Komu zůstane Černý Petr? ‚Tady jde o život.‘ Expert nastiňuje, co se může dít s bitcoiny z darknetu
Matěj Skalický mluví s Jakubem Jedlinským, expertem na kryptoměny z VŠE v Praze a jednatelem společnosti Altlift
Zbraně, drogy a dar pro Blažkovo ministerstvo. Jak se obchodovalo na darknetovém tržišti Nucleus? A můžete nechat ulité miliardy jen tak zmizet? Třeba v Asii? Otázky pro předního českého odborníka na krypto Jakuba Jedlinského z VŠE v Praze a jednatele společnosti Altlift. Ptá se Matěj Skalický.
Editace: Kristýna Vašíčková
Sound design: Jaroslav Pokorný
Rešerše: Johann Foss
Podcast v textu: Tea Veseláková
Hudba: Martin Hůla, Jaroslav Pokorný
Zpravodajský podcast Vinohradská 12 poslouchejte každý všední den od 6.00 na adrese irozhlas.cz/vinohradska12.
Máte nějaký tip? Psát nám můžete na adresu vinohradska12@rozhlas.cz.
Použité fotky:
Jakub Jedlinský (VŠE, Altlift) | Foto: Matěj Skalický | Zdroj: Vinohradská 12
Darknet, bitcoin (ilustrační foto) | Zdroj: DPphoto / Profimedia
Jak velkou jistotu teď máme po několika dnech, co se řeší bitcoinová aféra ministerstva spravedlnosti, že kryptoměna, kterou stát dostal jako dar, šla z darknetového tržiště Nucleus Marketplace?
Myslím, že jistota je velmi vysoká.
Stoprocentní?
Stoprocentní asi není nic na světě, ale nástrojů na dohledání transakcí je řada. Není to jenom Chainalysis, je to TRM, Arkham Intel, kde se to objevilo už 7. března. Ještě předtím, než k transakci došlo, už bylo vidět, že se bitcoiny z Nucleusu hýbou. Nemyslím, že to někdo vyvrací.
To znamená, že tu jsou společnosti, které trasují transakce a sledují pohyb kryptoměn. Na základě jejich údajů můžeme s velkou jistotou tvrdit, že bitcoiny pro stát šly z darknetového tržiště Nucleus?
Společnosti, respektive nástroje, které pak používá například Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ).
Je tam spousta otázek týkajících se například toho, nakolik částka, která byla objevena na peněžence, může být přesná. Je tu peněženka, adresy s ní spojené, přes které se kupuje, prodává a tak dále. Zmíněné společnosti dávají dohromady tyto adresy, připojují je k danému tržišti a na základě toho mohou říct, že pohyby kryptoměn se vážou právě k tomuto tržišti. Nemůže tam ale být chyba?
Může tam být menší chyba, ale většinu adres jde přiřadit ke stejné peněžence. Správně jste řekl, že na peněžence můžu mít adres, kolik chci. Mám kód, ze kterého vygeneruji neomezené množství adres, jež jsou potom navzájem propojené. Například když mám na dvou adresách jeden bitcoin a posílám dohromady dva bitcoiny, tak se to stáhne z obou adres, a tím se s nějakou pravděpodobností propojí. Pak už je to na zkušenostech, schopnostech vyšetřovatelů nebo analytiků, navíc například Arkham využívá AI nástroj, který takové pohyby spojuje. Pravděpodobnost je pak vysoká, zvláště když se to potká stejně v analytice z několika stran a nástrojů. Proto myslím, že velké pochybnosti nejsou, byť bude záležet na tom, co bude stačit soudům.
Temná zákoutí internetu
Bavíme se o darknetovém tržišti, které fungovalo v letech 2014 až 2016. Tato tržiště nemívají tak dlouhou životnost. Jak si mám temnou stranu internetu představit, co to je darknet?
Když to zjednodušíme, tak internet má tři vrstvy. Je tam povrchová vrstva, to je to, co vidíme jako webové stránky. Pak je tam hluboká vrstva, ve které jsou věci, které jsou naprosto v pořádku, ale už jsou soukromé jako například vaše e-maily a tak dále. A pak je tam temné zákoutí. Ještě to neznamená, že se tam dějí špatné věci, ale je tam vyšší úroveň anonymity.
Můžeme si to představit jako výlohu obchodu anebo jako plac, kde si koupím oblečení. To je povrchový surface web. Potom je zázemí obchodníka, skladiště, a to je hluboký web. Dál si můžeme představit, že ve sklepě je zamčená tajná komora, ve které se děje bůhvíco. To je dark web. I na něm se může dít cokoliv legitimního, často to mohou být zprávy disidentů v zemích, které mají autoritativní režimy, nebo tam whistlebloweři mohou postovat anonymně svá zjištění, když odhalují korupční jednání a problémy ve své organizaci nebo ve státu. Část těchto věcí může být legitimní. Velká část toho, co už asi legitimní není, je marihuana, potom tvrdší drogy, jako jsou kokain nebo pervitin, dále ukradené identity, zbraně, objednávky násilných trestných činů a může tam být i dětská pornografie.
