„Taky by za to někdo mohl být trestně stíhaný.” Podivná role ministerstva financí v bitcoinové aféře

Praha 3. července 2025 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Je ministr financí Zbyněk Stanjura z ODS klíčem k podivné transakci, která odstartovala bitcoinovou kauzu, jak podle tebe tvrdí šéf hnutí ANO Andrej Babiš?
Myslím, že klíčem není. Tím je ministerstvo spravedlnosti a aktéři, kteří to celé vymysleli. Nicméně role Zbyňka Stanjury a i ministerstva financí je poměrně zamotaná. A není se čemu divit, že Andrej Babiš volí tuhle rétoriku.

Blíží se volby a opozice samozřejmě pracuje s tím, jak do toho co nejvíce ministra financí zatáhnout. Jeho role je totiž opravdu podivná, ale ještě víc podivné je podle mě to, jakým způsobem to celé vysvětluje.

Stanjura s Babišovým výrokem nesouhlasí. Podle něj je – jak říkáš – před volbami, proto na něj opozice ze všech směrů útočí. Ty jsi o tom celém se Stanjurou mluvila?
Snažila jsem se s ním o tom několikrát mluvit. Bylo to zhruba před dvěma týdny, kdy se vyslovovala nedůvěra vládě Petra Fialy. On se ale se mnou odmítal bavit. Jednou na mě řval, že jde na jednání, že nemá čas, ačkoliv si tam pak s někým dalším povídal. Se mnou se tedy bavit nechtěl. A potom, když jsem za ním šla podruhé, tak ostře zabočil na záchod a vynadal mi, že ho sleduju. Říkala jsem mu, že to není pravda, ale že už několik dní čekám na odpovědi – jak je možné, že jeho úředníci o všem věděli, varovali ho, přitom on neměl informace. Poté jsme komunikovali čistě s ministerstvem financí skrze tiskovou mluvčí.

Leden: zhruba pět týdnů do bitcoinové transakce

V příběhu je několik důležitých dat. Začněme 30. lednem. Tehdy měl na ministerstvo financí dorazit dopis od tehdejšího spolustraníka Stanjury, někdejšího ministra spravedlnosti Pavla Blažka. Co v tom dopise bylo?
Pavel Blažek v úvodu dopisu zmiňuje, že na základě ústní dohody zasílá následující informace k možnému bitcoinovému daru. Bylo to jenom několik týdnů poté, co Tomáš Jiřikovský dostal zpět svou elektroniku a ještě nebyla otevřená. Nebavili se tedy o konkrétních částkách, ale čistě o záměru, kde mu Pavel Blažek předestírá tyto informace. Součástí dopisu bylo několik příloh, které celý případ Tomáše Jiřikovského rekonstruují. Týkají se darknetového tržiště Sheep Marketplace, stejně tak tam brněnský advokát Kárim Titz vysvětluje veškeré okolnosti, jak se Tomáš Jiřikovský snažil dostat zpátky k elektronice, přestože orgány činné v trestním řízení a policie vůbec netušily, co na nosičích je. Nikdo jim to prostě neřekl. Takže tyhle informace měl Zbyněk Stanjura mít už 30. ledna, ale nyní tvrdí, že to vůbec nečetl.

Přitom byl dopis odeslán, jak jsem se dočetl, s vysokou prioritou. Jak je možné, že Stanjura si dopis, v němž i Pavel Blažek předestírá, že by se chtěl se Stanjurou setkat, nepřečetl?
To je právě to, na co se ministra financí ptáme už několik týdnů. Dopis dostal s tím, že to je přímo k jeho rukám.

