Americký úder na Írán by vedl k eskalaci. Vyloučit nelze ani zásah Británie či Francie, míní expert
Pokud by se Spojené státy rozhodly aktivně vstoupit do konfliktu mezi Izraelem a Íránem, pravděpodobně by se rozjela další vlna eskalace. Podle bezpečnostního analytika Vlastislava Břízy by pak Írán mohl zaútočit i na americké základny v regionu a případně také na lodě v Perském zálivu či některé rafinerie v oblasti. „Pak se domnívám, že by to vyburcovalo i Francii nebo Británii k tomu, že by mohly zasáhnout,“ varuje pro iROZHLAS.cz.
Celý svět a především vláda izraelského premiéra Benjamina Netanjahua s napětím očekávají, zda se americký prezident Donald Trump rozhodne podpořit Izrael a zapojí Spojené státy do jeho tažení proti Íránu.
Odklon zbraní a další šance pro Rusko. Jak může izraelsko-íránský konflikt ovlivnit válku na Ukrajině?
Číst článek
Podle zpráv amerických médií je přitom Trump možnosti přímého amerického zapojení stále více nakloněný. Po jeho předčasném návratu z kanadského summitu skupiny zemí G7 a následného jednání bezpečnostního týmu se v médiích objevily hlasy několika amerických činitelů, podle kterých šéf Bílého domu postupně přehodnocuje svůj původní postoj a stále více se přiklání k přímému nasazení amerických bombardérů.
Jak pro iROZHLAS.cz říká odborník na bezpečnost a mezinárodní vztahy z Univerzity Karlovy v Praze Vlastislav Bříza, pravděpodobnost amerického zapojení je nyní určitě větší než před týdnem. Ochromení íránského jaderného, ale i balistického programu způsobené izraelskou kampaní se totiž „ukázalo jako větší, než bylo zřejmě očekáváno“. Pod tíhou těchto zpráv tak Bílý dům začíná svůj postoj měnit.
Hluboko pod skálou
Do centra pozornosti se dostává především zařízení na obohacování uranu v íránském Fordo, které je ukryto pod skalním masivem v hloubce až 90 metrů pod zemí. Na překonání této důsledné ochrany jsou izraelské tryskáče krátké, klíčovou zbraň, která by dokázala centrifugy ve Fordo zasáhnout, ale drží v rukou Spojené státy.
Jak píše například ABC News, touto zbraní jsou americké masivní průbojné bomby GBU-57, které na místo určení dokážou dopravit americké strategické bombardéry B-2.
Trump zvažuje nasazení amerických bombardérů na Írán. Dokázaly by zásadně zpomalit jaderný výzkum
Číst článek
„Izrael si zatím netroufnul na jedno důležité centrum vývoje, výzkumu i výroby obohaceného uranu, které se nachází ve Fordo. Tento komplex byl totiž stavěn s tím, aby odolal veškerým v té době známým izraelským protibunkrovým bombám. Kdyby se tedy do konfliktu měly zapojit Spojené státy, tak by to nebyla pozemní ofenziva, ale jednoznačně letecká kampaň,“ míní Bříza.
Speciální protibunkrové bomby GBU-57 přitom odborník označuje za nejničivější zbraň, pokud pomineme zbraně jaderné. „Váží přes 13 tun, je šest metrů dlouhá a jediným jejím nosičem je strategický bombardér B-2,“ popisuje analytik. Spojené státy přitom tuto zbraň vyvíjely právě ve vazbě na íránský a severokorejský jaderný program.
„Zhruba před deseti lety si Spojené státy dokonce postavily přibližnou kopii íránského závodu na obohacování uranu ve Fordo, na které tuto bombu úspěšně odzkoušely. Spojené státy tedy bezesporu dokážou zasáhnout i tento nejsofistikovanější, nejhlubší podzemní systém na obohacování uranu v Íránu,“ podotýká Bříza. Podle něj by tak Spojené státy případnou kampaň „vedly chirurgicky přesným řezem na některé komplexy pro výrobu jaderné zbraně“, a především právě na ten ve Fordo.
Rizika americké intervence
Před americkým zapojením do konfliktu varuje Spojené státy nejen Írán, podle kterého by intervence USA „vedla k totální válce v regionu“, ale také část Trumpových příznivců z hnutí MAGA (Make America Great Again, Udělejme Ameriku opět skvělou).
23:49
Cílem Izraele není svrhnout íránský režim. Kdyby ale padl, jásal by celý Blízký východ, míní Pojar
Číst článek
Scénář americké intervence nicméně vidí jako potenciálně nebezpečný i řada analytiků a zahraničních médií. Například podle analýzy CNN se Trump žene „k šokujícímu a děsivému vstupu do blízkovýchodního konfliktu bez zaručeného východiska“, zatímco stanice BBC varuje, že aktivní zapojení Spojených států by „znamenalo obrovskou eskalaci s dlouhými, potenciálně ničivými následky“.
„Samozřejmě souhlasím s tím, že by to znamenalo další eskalaci. Neznamenalo by to ale eskalaci ve smyslu toho, že by Írán ještě více zintenzivnil svoje útoky na Izrael. Prostě a jednoduše k tomu nemá kapacity, které jsou z hlediska balistického programu zdecimovány,“ říká Bříza s dodatkem, že počet vypálených balistických raket z Íránu noc od noci klesá.