Takže v tomto metaforickém sklepě se obchoduje. Je tam e-shop, do kterého má přístup omezený počet lidí, ale jsou plnohodnotně anonymní, protože jejich IP adresy, kterými normálně identifikujeme počítače, z nichž lidé přistupují na internet, jsou schované.
Správně, IP adresy nejsou vidět. Probíhá tam šifrovaná komunikace, která je zajišťovaná sítí nezávislých uzlů. Aby to někdo rozšifroval, potřeboval by ovládat hodně uzlů. Takže ano, je tam větší soukromí. Můžeme si to představit jako e-shop s tím, že obchodníci jsou také anonymní, mají pseudonym, pod kterým se prezentují a který pak dostává reference, jako když dáme taxikáři hvězdičky v Boltu nebo v Uberu. Zhruba tak to funguje.
Můžete tedy i hodnotit lidi za to, jak vám objednané zboží nebo službu doručili?
Tím, že jejich identita je neznámá, tak je třeba vytvořit alternativní reputační systém, protože když nemáme identitu, klesá důvěryhodnost. Ale aby zúčastněné strany mezi sebou mohly obchodovat, tak potřebujeme nějakou důvěru, a proto tam bude systém hodnocení. Opravdu si to můžeme představit jako hvězdičky v Uberu.
Můžu si tedy představit takový e-shop s hodnocením a komentáři jako fórum. Ale přesto – když se diskutují nákupy zbraní, padělaných dokladů a drog, což se na Nucleusu dělo, jak víme z archivu tržiště, tak přeci musí dojít k prolomení anonymity tím, že když si někdo od někoho něco kupuje, tak to prodejce musí někam doručit. Jak se to řeší?
To je slabé místo a totéž platí o kryptu. Ve chvíli, kdy dochází k setkání sítě s reálným světem, tak to je slabé místo. Řeší se to i tak, že si někdo nechá drogy dovézt přímo domů doručovací službou, ale obvykle spíš do veřejné schránky. Kupec pak přijde s kódem a otevře si to. Nebo zásilku nechám někde pod lavičkou, případně ji donese bílý kůň, můžu si balíček nechat poslat na jinou adresu, do nějakého prázdného domu. Obvykle je to takto, co se týče doručování drog. Pokud jde jen o údaje, ty se dají poslat elektronicky. Platí to v případě krádeží identity, ukradených platebních karet a podobně. Co se týká zločinů, tak k nim spíš většinou nedochází. Někdo si je sice objedná, zaplatí, ale nerealizují se. Nemám motivaci provést vraždu, za kterou mi někdo zaplatil, protože objednatel se se mnou potom nepůjde soudit, že jsem mu nedodal vraždu. Když se řešil případ s Tomášem Jiřikovským, tak v soudní síni nebyl žádný poškozený, protože okradl hodně lidí, kteří na Nucleusu obchodovali.
Tento případ se týkal jiného tržiště s názvem Sheep Marketplace, že?
Ano, týkalo se to Sheep Marketplace, který byl zavřený předtím, než vzniknul Nucleus Martketplace. Tento případ se řešil, Nucleus zatím ne. Nějací poškození byli, ale vzhledem k tomu, že to byli zločinci, tak k soudu nepřijdou. Když provozuji takové tržiště, tak jsou dva způsoby, jak se platí. Můžu si udělat takzvaný top up. Nabiji si kredit, protože vím, že si budu nakupovat například kokain každý měsíc. Nebudu tam pokaždé posílat transakci na jeden nebo dva gramy, ale pošlu si tam víc bitcoinů a pak si něco koupím. Jsou to tedy peníze, které mám na účtu. Pak je takzvaný Escrow, což je, když provozovatel dělá prostředníka, který podrží platbu. Ve chvíli, kdy se strany dohodnou anebo kupující řekne, ano, obdržel jsem zboží v kvalitě, ve které jsem chtěl, tak se peníze, respektive bitcoiny z Escrow uvolní a teprve v tu chvíli platba odchází. Jsou tam okamžiky, kdy provozovatel tržiště může disponovat velkým množstvím cizích peněz. Nucleus skončil ze dne na den a peníze zmizely ve chvíli, kdy jimi možná disponoval pan Jiřikovský.
Tady je možnost brát z meziúčtů provize, což je jeden ze způsobů, jak vydělává člověk, který administruje darknetové tržiště. Občas se ale děje, že ho provozovatel zavře a peníze shrábne pro sebe. Případ Sheep Marketplace nebyl první.
