‚Sluníčko tu hodně pálí.‘ Chmelnici v Ročově nejčastěji udržují dělníci ze zahraničí, jezdí sem ale i studenti
Na brigádu na chmelnice do Ročova jezdí pravidelně studenti dvou středních škol – automobilní z Ústí nad Orlicí a zemědělské a veterinární z Lanškrouna. Pokaždé také dostanou školení, co všechno je potřeba s rostlinami udělat.
„Pracovník přijde k rostlince a podívá se, jestli je u ní správný počet drátků. Když máme dva drátky u rostliny, na jednom budou tři výhony a na druhém dva,“ vysvětluje pro Radiožurnál přímo v řádku Tomáš Cetkovský, hlavní chmelař zemědělského družstva Ročov.
S prací na chmelnicích nejčastěji pomáhají zahraniční dělníci. Do Ročova ale jezdí pravidelně i studenti
„Jeden výhon necháme jako rezervní a všechny ostatní vytrháme těsně u země. Tak máme hotovou rostlinku a vydělal jsem si čtyři koruny,“ ukazuje.
„Včera jsem udělal tři řádky, bylo to kolem 515 rostlin, dnes jich mám nějakých 400. Sluníčko tu hodně pálí, to je na tom těžký, člověku se nechce pracovat,“ shrnuje brigádník Adam, student Střední školy automobilní Ústí nad Orlicí.
„Jezdíme sem každý rok na zavádění chmele. Je to ruční práce, ze které bolí ruce, záda i kolena. Je to v květnu, tedy před maturitami, což nám dovoluje vyrazit sem a strávit zde příjemný týden,“ doplňuje s úsměvem učitel Střední školy automobilní Ústí nad Orlicí Karel Kout, zatímco volá brigádníky na svačinu.
Umělá inteligence pomáhá s pěstováním chmelu. Aplikace radí zemědělcům jak a kdy zavlažovat
Číst článek
„Hospodaříme na necelých 300 hektarech chmelnic. Na ty jarní práce máme celkem 222 pracovníků z Bulharska, z Ukrajiny, ze Slovenska. Jedna škola už tady je a další ještě přijede, z Lanškrouna,“ popisuje předseda zemědělského družstva Podlesí Josef Fritz.
Zatímco studenti prvních a druhých ročníků středních škol se tu každý rok mění, z Bulharska sem jezdí stále ti samí pracovníci. Ti jsou podle Cetkovského mnohem rychlejší než školáci.
Družstvo jim ale musí nabídnout takové platové podmínky, aby si nejeli vydělávat jinam, například do Německa.
