Saská AfD smí do voleb nominovat pouze 30 kandidátů, potvrdil soud. Podle strany jde o spiknutí
Protiimigrační strana Alternativa pro Německo (AfD) smí do zářijových zemských voleb v Sasku na své kandidátní listině uvést pouze 30 jmen, ačkoli původně nominovala 61 kandidátů. Definitivně tak rozhodl zemský ústavní soud, podle kterého je část kandidátní listiny neplatná. Dal tak částečně za pravdu volební komisi, jež některé kandidáty na základě formálních nedostatků z voleb vyloučila.
Volební komise své červnové rozhodnutí zdůvodnila tím, že AfD kandidáty na prvních 18 pozicích vybírala na jiném stranickém sjezdu než kandidáty na místech 19 až 61. Ne všechny kandidáty navíc strana vybírala stejným způsobem, což je podle komise taktéž nepřípustné.
Národní sdružení, SPD, AfD i Liga. Nacionalistická frakce v europarlamentu má 73 členů
Číst článek
Podle informací veřejnoprávní stanice MDR došlo k několika změnám. Jednání mělo nového předsedu a tak de facto začal úplně nový sjezd, a to i kvůli tomu, že se obměnila část delegátů. Kandidáti se potom volili ve větších blocích, aby se ušetřil čas.
Alternativa pro Německo nicméně celou kauzu označuje za spiknutí ze strany volební komise. Úřad prý záměrně zneužívá své pravomoci a ohrožuje ústavní pořádek v zemi. Těch výpadů bylo tolik, že členové komise dokonce načas dostali i tělesnou stráž. Strana kvůli rozhodnutí komise podala stížnost k ústavnímu soudu.
První místo
Spolkový ústavní soud v červenci stížnost odmítl jako nepřípustnou, ten zemský ale vzápětí ve zrychleném řízení rozhodl o tom, že na kandidátní listině smí být 30 jmen. Nyní svůj verdikt potvrdil. Soud totiž došel k závěru, že AfD o prvních 30 kandidátech na listině rozhodovala v jednotlivých volbách a teprve potom z časových důvodů volila zbytek kandidátů najednou, proto do voleb pustil právě skupinu 30 lidí.
Konspirace, zlobí se šéf saské buňky AfD. Komise kvůli formální chybě uznala straně jen 18 z 61 kandidátů
Číst článek
Původní rozhodnutí volební komise mohlo AfD při volbách vážně poškodit, protože v preferencích saských voličů nyní strana bojuje o první místo s vládní Křesťanskodemokratickou unií (CDU) kancléřky Angely Merkelové. Obě strany mají podporu kolem 26 procent voličů. AfD tak může pomýšlet na zhruba 30 křesel v 120členném zákonodárném sboru. S pouhými 18 kandidáty by je ale nemohla obsadit.
Agentura DPA upozornila, že ačkoli proces u zemského ústavního soudu už zvrátit nelze, může mít rozhodnutí volební komise dohru po hlasování. Pokud přijde žádost o přezkoumání regulérnosti voleb, bude se jí zabývat příslušný výbor nově zvoleného zemského parlamentu a ten může dojít k závěru, že volební komise svým rozhodnutím ovlivnila rozdělení křesel. V krajním případě pak mohou být volby prohlášeny za neplatné.