Jistě, proto bylo podobných tržišť mnoho. Lidé, kteří to využívají, skáčou z jednoho na druhé.
Alphabay, Agora...
Také Silk Road a tak dále. Ale zrovna Nucleus bylo velké tržiště světového významu. Myslím, že tehdy bylo asi druhé největší.
Terč na zádech
Když se vrátíme ke konkrétnímu příkladu Tomáše Jiřikovského a Nucleus Marketplace, tak víme, že tržiště bylo uzavřeno v roce 2016. Máme důkazy pro to, že Jiřikovský byl tím, který ho vedl, protože měl s velkou pravděpodobností a možná jako jediný přístupy k adresám, k peněžence Nucleusu? Jak velkou jistotu máme, že byl člověkem, který tržiště hlídal, vyloupil a uzavřel?
Nepodílím se na tomto vyšetřování v žádné roli, takže tyto informace nemám, ale předpokládám, že vyšetřování probíhá od března, když se pohnuly adresy spojené s Nucleusem, protože do té doby tam nebyla indicie. Tím, že se deset let nehnuly, tak došlo až teď k propojení s tímto člověkem, který zároveň předtím provozoval Sheep Marketplace.
Exministr Pavel Blažek, který by ve vládě za ODS, argumentuje i v nynějším případě Nucleus Marketplace tím, že Jiřikovský není obviněný.
Blažek na síti X napsal, že dodnes neobdržel od žádného státního orgánu ani jeden přípis, natož rozhodnutí, že jeho ministerstvo v čemkoli pochybilo či porušilo zákon.
Je klidně možné, že nebyl porušen zákon, to opravdu nevím. Je na vrchní státní zástupkyni a na NCOZ, aby to posunuli. Otázka je, jestli je Jiřikovský ještě naživu. Jestli zmizel někde v Asii, tak možná už nebude proti komu vést případ, nebo se naopak povede proti lidem na straně státu. To se ještě uvidí, ale jak říkám, tyto informace nemám.
Podle serveru Novinky.cz se Jiřikovský bojí o život, žaluje státní orgány kvůli provalení úniku informací do médií.
To je několik dní stará informace. Mezitím zmizel pravděpodobně na Filipíny.
O tom, že zmizel do Asie, informovali jako první Neovlivní.cz. Máte informace o tom, že by se mu mohlo něco stát? Narážíte na únosy kryptolordů v zahraničí? Nedávno zatkli v Maroku jednoho z těch, kteří jsou z takových činů podezřelí.
To je čistě moje spekulace, nemám o tom žádné informace. Jenom mi připadá pravděpodobné, že když tady v uvozovkách dluží lidem, kteří působí v organizovaném zločinu, jsou to obchodníci s drogami a ještě horšími věcmi, a najednou má na sobě terč, protože může disponovat přístupem k miliardám korun v bitcoinech, ale najednou nikdo neví, kde je...
Zůstaňme u toho, že to nemáme potvrzené.
Nemáme, rozhodně neříkám, že to tak je. Jen říkám, že teď pár dní nevíme, kde Jiřikovský je, takže nemusí být naživu.
Může mít to, že podle informací médií měl Jiřikovský odjet do Asie, souvislost i s tím, co chce dál dělat s penězi, které má, nebo které zmizely v rámci podivné transakce pro stát? Šlo o 3 miliardy, jedna šla státu, dvě se rozkutálely trochu neznámo kam, na různé adresy. Pokud k nim má přístup, může je zkusit v Asii vyměnit za takzvaný fiat, jak se říká v kryptoměnové komunitě, tedy za reálné peníze?
To může asi kdekoliv. Když si to představíme, jak se to děje v malých částkách, tak se s někým potkám, vlezu do místnosti, kde bude počítačka na peníze, tam se spočítají peníze, převede se transakce v bitcoinu a protistrana, která přijímá bitcoin, počká, než dojde ke dvěma potvrzením v blockchainu, což může trvat 20 minut, řekněme. Ve chvíli, kdy jsou bitcoiny převedené, už mám jistotu, že jsou v mojí peněžence, že transakci mezi tím někdo nepřepíše a nepošle si je oklikou do druhé vlastní kapsy, předávám hotovost v igelitce nebo sportovní tašce, odejdu a je to. Jakým způsobem řešit miliardy, si neumím představit, protože to je tuna nebo stovky kilogramů peněz. Myslím si, že jde o život, nepohybuji se mezi těmito lidmi, ale předpokládal bych, že jestli někde má jít o život, tak asi když se jedná o tolik peněz. Druhá možnost je přehodit to do monera.
To znamená převést peníze do jiné kryptoměny?