Chápu argument, že si ministr nepřečtete veškerou poštu, ale tady se bavíme o poměrně důležité věci, která spadá do rezortu ministra financí. Bavili se o tom, že by miliony – v tu dobu ještě nevěděli, kolik to přesně bude – přišly do státního rozpočtu. Na úřední úrovni se podle mých informací řešilo, že by dar mohl jít i přímo ministerstvu financí, protože přece spravuje státní rozpočet. Dávalo by tedy i větší logiku, že by peníze, které by se našly na té peněžence, mohly jít přímo do rozpočtu a nešlo by to složitě skrze ministerstvo spravedlnosti. Ale Pavel Blažek a jeho kolegové, včetně tehdejšího náměstka Radomíra Daňhela, se báli toho, že by pak peníze nešly do gesce jejich rezortu. Pavel Blažek chtěl peníze využít na vězeňskou službu a podobně, ale bál se, že kdyby tam nebylo přímo napsané ministerstvo spravedlnosti, tak by neměl nic. Takže na úřední úrovni se vedly velké debaty. A pro mě, ale i pro řadu expertů a politiků, je těžko představitelné, že to člověk v čele rezortu neví.

Únor: přibližně čtyři týdny do transakce

Máme za sebou 30. leden, kdy na ministerstvo financí dorazil dopis z ministerstva spravedlnosti. Ředitel Stanjurova kabinetu Filip Benda na základě dopisu zadal 3. února právníkům ministerstva financí, aby sepsali stanovisko k chystanému převzetí bitcoinového daru…?
Tady se do hry dostává klíčový člověk, šéf kabinetu ministerstva financí Filip Benda, který tedy dopis přebírá. Opět je těžké si představit, že pokud je to dopis s vysokou prioritou, tak o tom neřeknete vašemu šéfovi, což je tedy Zbyněk Stanjura. Nicméně tedy zadává právnímu oddělení, aby vytvořili stanovisko k převodu, a to na základě příloh a dokumentů, které byly součástí dopisu z 30. ledna. Stanovisko vzniklo 13. února. Je ale potřeba říct, že ještě před tímto datem proběhlo, opět na úřednické úrovni, několik schůzek, kde se setkali úředníci ministerstva spravedlnosti a ministerstva financí a bavili se o přijetí daru. Až několik dní poté vzniká toto negativní stanovisko. A Filip Benda tvrdí, že o něm už nevěděl. Nevím, jestli to přehlédl, ale začal od toho dávat ruce pryč.

Filip Benda tedy 3. února zadává právnímu oddělení ministerstva financí, aby vypracovali stanovisko k chystanému bitcoinovému daru. Údajně o tom stále neví ministr Stanjura. Pak probíhají schůzky mezi úředníky ministerstva financí a ministerstva spravedlnosti, 13. února vypracovává právní oddělení ministerstva financí posudek. Je negativní, o čemž ani Filip Benda, ani ministr Stanjura nevědí. Co přesně je v tom stanovisku?
Ve stanovisku je de facto to, s čím pracuje i policie, že přijetím daru může dojít k legalizaci výnosů z trestné činnosti, protože by stát bral bitcoiny z elektronických nosičů, ke kterým se policie nedostala. Neznáme původ bitcoinů, protože podle soudních verdiktů Tomáš Jiřikovský nedoložil stoprocentně svůj majetek a to, jakým způsobem řadu bitcoinů nabyl. Ale máme tady část bitcoinů, o kterých jsme vůbec nevěděli, že existují a že jsou spojené s jiným darknetovým tržištěm. Takže to byl jeden argument, proč to nedoporučovali. Říkali, že přijetím daru si sice vezmou peníze, ale pomůžou mu s tím, že mu otevřou bitcoinovou peněženku a zbytek bude čerpat. Nevíme, jestli jsou peníze legální, takže tam hodně zmiňovali to, že může dojít k legalizaci výnosů z trestné činnosti. Je to tam několikrát zmíněno.

Za dohledu státu…?
Přesně tak. Tam je potřeba říct, že pokud by stát a ministerstvo spravedlnosti věděly o tom – což oni věděli – že tady mají člověka, který tu běhá s elektronickými nosiči, a nahlásili by to policii, že ví, že jsou na nosičích bitcoiny a že se to musí zabavit a třeba prověřit, tak to by měl být ten správný postup. Peníze i bitcoiny by totiž stejně skončily u státu. Otázka je, jestli by Tomáš Jiřikovský spolupracoval a peněženky by jim otevřel. Nicméně tady se nic neřeklo. Ministerstvo financí používá tyto argumenty, ale nikam dál se nedostávají, protože na ministerstvo spravedlnosti negativní stanovisko nikdo neposlal.

