Ještě před měsícem žili pod ruskou okupací. Dnes se obyvatelé Chersonu procházejí osvobozeným městem
Ukrajinský Cherson vydává svědectví o režimu, který tady na devět měsíců nastolilo Rusko, které celou oblast prohlásilo za svou a zavedlo tam své pořádky. To už je minulostí, ale stále velmi čerstvou, jak se přesvědčil i náš zpravodaj na Ukrajině Martin Dorazín.
Město Cherson není tak poškozené jako ostatní zdevastovaná města na válečné linii – v podstatě jsou zničená pouze předměstí, ruin ale přibývá, protože ruská armáda nepřestává město ostřelovat.
Poslechněte si reportáž zvláštního zpravodaje Českého rozhlasu Martina Dorazína z osvobozeného ukrajinského Chersonu.
Náměstí Svobody vévodí obrovská budova oblastní správy a za ní je další dům částečně zničený zásahem ukrajinské rakety, protože tam sídlilo ruské okupační velitelství. Tady zasahoval americký HIMARS. Vysoce přesná zbraň, která zničila, co zničit měla.
Uvnitř budovy a zvenčí není vidět vůbec nic, na rozdíl od budovy ruského okupačního velitelství. A kousek od budovy oblastní správy ruského velitelství je budova posádky ukrajinské armády – nádherná historická stavba, která bohužel také vzala za své, když odsud ruská armáda odcházela.
Samozřejmě objekt obsadila a usídlila se v něm. Ale zase je vidět naprosto přesná práce ukrajinské armády za pomoci zbraní typu HIMARS, protože vedle je nádherná nemocnice zcela nepoškozená, takže zásah byl naprosto cílený a přesný.
Druhou dominantou náměstí Svobody je kino Ukrajina. Paní Ludmila říká, že jej Rusové nestihli přejmenovat, takže tak zůstalo. Paní Ludmila ukazuje město, které bezmezně miluje. Teď jsme přišli do parku – dříve leninského komsomolu, potom to byl park Cherson, teď to samozřejmě bude park Ukrajina – a ukazuje mi místo, kde dříve jezdil dětský vláček. Vozil děti po parku, zatímco rodiče seděli v kavárně.
‚Válka pořád trvá?‘
Vláček Rusové ukradli. Zapřáhli ho za náklaďák Ural a prostě ho někam odvlekli. Město je plné podobných neuvěřitelných příběhů, někdy bohužel velmi tragických. V podzemí budovy velitelství se nacházely výslechové místnosti a mučírny.
Teď jsme přijeli až na úplný konec ostrova k Dněpru, který v tomto místě není tak široký. Je vidět přístav naproti. Je to městská část Chersonu, která je už ovšem pod ruskou kontrolou, je to na dohled. Přímo teď tedy vidíme ty pozice, ve kterých jsou Rusové. Ale i tady tu a tam projede auto a na ulicích postávají hloučky lidí a jeden z místních obchůdků je kupodivu otevřený.
Do Chersonu jsem se vypravil s dobrovolníky z Donbasu. To je opravdu hodně daleko, ale přesto naložili auto plné chleba a přivezli ho místním lidem z rodinných domků tady vybíhají ženy oblečené jen tak v županech a ptají se: „A ta válka u vás v Donbasu pořád trvá?“
Nejhůř jsou na tom malé osady na válečné linii. Doněcká Marjinka je stálým terčem ruských útoků
Číst článek
Je to zdánlivě nesmyslná otázka, ale musíme si uvědomit, že ony devět měsíců neměly přístup k žádným normálním informacím, jen k těm, které jim nabídla ruská státní televize. A teď válka přišla i k nim. Jedna z žen ukazuje, kde Rusko včera rozbombardovalo dva rodinné domky, je to jenom ob ulici vedle. Vyptává se: jak se tam mají naši vojáci? Kdy už se s Rusy konečně vypořádají?