Jak si stojí konspirační a dezinformační facebookové skupiny? Podle analýzy serveru Investigace.cz členská základna největších skupin stagnuje. A to i navzdory současné společenské náladě. Analýza zároveň prokázala, že slábne vazba mezi facebookovými skupinami a konspiračními a dezinformačními weby. „Naopak přes čtyřicet procent obsahu tvoří videa,“ vysvětluje pro server iROZHLAS.cz analytik Josef Šlerka.

Rozhovor Praha 17:05 19. října 2022 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Analyzoval jste 36 největších facebookových skupin sdílejících konspirační nebo dezinformační obsah. Jak byste tyto skupiny na základě vlastní analýzy charakterizoval?
Myslím si, že to, co je spojuje, je skutečnost, že sdílejí odkazy na konspirační a dezinformační zdroje na internetu. Kdybychom chtěli mezi nimi najít nějakou spojnici ideologickou nebo ideovou, tak by je spojoval odpor ke stávajícímu systému. Dále už bychom je ale potřebovali více rozlišovat.

Z Facebooku na neregulované platformy. Lidé sdílejí dezinformace o ruské invazi třeba na Telegramu

Číst článek

Vidíme totiž skupiny, které jsou blízké určitým politickým subjektům – jako například SPD. Dále i skupiny blízké určitým mimoparlamentním formacím nebo nejrůznější vlastenecké skupiny. Pozorujeme také skupiny, které vznikaly na odporu proti opatřením v čase covidu, třeba ultralevicové skupiny a další. Je to v zásadě různorodé uskupení, které je spojováno spíše společným odporem než pozitivním programem.

A jsou tyto skupiny mezi sebou nějak obsahově provázané?
Do značné míry přebírají jedna od druhé obsah. A především jsou provázané osobami, které v nich působí. Jejich uživatelé často sdílejí obsah napříč jednotlivými skupinami, což vede k jejich provázání. Nelze je ale obsahově zredukovat na jednu.

Výstupem vaší analýzy je i to, že členů těchto největších facebookových skupin výrazně nepřibývá.
Zdá se, že tomu tak je. Počet jejich členů je do značné míry stabilní. A vlastně to odpovídá tomu, co vidíme ve společnosti. Vidíme, že jádro lidí, kteří tendují k dezinformacím nebo konspiračním informacím, je poměrně stabilní. Pohybuje se kolem 10-15 procent a naštěstí neroste. Bohužel ale ani neklesá.

Píšete o nepatrném nárůstu – jde vysledovat, že by v čase byly konkrétní okamžiky, které způsobují výraznější nárůsty počtu členů?
Nárůsty byly vidět zejména ve skupině, která se dnes jmenuje „Nechceme fašistickou vládu ...“. Výraznější změna byla patrná zejména se začátkem podzimu. Je nutné si uvědomit, že tyto skupiny se profilují jako protivládní i na základě současných protivládních protestů. Ve chvíli, kdy vzrůstá tenze ve společnosti, roste i počet členů těchto skupin.

Takže ty nárůsty lze pozorovat třeba ve chvílích, kdy vláda oznámila proticovidová opatření nebo třeba teď, kdy zdražují energie, potraviny...?
Když se podíváme do minulosti, tak vidíme, že ty nárůsty byly právě spojeny s věcmi, jako jsou třeba vládní opatření proti koronaviru, protesty proti vládě. Po samotném zahájení ruské invaze na Ukrajinu zase tak silný nárůst nebyl. Válka na Ukrajině přikládá pod kotel intenzity diskuze, udržuje členy těchto skupin ve varu, ale sama ji výrazně neposiluje.

Témata a forma

Chápu tedy správně, že v těchto skupinách dochází často k míchání nejrůznějších témat, která budí emoce ve společnosti? Že se nezaměřují na jedno konkrétní téma?
Ta jednotlivá témata od sebe často nejde oddělit. Rostoucí ceny energie jsou v těchto skupinách spojovány s tím, že probíhá válka na Ukrajině. Dodávkami zbraní Ukrajině má vlastně Západ prodlužovat samotnou krizi. A velmi podobně to lze sledovat i v tématech okolo covidu. U těch příspěvků není jasné, co je příčinou a co je následkem, ale celkové vyznění je, že se stát, potažmo systém chová špatně a je třeba mu proto klást odpor.