Dne 13. února, tedy asi tři týdny před tím, než 7. března dochází k té podivuhodné transakci, je vypracováno stanovisko, ale zůstává na ministerstvu financí. Na ministerstvo spravedlnosti se nikdy nedostane. Říkala jsi, že se nedostává ani k šéfovi kabinetu Zbyňka Stanjury…?
Samozřejmě vysvětloval, jak je možné, že se k tomu nedostal, že to nepředal a tak dále. A podle jeho interního vyjádření to taky neměl úplně vědět. 

Nemluví o tom ani nikdo z právního oddělení? Nebo nevysvětlil, jak je možné, že stanovisko – podle verzí jak šéfa kabinetu Zbyňka Stanjury, tak ministra financí – nečetli? To, co vypracovalo právní oddělení?
Úředníci se nyní logicky bojí. A jenom oni vědí, jakým způsobem probíhala komunikace mezi právním oddělením a Filipem Bendou a jestli se o negativním stanovisku nebo o daru jako takovém bavili i s Pavlem Blažkem. A myslím, že to se celé může prolomit v momentě, kdy si policie začne zvát úředníky na výslech. Stejně tak je potřeba říct, že je otázkou, jestli až bude vypovídat Pavel Blažek, se rozhodne, že řekne vše tak, jak to bylo. A taky jestli se rozhodne vypovídat, protože stále nevíme, jestli potvrzuje verzi svého tehdejšího stranického kolegy Zbyňka Stanjury.

Březen: asi dva až tři týdny po transakci

Ty jsi ale v jednom ze svých článků na Deníku N napsala, že to, co se odehrálo mezi ministrem spravedlnosti a Tomášem Jřikovským, se měl Zbyněk Stanjura dozvědět až 25. března…?
Stanjura tvrdí, že se o tom všem dozvěděl 25. března. Text o tom, že tam byly všechny tyto informace, dopisy a tak dále, jsme totiž napsali zhruba před dvěma týdny. A až po vydání textu ministerstvo financí reagovalo, že to je sice pravda, ale že Zbyněk Stanjura si to všechno přečetl až 25. března, což jsou zhruba dva týdny po transakci. I tak je ale klíčové, jak se k tomu postavil dál. Stát měl ty takzvané špinavé bitcoiny, ale ještě je nedražil a nedával je ke koupi dalším lidem. Neuváděl nikoho v omyl. Takže tady je za mě taky klíčové časové okno, kdy Zbyněk Stanjura říká, že se se vším seznámil, ale i tak začaly probíhat aukce a dražby.

On jenom říká, že na přelomu března a dubna měl neformální jednání s Pavlem Blažkem, kde mu sice sdělil rizika, ale čistě politicko-etická. Nikdy neřekl, že mu předal negativní stanovisko, že pokud dojde i k dražbě, tak to může být velký problém, protože má stanovisko, podle kterého už jen přijetím daru mohli legalizovat peníze z trestné činnosti. To je taky další rovina problému. Bitcoiny se pak začaly dražit a ministerstvo spravedlnosti ještě na základě požadavků začalo zasílat hlášení a výsledky aukcí, které proběhly během dubna.

Setkali se tedy? Máme podrobnosti k této neformální schůze?
Tam je právě potřeba říct, že stále posloucháme jen verzi Zbyňka Stanjury, který říká, že proběhla neformální schůzka. Když se ho člověk ptá, kdy a kde byla, jak dlouho trvala, jestli je z ní třeba nějaký úřední záznam… Běžně se to tak dělá, ale zakryl to tím slovem neformální. Tudíž si pod tím můžeme představit, že se mohli potkat de facto kdekoliv. Podle mých informací se o tom bavili na jednom vládním zasedání, kde měli na toto téma prohodit několik vět. Ale tady narážíme přesně na to, že Pavel Blažek zatím nevystoupil. V den, kdy poslanci vyslovovali nedůvěru vládě, jsem se ptala premiéra Petra Fialy (ODS), jestli se ptal na verzi Pavla Blažka. Premiér Petr Fiala totiž neustále říká, že věří verzi Zbyňka Stanjury, že to je pro něj důvěryhodný partner. Ale neodpověděl mi na to, jestli se ptal i na verzi druhého aktéra, který na schůzce měl být. 

