Na jednu stranu platí, že jde o přirozené spojence, kteří spolu v současnosti spravují zemi. Na druhé straně jsou ale mezi Spolu a Starosty vůbec největší voličské překryvy ze všech stran, aktuálně může oba subjekty zároveň zvažovat asi 800 tisíc lidí. Toto vědomí už probublává do vzájemných sporů, které budou provázet boj o tyto sdílené voliče. V opozici navíc číhají Piráti, kteří chtějí svou dřívější podporu zpět.

Praha 6:20 11. dubna 2025 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Je menší než současná opoziční družina, tradičně ale o něco mobilizovanější. Voličský tábor stran původní pětikoalice tvoří spíše vysokoškolsky vzdělaní a věkově mladší či středně staří lidé, kteří kromě Spolu, STAN a Pirátů zvažují i Zelené.

„Mezi původními pěti stranami vládní koalice dochází neustále k přelivům voličů, mnoho lidí permanentně zvažuje několik alternativ z této části spektra,“ popisuje analytik výzkumné agentury Kantar CZ Pavel Ranocha.

Hlavně Spolu a Starostové mají mimořádně provázaný elektorát. Dvě třetiny potenciálních voličů STAN zvažuje i Spolu, naopak to platí taktéž.

Analytický ústav STEM měří oběma subjektům srovnatelný voličský potenciál 25, respektive 24 procent, přičemž překryv činí 16 procentních bodů z obou hodnot, tedy zmíněné dvě třetiny.

Dle dat STEM při modelované volební účasti 60 procent jde o zhruba 800 tisíc lidí, kteří zvažují oba subjekty. „Zároveň je v tom háček, kdy se těchto 800 tisíc lidí nerozhoduje pouze mezi Spolu a STAN, ale část z nich zároveň zvažuje i Piráty a část přemýšlí i o tom, že by k volbám vůbec nepřišla,“ doplňuje analytik STEM Martin Kratochvíl.

Při připomenutí: koalice Pirátů a Starostů získala v roce 2021 celkem 839 tisíc hlasů, což při volební účasti 65 procent dělalo zisk 15,6 procenta hlasů.

Probublávající spory

Tyto velké voličské překryvy a z nich vyplývající přetahování se o jednotlivé podporovatele mezi vládními stranami s blížícími se volbami nutně povede ke zhoršení vztahů, sporům, hádkám či různým naschválům.

„Kampaň bude hodně nervózní i proto, že necílíte na to, abyste získali voliče protistrany, ale snažíte se oslovit voliče stran, které by s vámi potenciálně mohli vytvořit koalici. Je to hodně citlivé, protože se musíte trefovat do svých pragmatických spojenců,“ popisuje ředitel analytického ústavu STEM Martin Buchtík.

Naposledy šlo například o spor ohledně tzv. dětského certifikátu, kdy se stranický účet ODS postavil za svého předsedu poslaneckého klubu Marka Bendu a koaličního partnera nařkl z populismu.

„Marek Benda se nesnaží nic shodit, nic takového není v plánu. A to ani v případě, že by měl projít dětský certifikát tak, jak ho tlačí STAN – tedy populisticky,“ zareagovala ODS a vysvětlila, proč nechce doživotně zakázat práci s dětmi lidem, kteří se dopustili některých trestných činů.

Starostové se dušují, že v rámci kampaně na Spolu nechtějí přes velké vzájemné překryvy útočit.

Březen v preferencích: vítězem měsíce je Okamura, dobrých zpráv se dočkalo i Spolu. Hegemon ANO klesl

Číst článek

„Aby bylo možné po volbách znovu sestavit vládu na půdorysu nepopulistických stran, je potřeba oslovit hlavně nevoliče, prvovoliče a zklamané voliče vlády. Proto budeme v kampani spíš než na vymezování se vůči komukoliv, včetně stran, s nimiž máme překryv elektorátu, klást důraz na vstřícnost, na dialog s lidmi a schopnost říct věci tak, jak jsou, na skutečnou znalost problémů a na praktická řešení,“ říká místopředsedkyně strany a poslankyně Michaela Šebelová.

„Ve vztahu ke Spolu chceme voliče přesvědčit větší čitelností a názorovou konzistentností Starostů,“ doplnila.

Třetí vzadu: Piráti

O voliče, kteří je v posledním roce opustili, se chtějí znovu poprat i Piráti. „Během poměrně krátké doby ztratili asi dvě pětiny svých dřívějších podporovatelů. Bezmála polovina z nich směřovala ke Starostům, necelá třetina ke Spolu,“ přibližuje situaci Pirátů Ranocha z Kantaru.

STEM měří potenciál Pirátů na 16 procentech, přičemž více než polovinu z něj sdílí jak se Starosty, tak se Spolu. Každý čtvrtý potenciální volič Pirátů pak zvažuje i Zelené.

„Piráti jsou jedinou skutečně liberální stranou s čistým štítem a odvahou řešit problémy této země,“ říká nový stranický předseda Zdeněk Hřib.

Právě důraz na liberální témata a poukazování na to, že vládní Spolu a STAN v jejich prosazování nejsou důslední, je součástí pirátské komunikace celé toto volební období. S blížícími volbami se dá čekat, že na to budou klást ještě větší důraz.

„Od STAN a Spolu se odlišujeme jasnými postoji. Jsme proti Vatikánské smlouvě, odmítli jsme ústavní zákaz manželství pro všechny, chráníme děti před predátory, prosazujeme transparentní lobbing a bojujeme proti nesmyslným poplatkům OSA,“ vyjmenovává Hřib a doplnil ještě tlak na zvýšení a pravidelnou valorizaci rodičovského příspěvku či zákon o podpoře bydlení.

Kampaňové strategie

Koalice Spolu se startem kampaně vyčkávala až na konec března, kdy se definitivně dohodla na obsazení předních pozic na jednotlivých kandidátkách, a představila i nové barevné schéma.

„Jediný svěží vítr té kampaně je zelená a meruňková barva,“ hodnotí ji politolog Lukáš Jelínek s tím, že jinak dle něj bude program „vykrádačkou“ toho minulého a slibem dokončit, co vláda nestihla.

Spolu by mohla pomoci vnější bezpečnostní situace, na kterou má jasný názor. „To může jejich voliče přivést zpět. Nebudou ale dvakrát nadšení, spíš to budou voliči z nouze, kteří nemají jinou alternativu,“ míní Jelínek.

Únorový Median uvádí, že 13 procent z bývalých voličů Spolu je nyní mezi nerozhodnutými, deset procent se přesunulo do kategorie nevoličů a dalších 10 procent by šlo nyní volit STAN. Dohromady tak jde o třetinu podporovatelů ze sněmovních voleb 2021.

Spolu se musí potýkat i s rozpadem triumvirátu z minulých voleb. Z trojice předsedů Petr Fiala (ODS), Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) a Marian Jurečka (KDU-ČSL) už je ve své funkci jen první jmenovaný, a tak bude hlavní tváří Spolu pouze on a ad hoc jej budou doplňovat jednotliví regionální lídři.

Starostové jsou v rámci tábora vládních voličů v pozici těch, kteří jsou druhou volbou jak pro podporovatele Spolu, tak pro ty pirátské. V kombinaci se spíše menším volebním jádrem to pro STAN vytváří křehkou pozici, kdy nyní může lákat a přebírat voliče zklamané z politiky Spolu a Pirátů, zároveň ale v tuto chvíli s těmito novými podporovateli nemůže počítat, že se u nich napevno udrží.

„STAN teď obrovsky vydělává na tom, že spousta lidí, která není spokojená se Spolu a je spíše liberální, tak se dříve přesouvala k Pirátům, teď ale ke Starostům. Není to tak, že by STAN sílil ve smyslu získávání přesvědčených voličů, ale jde spíš o přesun nespokojených. To se do voleb ještě může změnit,“ upozorňuje politolog Jan Charvát z IPS FSV UK.

Opoziční Piráti a Zelení

Klíčem k tomu, aby si tento voličský tábor udržel vůbec šanci pokračovat ve vládnutí, je pozice Pirátů.

„Pokud se Piráti dostanou na 4,9 nebo 4,8 procenta, tak naprosto padá šance sestavit stávající koalici. Musí se to vybalancovat tak, aby Piráti pokud možno zachytili nespokojeného městského voliče, který by jinak nepřišel k volbám, jak naznačily krajské a evropské volby,“ popsal politolog Jakub Lysek z Univerzity Palackého.

Kdo se s kým pere o hlasy? Analýza voličských překryvů ukazuje dva velké tábory a v nich další štěpení

Číst článek

Piráti jsou po výsledcích loňských voleb a odchodu z vlády v krizi. V průběhu loňského roku ztráceli podporu, až se dostali k pětiprocentní hranici. V některých sondážích už Piráti spadli i pod pět procent, což by mohlo mít za důsledek, že by jejich zbylí voliči nakonec dali přednost jiné straně.

Do tábora vládních voličů patří i podporovatelé Zelených, byť součástí kabinetu nebyli. V průzkumech mají podporu kolem dvou procent, téměř žádné jádrové voliče, jejich potenciál většinou těsně přesahuje pět procent, březnový STEM jim naměřil sedmiprocentní.

Jejich potenciální podporovatelé zvažují volbu Spolu, STAN či Pirátů. Překryv s opozičním táborem prakticky nemají.

Výzkumníci je označují za stranu druhé až třetí volby. „Až dojde na volby, jejich podporovatelé budou dost zvažovat, jestli mají Zelení šanci se dostat do Sněmovny, nebo zda nevolit jinou zvažovanou stranu,“ popisuje Kratochvíl ze STEM.

I proto jednají o účasti na kandidátkách Pirátů.

Jakub Grim Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít