Česko jako záchranný plán. Tchaj-wan kvůli hrozbě z Číny rozšiřuje továrny na čipy za hranice
Nejpokročilejší čipy na světě se vyrábí na jediném místě – na ostrově Tchaj-wan, který má tu nevýhodu, že si ho nárokuje Čína. Důsledky případného útoku by tak pocítil celý svět kvůli závislosti na moderních technologiích. Firmy proto zmírňují riziko tím, že přesouvají část výroby za hranice, včetně Česka. „Česko je v Evropě jedna z nejpřátelštějších zemí,“ popisuje pro iROZHLAS.cz Konrad Young, který stál u zrodu odvětví na Tchaj-wanu.
V současnosti je malý asijský ostrov Tchaj-wan jednou z nejbohatších zemí světa v přepočtu na HDP. Vliv na to mají polovodiče, které zde už desítky let vyrábí velké firmy jako Vanguard, UMC nebo TSMC stojící až za 90 procenty nejpokročilejších čipů na světě.
Na jejich vývoj měl vliv Konrad Young, který byl do roku 2005 ředitelem výzkumu a vývoje nejmenších polovodičů ve firmě TSMC. Je označován za jednoho z šesti rytířů výzkumu a vývoje, kteří se o úspěch průmyslu zasloužili.
‚Z ostrova čipů na ostrov umělé inteligence.‘ Výroba polovodičů tvoří ochranný křemíkový štít Tchaj-wanu
Číst článek
„Vstoupili jsme do americké zlaté čipové éry,“ vzpomíná na začátek 80. let minulého století profesor Young, kdy už třetí generace studentů dostala možnost studovat polovodiče ve Spojených státech. Nakonec si tam Young udělal doktorát a stejně jako další začal pracovat v tehdy nejlepších amerických firmách na výrobu čipů.
„Tito lidé se stali základem celého tchajwanského čipového průmyslu,“ říká v rozhovoru pro iROZHLAS.cz při své návštěvě Prahy, kam přijel na pozvání Supply Chain Resilience Center při Univerzitě Karlově. „Většina velkých tchajwanských firem byla založena právě touto malou skupinou lidí,“ líčí.
Nejúspěšnější doba pro odvětví na Tchaj-wanu přišla ale až po dvaceti letech vládních investic, v roce 1994. Tehdy místní čipové firmy vstoupily na burzu a průmysl tak získal více peněz. „Dokud nebyla možnost pořídit si akcie a platy byly nižší, neměli jsme důvod se vracet. Všichni jsme ve Spojených státech žili pohodlný život. Kompenzace, které přišly v roce 1994, ale byly na téměř stejné úrovni jako americký plat. Proto se většina z nás vrátila,“ popisuje Young, který brzy poté nastoupil do TSMC.
S Trumpem čelí Tchaj-wan nejistým vyhlídkám. Obavy budí jeho výroky i Muskův vliv v administrativě
Číst článek
K úspěchu pomohla i státní podpora, která mimo jiné vycvičila místní pracovní sílu. Po návratu tchajwanských inženýrů se tak mohl rozvinout průmysl naplno a následně ve vývoji předběhl Spojené státy. Nyní je Tchaj-wan celosvětově nejúspěšnějším výrobcem těch nejmenších čipů na světě. „Když se to všechno spojilo, přišel úspěch. Přičítám ho božské práci, která je za něj zodpovědná ze šedesáti procent. Zbylých čtyřicet závisí na lidech,“ uvádí.
Továrny poslední záchrany
Technologie, která udělala z ostrova na východě Asie velmoc, je zároveň tím, co mělo Tchaj-wan chránit před velkým sousedem. Schopnost vyrábět nejlepší čipy měla vytvořit takzvaný křemíkový štít – nikoliv reálnou ochranu před útokem, ale pojistku, že pokud Čína zaútočí, přijdou další státy Tchaj-wanu na pomoc. Velké naděje v tomto ohledu vkládá vláda v Tchaj-peji do Spojených států, které ostrovu dodaly i zbraně a vojenskou techniku.
Útočná rétorika čínského prezidenta Si Ťin-pchinga, který chce připojit ostrov s nezávislou vládou k Čínské lidové republice i za použití síly, se však stupňuje. S tím rostou obavy, co by se v případě hypotetického útoku stalo s továrnami a výzkumnými centry.
Investice onsemi bude výhodná, tvrdí náměstek Očko. Rád bych konkrétní propočty, namítá ekonom Srholec
Číst článek
Young se domnívá, že Peking by je nezničil, protože by víc těžil ze získané technologie. „Je tu ale i země, která by nechtěla, aby Čína zařízení získala. Ta by se je mohla pokusit zničit, aby nepadly do čínských rukou,“ říká profesor s odkazem na USA. To je podle něj také důvod, proč Spojené státy požádaly společnost TSMC, aby jednu z továren postavila v Arizoně.
Tchaj-wan se tímto krokem a letos oznámenými investicemi v hodnotě 100 miliard dolarů chce částečně zavděčit americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi, který ostrov obvinil z toho, že technologii Spojeným státům ukradl.
„Tchajwanskému úspěchu ze začátku Spojené státy určitě pomohly. Kredit si za to zaslouží, ale z mého pohledu nejde o nic nelegálního. Když jsme byli v USA, tak jsme přispívali a tvrdě pracovali na tom, aby byla Amerika skvělá. Pak jsme ale dostali šanci se vrátit domů. Proto si nemyslím, že bychom to měli nazývat krádeží,“ reaguje na obvinění Young.
Spojené státy zároveň ovládají dodavatelský řetězec a většina zákazníků tchajwanských firem pochází z USA. „Není proto jednoduché říct Spojených státům ne,“ myslí si profesor.
Útočiště poskytne i Česko
Kromě americké továrny se TSMC rozšířila i do Japonska, další zařízení vzniká v Drážďanech. Na záchraně nejpokročilejšího polovodičového průmyslu by mohlo mít vliv i Česko, kde vznikají tři čipová centra – Tchajwanský polovodičový výzkumný institut, v Brně bude probíhat v centru ACDRC design čipů a vzniklo také Supply Chain Resilience Center (SCRC), výzkumné centrum dodavatelských řetězců. To vše z peněz tchajwanské vlády a polovodičových soukromých firem.
Čína zvyšuje svou vojenskou přítomnost v Tichomoří. Ukrývá ji přitom za civilní stavební projekty
Číst článek
„Česko je v Evropě jedna z nejpřátelštějších zemí. Je tak přirozené, že jdeme do oblasti, kde je nejméně odporu,“ popisuje Young a dodává, že tradičně nemá Tchaj-wan mnoho vazeb na Evropu. Pro potenciální partnery působil kontinent jako „zapomenutý ráj“ a možné riziko. Česko pro investory ale již prověřil úspěch tchajwanské firmy Foxconn, která zde má dvě továrny, nebo například fungující továrna na výrobu čipů Onsemi, kterou od bývalé československé Tesly v Rožnově pod Radhoštěm koupili před lety Američané.
Roli hrály i stereotypy. „Polovodiče vyžadují hodně tvrdé práce a z našeho povrchního pohledu je západní Evropa podobná Spojeným státům. Východní Evropu vnímáme jako pracovitější,“ podotýká Young. Další centra proto vzniknou v Polsku, Litvě nebo na Slovensku.
Tchaj-wan si podle Younga uvědomuje, že rozšiřováním se částečně připravuje o svůj křemíkový štít, přestože si technologii nejpokročilejších čipů ponechává v domácích zařízeních. „Rozšíření na tři další místa snižuje potřebu štítu, nemůžeme se ale spoléhat jen na něj. Musíte se připravit i jinak. Když nás nikdo neochrání, musíme se dokázat ochránit sami,“ říká k potenciální hrozbě z Číny.