Monero je na rozdíl od bitcoinu a většiny ostatních kryptoměn anonymní, takže tam není transparentní blockchain, kde můžeme snadno dohledat transakce. Celá tato kauza ukazuje, jak dobře jsou dohledatelné transakce v bitcoinu. Můj osobní názor je, že kdyby se všechny státní transakce dělaly na blockchainu, tak možná budeme mít čistější politickou kulturu. Hezky se ukazuje, jak se bitcoin nehodí na praní peněz nebo zastření transakce. U monera to jde, má jiné nevýhody, ale je daleko anonymnější. Na druhou stranu ten, kdo mi prodá monero, musí přijmout bitcoiny, které už jsou označené, kontaminované, mají svoji historii. Je to těžké. Neumím si dost dobře představit, kde teď tyto peníze nějakým způsobem vyčistit, aniž by je zabavil stát coby výnos z trestné činnosti. Když to stát udělá tímto způsobem, ne že je dostane darem, tak se tím peníze očistí a mohou jít znovu do oběhu. Ale teď? Těžko říct.
Objevují se informace, že stát by peníze zabavil tak či tak, jenže by se k nim nikdy nedostal, kdyby vymazal hardware, který v původním rozhodnutí soudu neměl jít Jiřikovskému. Bez hardwaru by 12 miliard na něm zmizelo, respektive nikdo by se k nim už asi nedostal, pokud by neměl přístupy, které měl s velkou pravděpodobností Jiřikovský.
Přesně tak. Bitcoiny by zmizely, což by byla v uvozovkách dividenda pro držitele zbytku bitcoinů, protože by se snížilo množství bitcoinů v oběhu, tím by se stal vzácnější a hodnota bitcoinu by šla nahoru. Když někdo zemře, zmizí nebo ztratí klíče, tak ubývá bitcoinů. Dnes jich máme asi 19 a půl milionu vytěžených, ale pět milionů z nich může být ztracených. Skutečná měnová zásoba je, dejme tomu, o třetinu nebo čtvrtinu menší, než jak to na blockchainu vypadá, protože máme bitcoiny, které se nehýbají a mohou být ztracené. Bitcoiny z této kauzy tak vypadaly velmi dlouhou dobu a najednou se objevily.
Jak vyprat špinavé peníze
Zpátky k Asii. Chápu správně, že jedním ze způsobů, jak získat peníze z bitcoinu, je převést je přes směnárnu, která ale bude řešit rodný list bitcoinu, takže to u větší sumy velmi pravděpodobně neprojde? Ale jsou neregulované směnárny, například v Číně. Deník N zmapoval, že část bitcoinů šla přes směnárny v Číně, které to možná přes menší částky nemusí zas tak řešit. Šlo by to?
Teoreticky to asi půjde. Ale Černý Petr pak zůstane takové směnárně. Proč by to někdo přijímal? Pro směnárnu je podezřelé už to, že to prošlo mixerem.
Což je nástroj, kdy se rozmixuje mnoho adres a pak se to hůř dohledává, že?
Přesně tak. Místo abych vám zaplatil rovnou, tak vám zaplatím přes tři kamarády, mezi tím si peníze rozměníme z tisícikoruny na dvacetikoruny a budeme se tvářit, že se tam děje něco jiného, než se děje.
Třetí variantou je, že to někdo předá někomu jinému napřímo, ten mu dá peníze v igelitkách, jak jste řekl. Ale stále bude žít s tím, že má bitcoiny, které mají nějaký rodokmen.
No právě.
Čtvrtá varianta je, že se to převede do jiné kryptoměny, která může být mnohem víc anonymní. Ale člověku, který to udělá, zase zůstanou bitcoiny s tímto rodokmenem.
Přesně tak. Je to takový Černý Petr.
Je vůbec varianta, že se ty dvě miliardy rozpustí tak, že už je nepůjde nikdy dohledat?
Nejsem si jistý a myslím si, že spíš ne. Byl bych profesionálně překvapený, kdyby k tomu došlo, ale překvapený jsem každou chvíli, takže se to může stát. Tím, jak se zvednul prach a všichni to řeší, tak je nejpravděpodobnější, že se to teď nějakou dobu nebude hýbat vůbec. Ve chvíli, kdy se to začne mixovat a je tam časový odstup, tak je pravděpodobnější, že se to povede.
Nicméně to všechno mohou vyšetřovatelé například z NCOZ monitorovat i s pomocí zmíněných analytických nástrojů a společností. Všechno je u bitcoinu natolik transparentní, že by to mělo být dohledatelné?
Ti lidé jsou kvalifikovaní a navíc jim pomáhá FBI.
V podcastu byly kromě zvuků z Českého rozhlasu využity tyto zdroje: Neovlivní.cz, archiv Nucleus Marketplace.
Související témata: podcast, Vinohradská 12, bitcoiny, Bitcoinová kauza, Pavel Blažek