Jak si Zbyněk Stanjura vysvětluje, že mu šéf jeho kabinetu tehdy po 30. lednu dopis nepředal a že ani nevěděl o stanovisku, které jeho právní odbor vypracoval?
Když se neustále ptáš ministerstva financí, jaké budou vyvozeny personální důsledky, tak ti na to de facto nikdo neodpoví. Zbyněk Stanjura jenom vzkázal, že pokud se dozví o dalších informacích, co dělal jeho šéf kabinetu, tak z toho může vyvodit personální důsledky, ale zatím to dělat nebude. Dal mu pomyslnou žlutou kartu a je jenom s podivem to sledovat. Ale myslím si, že se to změní právě v momentě, kdy začnou mluvit úředníci.

Psala jsi, že policie řeší v bitcoinové kauze právě i ministerstvo financí. Co přesně?
Vrchní státní zastupitelství v Olomouci, které případ dozoruje, oznámilo, že vyšetřuje bitcoinový převod. Ale nově se tam řeší i to, že existuje oznamovací povinnost. Pokud státní instituce mají informace, že může dojít k trestnému činu, tak se to musí nahlásit. To se v tomto případě nedělo. I proto mi sedí to, proč všichni říkají, že nic neví, protože tohle je opravdu velký problém. Někdo by za tohle mohl být trestně stíhaný. 

Stejně tak je prověřováno i to, že nebylo překaženo páchání trestného činu, což je další trestný čin. Pokud právníci měli podezření, že může dojít k legalizaci výnosu z trestné činnosti, tak to je trestný čin. A pokud to někdo věděl a neoznámil to, nepřekazil, nebo na tom participoval, tak to je problém. Stejně tak to je problém i pro lidi, kteří se na transakci podíleli ze strany ministerstva spravedlnosti. To je jasné. Ale když se budeme bavit o ministerstvu financí, tak se právě řeší i tahle úroveň, kdo o tom věděl a co s tím kdo udělal.

Kriminalisté z NCOZ byli kvůli některým dokumentům přímo na ministerstvu financí. Co si odnesli?
Na začátku pracovali s tím, že existuje negativní stanovisko, které před tím varuje. A měli za to, že právě toto stanovisko bylo odesláno na ministerstvo spravedlnosti. Takže když se budeme bavit o druhé polovině května – zhruba týden předtím, než celá kauza vypukla – přišli na ministerstvo spravedlnosti a hledali tam toto stanovisko. A nevěřili, že ho prostě nemají. 

Pavel Blažek jim vzkázal, že stanovisko v životě neviděl a že o tom nic neví. Policie si tedy už v tu dobu vyžádala veškeré dokumenty a úřední korespondenci mezi ministerstvem financí a ministerstvem spravedlnosti. A ke stanovisku se dostali až zhruba v první polovině června, kdy šli na ministerstvo financí pro tyto dokumenty. V celém případu je to velmi klíčová věc.

Je taky zajímavé – to říká ministr Stanjura, a prý ho to vytáčí – že celou záležitost nebyli schopni posoudit právníci na ministerstvu spravedlnosti…?
To má samozřejmě pravdu. Prvotní odpovědnost je hlavně na lidech, kteří toto spunktovali. Vůbec to nechci opomíjet, ale když se tady bavíme o roli ministerstva financí, tak popisuju čistě tuhle roli. Je jasné, že velká odpovědnost je právě na Pavlu Blažkovi, ale i na jeho tehdejším náměstkovi. To oni měli pověřit právní oddělení na svém rezortu. Byla to jejich odpovědnost. Takže to má samozřejmě podle mě ministr financí Zbyněk Stanjura pravdu.

