizí aut s chodci, ve třech případech to skončilo smrtí člověka.
V Ústí nad Labem je několik míst, kde často dochází k nehodám aut s chodci. Poslechněte si reportáž Jana Bachoríka
Odborníci na bezpečnost silničního provozu oslovení Českým rozhlasem se shodují, že nejlepším řešením by byla stavba nadchodu. Podle nezařazeného náměstka ústecké primátorky Pavla Dufka by se o to mělo postarat Ředitelství silnic a dálnic: “My můžeme udělat jediné: Apelovat na ŘSD, aby přechody upravilo, aby byly bezpečnější,” řekl Českému rozhlasu.
Jan Rýdl z ŘSD to odmítá. Podle něj musí ředitelství s městem na podobných stavbách spolupracovat. “Před lety právě v ulici Sociální péče město samo investovalo do blikajících diod ve vozovce. Zůstávají v majetku Ústí nad Labem, obec je udržuje v provozu.”
Ani nadchody však nemusí situaci automaticky zlepšit. Příkladem toho je Všebořická ulice, kde jsou dva nadchody. Přesto tam od roku 2008 došlo ke dvěma desítkám srážek z chodci, jeden z nich zemřel. (Více si poslechněte v příspěvku Jana Bachoríka).
Brno: Nešťastné nádraží
Ve druhém největším českém městě hrozí chdocům nebezpečí mimo jiné před hlavním nádražím. Kromě dvou komunikací pro auta tudy vedou i čtvery tramvajové koleje.
V Brně je pro chodce nejnebezpečnější prostor před hlavním vlakovým nádražím. Natáčel o tom redaktor Tomáš Jelen
“Autům dochází trpělivost, kdyby měli každého pouštět, tak nedělají nic jiného,” říká brněnský programátor Jakub Kočvara, který zná místo důkladně jako chodec i jako řidič. Přiznává, že i on sám navíc často přechází mimo přechod.
Podle brněnské policie mají střety aut s chodci před nádražím většinou jen lehké následky. Český rozhlas však v mapě napočítal za posledních osm let dvanáct těžce zraněných.
“Je důležité, aby lidé byli vůči sobě ohleduplní,” radí šéf dorpavního odboru magistrátu Roman Póč. Zlepšení podle něj přinese až stavba nového vlakového nádraží, které je však stále v nedohlednu. (Více si poslechněte v příspěvku Tomáše Jelena).
Pardubice: Popelnice a keře
Na některých přechodech se často stávají dopravní nehody i kvůli jejich nevhodnému umístění. V Pardubicích natáčela redaktorka Drahomíra Bačkorová
V Pardubicích patří k rizikovým přechod na sídlišti Drážka, v ulici, která řidiče svádí k rychlé jízdě. Z jedné strany jsou ale chodci chystající se přejít skrytí za popelnicemi, z druhé brání řidičům ve výhledu křoví. Nedaleko je přitom školka a škola, a jak řekl Českému rozhlasu jeden z místních obyvatel, “děti jsou tu opravdu v nebezpečí”.
“Přechod by bylo potřeba upravit, zkrátit jeho délku,” ví pardubický dopravní inženýr Tomáš Krpata. “Vybudovat ochranný ostrůvek, vykácet keř a dát popelnice jinam.” Kdy se to ale stane? Záleží na tom, zda to zdejší magistrát bude považovat za svou prioritu a na úpravy najde peníze. (Více si poslechněte v příspěvku Drahomíry Bačkorové).
Ostrava: Hlavní tah na Opavu
Redaktor Stanislav Janalík otestoval jednu z nebezpečných křižovatek v Ostravě
Nebezpečná pro chodce je v Ostravě například Opavská ulice. Jezdí po ní tramvaje i auta, poblíž jsou dvě školy. Někteří chodci, které reportér Českého rozhlasu na přechodu přes Opavskou potkal, dlouhé čekání na červenou nevydrželi. Viděl také několik aut, která přechod projela ve chvíli, kdy už měli zelenou chodci.
“Řidiči by měli respektovat, že chodec na přechodu je chráněná zvěř. Není to lovná zvěř,” shrnul situaci lektor ostravské autoškoly Petr Sumara. “Na druhou stranu, i chodci jsou netrpěliví. Spěchají na tramvaj, která jim ujíždí, a oni ji musí stihnout za každou cenu.” (Více si poslechněte v příspěvku Stanislava Janalíka).