Podle odborníka si přitom Izrael byl dobře vědom toho, proč součástí operace musí být také eliminace balistického programu. Ani Izrael totiž nevydrží týdny a měsíce čelit útoku desítek balistických raket denně, proto se také zaměřil i na íránský balistický program.
„I kdyby se USA do konfliktu zapojily, letecké útoky na Izrael by o moc větší být nemohly. Írán se už teď snaží na maximum. Může se ale stát jiná věc. Írán se dosud snaží vyhnout útokům na americké základny v oblasti, kterých není málo, a možnosti k tomu má. Írán by tedy část svých vojenských kapacit zřejmě přesměroval a v odvetě by zaútočil na nějakou americkou základnu. To by znamenalo eskalaci, protože v tu chvíli by na to USA opět reagovaly a to už jsme ve šroubovici, která spouští akci a reakci,“ upozorňuje Bříza na možná rizika.
Může se zapojit i Evropa?
V porovnání s americkou administrativou volí evropští představitelé mnohem mírnější postoj.
Největší evropské státy v čele s Francií, Velkou Británií a Německem ještě minulý týden vyzývaly především k diplomatickému řešení, během víkendu ale izraelské údery opatrně podpořily s tím, že Izrael má právo na sebeobranu.
7:33
Hladík: Další repatriační let pro Čechy v Izraeli není jistý. U krajanů v Íránu je to ještě komplikovanější
Číst článek
V podobném duchu se neslo také společné prohlášení zemí skupiny G7, ve kterém lídři USA, Kanady, Británie, Francie, Itálie a Japonska označili Teherán za zdroj teroru a nestability v regionu. Kromě toho se ale shodli také na závěru, že Írán nesmí nikdy získat jadernou zbraň.
Přestože to nyní není na pořadu dne, nelze podle Břízy vyloučit ani to, že by se do konfliktu mezi Izraelem a Íránem zapojily také některé evropské země. „Evropská unie by sama o sobě neměla nástroje, jak zasáhnout. Nemá armádu, nemá konsenzus, nemá jednohlasné stanovisko svých členů, rozpadli bychom se tedy na jednotlivé členské státy, které kapacity mají,“ podotýká Bříza.
Jmenovitě jde o Velkou Británii a Francii, tedy evropské jaderné mocnosti, které jsou zároveň stálými členy Rady bezpečnosti Organizace spojených národů.
„To jsou jediné dva státy Evropské unie, které mají kapacity případně udeřit v oblasti, a to tak, že by tam přesunuly své letadlové lodě. Tyto letadlové lodě by byly schopné do konfliktu zasáhnout, nicméně se domnívám, že taková situace je relativně málo pravděpodobná. K tomu by došlo až v případě zapojení USA, ale až ve fázi, pokud by Írán začal odpovídat útoky na americké základny v oblasti nebo by začal útočit na lodě v Perském zálivu, případně na rafinerie Saúdské Arábie nebo Spojených arabských emirátů,“ míní analytik.
„Pak se domnívám, že by to vyburcovalo i Francii nebo Británii k tomu, že by mohly zasáhnout,“ říká Bříza. Pokud by totiž Írán začal útočit na rafinerie nebo lodě v Perském zálivu převážející ropu, svět by se dostal do „extrémní spirály“ zdražování ropy a ekonomického chaosu.
„Írán tedy určité trumfy v ruce má, zatím je ale nepoužil. Režim je ochromený a nyní si vyhodnocuje, že pokud bude situace dál eskalovat, může to reálně znamenat pád režimu,“ dodává odborník na bezpečnost a mezinárodní vztahy.
Německo bez kapacit
Britský premiér Keir Starmer přitom už na konci minulého týdne uvedl, že v reakci na aktuální dění Spojené království posílá na Blízký východ další vojenské prostředky, aby poskytlo podporu celému regionu.
25:48
Telička: Otevřít asociační dohodu s Izraelem je nešťastné, pokud tam EU chce mít nějaký vliv
Číst článek
„Máme dlouhodobé obavy z jaderného programu, který Írán má, a uznáváme právo Izraele na obranu… (Situace) se ale musí deeskalovat,“ uvedl Starmer, když oznamoval posílení britských kapacit v regionu. Tímto krokem se tak Londýn rozhodl doplnit stíhačky, které už na Blízkém východě má pro operaci zaměřenou na boj proti hrozbám v Iráku a Sýrii.
V porovnání s Francií a Británií platí jiná situace v případě Německa, které sice patří mezi nejvýznamnější evropské spojence Izraele a vzhledem k historii je bezpečnost státu Izrael pevně zakotvena v německé politické kultuře, zapojení Německa do konfliktu je ale velice nepravděpodobné.
„Německo se nyní trochu emancipuje, ale nemyslím si, že by v tuto chvíli aktivně zasáhlo na straně Izraele. Už jen proto, že nemá kapacity. Nemá letadlové lodě, nemá rakety dlouhého dosahu, kterými by mohli z Německa udeřit na Írán, nemá kapacity, jak by pomohl Izraeli. Diplomaticky to je jiná věc, ale vojensky nemůže nikterak Izraeli pomoct,“ míní Bříza.
Německý kancléř Friedrich Merz tak v úterý uvedl, že jeho země a další evropské státy nabízejí při řešení konfliktu především diplomatickou pomoc. „Všichni se shodujeme na tom, že musíme udělat vše pro to, abychom tuto válku co nejrychleji ukončili,“ sdělil Merz novinářům po skončení summitu G7. K izraelským úderům v Íránu pak dodal, že Izrael dělá „špinavou práci za nás za všechny“.