Český facebook letos ovládly zprávy o koronaviru. Nejsdílenější byl článek z konspiračního webu

Číst článek

A jakou formu tedy mají ty sdílené příspěvky?
To je velmi zajímavá věc, kterou jsme viděli už v analýzách před rokem v oblasti proticovidové scény. Naprosto dominantním formátem je audiovizuální obsah, ať už jde o videa nebo fotografie. Textových statusů nebo odkazů na dezinformační weby je poměrně málo, do dvaceti procent. Naopak přes čtyřicet procent toho obsahu tvoří videoobsah.

A na něm jde vidět, že je velmi různorodý. Ať už jde o hlavní protagonisty dezinfoscény, kteří někde stojí a povídají o tom, že už „by měla jít vláda do háje“. Až po velmi vizuálně sofistikované pořady, jako je třeba zpravodajský pořad Jany Bobošíkové, která vysílá prostřednictvím youtubu nebo facebooku a jejíž videa tyto skupiny také často sdílejí.

A co obyčejné obrázky? Memy?
Tam se můžeme zase setkávat s nejrůznějšími pokusy o humor, kolážemi nebo údernými textovými zprávami, které jsou ale umísťovány ve formě velkého, výrazného fontu do obrázku.

Projevuje se nějak druh příspěvku na množství reakcí? Jsou tam patrné rozdíly?
Je nutné říci, že počty reakcí v těchto skupinách nejsou zase tak velké. Jde o příspěvky jednotlivců, které jsou z jejich profilů do těchto skupin sdíleny. A platí, že pokud to napíše člověk na svém profilu a následně tyto příspěvek do skupiny nasdílí, získá mnohem více reakcí než ty příspěvky, které jsou originálně tvořeny právě v dané skupině.

Zároveň to vypadá, a zasloužilo by si to bližší zkoumání, že v průběhu pandemie koronaviru byly počty interakcí v těchto skupinách podstatně větší. Má teorie je, že Facebook začal tyto skupiny „tlumit“.

Takže nějaká forma algoritmu?
Nemůžu to říct jistě, ale myslím si, že tam hraje roli nějaká forma algoritmů, které se snaží upřednostňovat osobní profily před těmito skupinami.

Provázanost s konspiračními weby

V minulosti se hodně mluvilo o propojení konspiračních webů s podobnými skupinami. Vy jste podle analýzy ale zjistil, že ten vliv ustupuje.
Role facebooku jako někoho, kdo pohání návštěvnost těchto webů, je už dnes velmi malá. Naopak to vypadá, že se tyto servery naučily přivádět své lidi přímo a nepotřebují k tomu Facebook. Kdyby o tyto skupiny weby přišly, patrně by to ani nepocítily. Jiná věc je samozřejmě ta, že tyto weby slouží velmi často jako jeden z mnoha kanálů, u kterých se konspirace nebo dezinformace šíří. Nemusí tam být vyloženě kauzální vazba mezi těmito skupinami a weby.

Dezinformátoři se přesunuli na Telegram, i tam je už blokují. Sociální síť přesto roste, říká Šlerka

Číst článek

Nemůže hrát roli hrozba Nejvyššího státního zastupitelství, které pohrozilo, že může konkrétní projevy podpory nebo schvalování ruské invaze stíhat jako trestný čin?
Myslím, že toto zmírnění hrálo roli na počátku války. Dnes už si ale nemyslím, že to má nějaký radikální vliv. Už se to podle mě vrací do těch původních kolejí.

Analyzoval jste také telegramové skupiny. Není to tak, že by lidé třeba hojněji přecházeli tam? Že to je třeba důvod, proč nepřibývá výrazně členů těchto facebookových skupin?
Ano a ne. Ano v tom smyslu, že dnes některé ty telegramové účty dosahují počtu sledujících jako některé facebookové skupiny. Ale na druhou stranu je svou velikostí výrazně nepřekračují.

Jinými slovy – Telegram se nám může zdát, že je v tomto ohledu větší, dostal se na úroveň Facebooku. Těžko ale měřit, jak velký je tam „překryv“ těchto uživatelů – tedy, že jsou na obou sociálních sítích. Já bych řekl, že tento překryv bude velký.

Analýza Josefa Šlerky pro server Investigace.cz je dostupná online ZDE.

Tomáš Pika Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít