Zjednodušení, či komplikace? Část heřmanické haldy důležité pro miliardovou sanaci koupil nový vlastník
- Firma OKK Koksovny ostravského miliardáře Petra Otavy odkoupila více než polovinu pozemků na takzvané heřmanické haldě. Motivaci pro tento krok vysvětluje odblokováním jednání o sanaci.
- Ta už přitom podle státního podniku Diamo, který ji má na starosti, probíhá. Na jaře začaly přípravné práce na vybudování sarkofágu, který má třicetimetrový kopec odpadů z dolů uzavřít a zabránit tak jeho dalšímu prohořívání.
- Sanace ale nemůže pokračovat bez toho, aby všechny pozemky byly ve vlastnictví státu. I proto Diamo plánovalo původního majitele vyvlastnit. Zatím není jasné, jak vstup nového hráče situaci na haldě ovlivní.
Na heřmanickém odvale, jedné z největších ekologických zátěží Ostravy, začaly už na jaře přípravné práce pro budoucí výstavbu takzvaného sarkofágu.
Ten by měl třicetimetrový prohořívající kopec plný odpadů z dolů a koksoven, který se nachází nedaleko centra moravskoslezské metropole, překrýt a požár uvnitř udusit. Jenže aby k jeho budování mohlo dojít, musí veškeré pozemky na haldě převzít státní podnik Diamo.
Hořící ostravská halda: měla být už rozebraná, místo toho se vedou války o její škodlivost
Číst článek
A tady začíná problém. Už řadu let totiž probíhají mezi Diamem a někdejším vlastníkem části odvalu, společnostmi Cresco&Finance a Ostravská těžební, za kterými stojí podnikatel Dalibor Tesař, spory, které se přesunuly také do soudních síní. O řadě z nich informoval server iROZHLAS.cz již dříve. Jednání o možném odkupu pozemků státem se tak zdála zablokovaná a hrozilo jejich vyvlastnění.
Do tohoto plánu ale nyní vstoupil nový hráč. V polovině května pozemky na haldě od zmíněných firem odkoupila společnost ostravského miliardáře Petra Otavy OKK Koksovny, provozovatel posledních koksoven v Ostravě. Během června pak došlo k oficiálnímu převodu pozemků i na katastrálním úřadě.
„OKK Koksovny dokončily v minulých dnech transakci odkupu všech pozemků, technologií a dalšího majetku firem Cresco&finance a Ostravská těžební v území haldy Heřmanice. Uvedený majetek jsme odkoupili, abychom odblokovali projekt sanace území a likvidací starých ekologických zátěží na haldě Heřmanice, které se nachází na území města Ostravy. Cílem je vytvořit podmínky pro efektivní revitalizaci celého území haldy a jejího okolí,“ stojí v tiskovém prohlášení, které v pondělí ráno rozeslal mluvčí firmy Jindřich Vaněk.
Celá transakce zahrnovala kromě pozemků za 60 milionů korun také nákup aktuálně nefunkční homogenizační linky – kterou chtěl původní vlastník haldu přetěžit a roztřídit. Celková transakce vyšla na 361,5 milionu korun. Přitom ale není jasné, k čemu přesně linka a pozemky koksovnám budou sloužit. Linka už řadu let stojí a účel pozemků měl být jediný – měly sloužit k rekultivaci území.
Na konkrétní dotazy redakce iROZHLAS.cz ohledně bližších záměrů Otavovy firmy ale nechtěl mluvčí Vaněk reagovat. Nad transakcí se přitom vznáší řada otázek. Území heřmanické haldy je totiž zatíženo nejen ekologicky, ale právě i řadou soudních sporů mezi státem a původními soukromými majiteli části pozemků. Tyto spory teď podle Diama zřejmě přejdou na koksovny.
Co je halda Heřmanice?
Heřmanická halda je uměle vytvořený kopec vytěžené hlušiny z dolů a odpadů ze stále funkční koksovny. Pokrývá plochu 103 hektarů a dosahuje výšky 30 metrů. Halda začala vznikat ve čtyřicátých letech minulého století. Od devadesátých let prohořívá zevnitř. To představuje ekologickou zátěž kvůli toxickým a rakovinotvorným zplodinám, které unikají do ovzduší jen zhruba tři kilometry od centra Ostravy. Teplota uvnitř haldy dosahuje až 600 stupňů Celsia. Odval má ve správě státní podnik Diamo, který zahlazuje následky po těžbě na celém území České republiky.
„Prodej proběhnout mohl, nicméně soudní spory přejdou na nového vlastníka pozemků. Strategii nového vlastníka neznáme,“ odepsal na dotazy serveru iROZHLAS.cz mluvčí státního podniku Tomáš Indrei.
Redakce se s dotazy ohledně pokračování soudních sporů obrátila i na původního vlastníka Dalibora Tesaře, ten ale nemohl do vydání textu na zaslané dotazy reagovat. Přislíbil vyjádření později formou tiskové zprávy.
Toxická skládka
Právě strategie a motivace, proč se koksovny rozhodly do tak nejistého a nákladného obchodu vstoupit, je pro pochopení dalšího možného vývoje ohledně desítky let se táhnoucí sanace odvalu klíčová. OKK Koksovny, které s odvalem sousedí, totiž do letošního června na haldě vlastnily pouze jeden, zhruba hektarový pozemek, který využívaly jako skládku svého toxického odpadu. Ta byla v roce 2005 zapouzdřena a podle oficiálních materiálů městského obvodu Slezská Ostrava má být do roku 2036 zlikvidována.
„V současné době společnost OKK Koksovny usiluje o přechod skládky do vlastnictví státního podniku Diamo. Skládka přitom musí být po roce 2036, kdy končí její životnost, zlikvidována. Dle dostupných informací by likvidace kalů uložených na této skládce stála dnes kolem 300 mil. Kč,“ stojí v Informativní zprávě k Odvalu Heřmanice z roku 2024.
Podle krajského úřadu by ale k odtěžení skládky došlo jen v případě, že by se do konce její životnosti objevily důvody sanace – třeba narušení jejího zabezpečení.
„Do uvedeného roku 2036 je nařízena následná péče o zrekultivovanou skládku, což znamená zejména pravidelný monitoring, zda nedochází k ohrožení okolí skládky, pravidelná údržba zeleně atd. Pokud se v průběhu třetí fáze provozu skládky, tzn. její péče, neobjeví potřeba skládku sanovat např. z důvodu porušení jejího zabezpečení, nebude následovat žádný další správní akt,“ popsala mluvčí kraje Nikol Birklenová.
Na tom trvají také koksovny. Přesto skládku opakovaně nabízely státnímu podniku k převzetí, což uvádí nejen zmíněný informativní materiál, ale také přímo společnost Diamo.
Chybí EIA a razítko stavebního úřadu. Diamo dostalo další rok na dopracování dokumentů k sarkofágu
Číst článek
„Potvrzujeme, že OKK Koksovny v minulosti mimo jiné i ústy pana Karla Ležatky (právníka koksoven, který má vazby i na předchozího vlastníka pozemků Dalibora Tesaře a který převzal při transakci s pozemky jeho firmu Ostravská těžební – pozn. red.) vyzývaly Diamo, aby si skládku převzalo, neboť dle jejich názoru byla ohrožena termickou aktivitou odvalu,“ popsal mluvčí státního podniku Indrei s odkazem na medializovaný případ s oddělovací vzdušnou stěnou na odvale.
K otázkám, jestli nově nakoupené pozemky mohou sloužit jako páka na stát, aby diskutovanou skládku, jejíž případná likvidace by vyšla na stovky milionů, převzal a sanoval za veřejné peníze, se ale odmítl mluvčí koksoven Vaněk vyjádřit. „Zbytek vašich otázek nebudu komentovat a prosím vás o zdrženlivost při zveřejňování názorů a účelových interpretací, které postrádají reflexi reálného stavu věci,“ napsal bez ohledu na výše zmíněný materiál či tvrzení státního podniku.
Ovlivní to sanaci?
Aktuálně se čeká, jak jednání mezi státním podnikem a novým vlastníkem pozemků ovlivní plánované sanační práce. Jak už bylo zmíněno, před prodejem totiž byla jednání o odkupu pozemků státem zablokovaná a nikam nevedla.
„Diamo dokonce navrhlo ustavit mediátora, který by pomohl jednání dovést k racionálnímu výsledku. Bohužel firma stále své požadavky měnila a k dohodě nedošlo,“ popsal serveru iROZHLAS.cz mluvčí státního podniku Indrei s tím, že Diamo proto plánovalo pozemky firem Dalibora Tesaře vyvlastnit. Ten zase označoval za viníka situace Diamo s tím, že ve skutečnosti s odvalem nic dělat nechce.
O tom, že by se chystala do situace vstoupit právě Otavova společnost OKK Koksovny, netušil ani státní podnik, ani ministerstvo průmyslu a obchodu, pod které Diamo spadá.
„Katastrální řízení je neveřejné a jeho účastníkem nebyl stát. Oba soukromé subjekty jednaly bez jakéhokoli informování. Ministerstvo průmyslu a obchodu nebylo dřívějším vlastníkem pozemků ke koupi osloveno,“ vysvětlil serveru iROZHLAS.cz mluvčí resortu Marek Vošáhlík s tím, že další jednání jsou v gesci právě Diama.
To už podle mluvčího Indreie nečekalo na koksovny a k jednání vyzvalo společnost samo. „Zatím jsme oficiálně osloveni nebyli. V pondělí, ihned po zápisu do katastru nemovitostí, jsme naopak oficiální výzvu k jednání poslali my,“ vysvětlil s tím, že státní podnik teď čeká na reakci koksoven.
V případě, že by ani s novým vlastníkem k dohodě nedošlo, není podle Diama vyloučená ani varianta, kterou stát zamýšlel vůči prvnímu soukromníkovi – tedy vyvlastnění pozemků. „Vyvlastnění nezávisí na konkrétním vlastníkovi,“ reagoval mluvčí Indrei stručně.
Sanace heřmanické haldy
Diamo odval provozuje od roku 2002. Tehdy existovaly v zásadě dvě varianty sanace této ekologické zátěže – buď haldu odtěžit, nebo nechat celou prohořet. Diamo se tehdy rozhodlo pro první variantu, ale při pokusech o těžbu stoupal z odvalu oranžový prach, na který si stěžovali lidé v okolí. I proto se začalo uvažovat o takzvané mokré variantě těžby, která by hlušinu „přeprala“.
V roce 2014 přichází Ostravská těžební s projektem na vybudování homogenizační linky, na jejímž vývoji se podílela Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava (VŠB-TUO). Ta by v obrovské pračce z hlušiny oddělovala uhelnou hořlavou složku, kamenivo a zbývající materiál, který by se použil na přemodelovávání odvalu.
Jenže po roce fungování linky se začínají objevovat problémy. Byznys plán se hroutí a z obrovské haldy těžba ukousla jen malý kus. Podle Ostravské těžební byla hlušina, kterou linka třídila, kontaminovaná a podíl uhlí byl nižší. Diamo odporuje, že firma podmínky na odvalu znala. Od zastavení linky začíná mezi státním podnikem a firmami Dalibora Tesaře soudní rodeo. Dodnes na sebe navzájem podaly osm žalob, kterými se reálně zabývaly soudy.
Detailně jsme historii sanace haldy a její aktéry popsali ZDE.