Komunikace mezi úřady

I tak se musím vrátit k tomu, že zatím pořád nerozumím tomu, jak je možné, že to ministr financí nevěděl, když ho ministerstvo spravedlnosti s těmito informacemi kontaktovalo a právní odbor ministra financí vypracoval nějaké stanovisko. Je tam totiž ještě jedna věc, na kterou se musím zeptat – ministerstvo spravedlnosti nemá vlastní peněženku, na kterou by dar mohl přijít. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, který spadá pod ministerstvo financí, ji má. Ten peněženku půjčil ministerstvu spravedlnosti. Úřad tedy musel vědět, k čemu dojde. A taky asi mohl ministra informovat, což neudělal…?
Tady je opět verze, že nic nevěděli a nikomu nic neříkali. Stejně tak i šéfka Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových Kateřina Arajmu říká, že nevěděli o detailech a že to nebylo v jejich gesci. Opět se dostáváme do bodu, že od toho všichni dávají ruce pryč a říkají, že nikdo nic nevěděl. Klíčová instituce, pod níž spadá právě tento úřad, který půjčuje bitcoinovou peněženku ministerstvu spravedlnosti… Je jenom těžko uvěřitelné, že šéfka úřadu nikomu nezavolá.

Když jsem se na úřad obrátila, tak napsali, že se proti přijetí daru ohradili a že s tím nechtěli mít nic společného. A chtěli, aby v darovací smlouvě bylo jasně uvedeno, že bitcoiny jdou ministerstvu spravedlnosti, aby byla odpovědnost čistě na něm. 

Stejně tak je další zvláštnost, že ministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS) zveřejnila časovou osu, kde ale chybí některé schůzky, které se konaly právě i mezi ministerstvem spravedlnosti a úředníky i z ministerstva financí. Jde o jednu schůzku z 6. února, kde se setkal ex-ministr spravedlnosti Pavel Blažek, šéfka ÚZSVM Kateřina Arajmu a Radomír Daňhel. Tam se bavili o daru i o tom, jakým způsobem se to dá převést. Nicméně Arajmu teď tvrdí, že s tím vůbec nesouhlasila. Ale to, že se Pavel Blažek a jeho náměstek obrátili na tento úřad, jde z ministerstva financí. Právě oni je odkázali na tento úřad a později i na náměstka z ÚZSVM, který s nimi řešil darovací smlouvu.

Komunikoval s nimi přes e-maily, ke kterým ses dostala.
Ano. A kontakt na ÚZSVM šlo opět od ministerstva financí.

Navíc náměstek v jednom z e-mailů píše, že bude u té transakce. Nakonec tam ale nikdo takový nebyl a šéfka úřadu tvrdila, že o něčem takovém nevěděla…?
Ano, to se stalo. Z e-mailové komunikace plyne, že se před převodem bitcoinového daru velmi intenzivně řešily úpravy a změny v darovací smlouvě. Řešilo se tam, kdy se bude peněženka otvírat. Součástí komunikace byl právě náměstek šéfky UZSVM. Ta tvrdí, že to neví. Každopádně i její náměstek se v některých e-mailech odkazuje na svoji šéfovou, kde říká „na základě pověření ředitelky UZSVM zasílám“ a tak dále. Nejasností je opravdu mnoho, ale nakonec u otevření peněženky nebyl, stejně jako další lidé z tohoto úřadu.

Za mě je zvláštní právě datum 25. března, kdy se to měl Zbyněk Stanjura poprvé dozvědět. Je to přesně v den, kdy tehdejší náměstek Daňhel přichází za šéfem finančně-analytického úřadu a ptá se ho na to, jestli je v pořádku bitcoiny prodávat ve veřejných dražbách. To je za mě zvláštní shoda náhod, že se to ministr financí dozvídá zrovna v tenhle den. Ale pak je za mě otázka, proč i když měl všechny tyhle informace a stanoviska, o tom neřekl svému kolegovi Blažkovi, a to před tím, než se spustily všechny ty dražby. Takže si myslím, že to teď nabere opět další spád a dojde ke zmražení peněz, které stát získal skrz prodej bitcoinů.

V podcastu byly kromě zvuků z Českého rozhlasu využity tyto zdroje: ČT, CNN Prima News, tisková konference hnutí ANO via Facebook Andreje Babiše, dopis bývalého ministra spravedlnosti Pavla Blažka ministrovi financí Zbyňku Stanjurovi z ODS, zvukový záznam z jednání PSP ČR a iDnes.cz.