Chilská prokuratura stíhá kvůli protestům 22 tisíc lidí. Viní je z rabování, mučení či sexuálního násilí
Od poloviny října, kdy v Chile začaly protivládní protesty, už místní úřady obvinily přes 22 tisíc lidí kvůli souvisejícím trestným činů, většinou kvůli rabování. Oznámila to v sobotu chilská prokuratura. Ta eviduje na 2670 případů vyšetřování členů bezpečnostních složek kvůli podezření z porušování lidských práv při potlačování protestů, které v zemi stále trvají a už při nich zemřelo přes 20 lidí.
Chilská prokuratura podle agentury Europa Press oznámila, že kvůli deliktům při demonstracích stíhá 20 525 lidí na svobodě a dalších 1957 ve vazbě. Hlavním deliktem v této skupině je „krádež na neobývaném místě“, tedy rabování. Nejvíce těchto činů se stalo v metropolitní oblasti Santiaga de Chile a v regionech Valparaíso a Biobío, právě tam byly dosud demonstrace nejintenzivnější. Mnohé z nich ale byly pokojné, největší z nich se 25. října účastnil v metropoli přes milion lidí.
‚15 mrtvých v demokracii.‘ Chilané v Praze demonstrovali proti dění v jejich mateřské zemi
Číst článek
Nevládní organizace obviňují chilské bezpečnostní složky z nepřiměřeného použití síly proti demonstrantům a chilský prezident Sebastián Piňera si vysloužil kritiku za vyhlášení výjimečného stavu a povolání armády do ulic v počátcích protestů. Kvůli tomu podala na prezidenta i desítka členů parlamentu ústavní stížnost.
Prokuratura nyní vyšetřuje 2670 členů bezpečnostních složek mimo jiné kvůli zraněním střelnou zbraní, mučení či sexuálnímu násilí. Při protestech byly zraněny tisíce lidí, z toho více než 200 jich utrpělo zranění oka. Někteří oslepli na jedno oko, student Gustavo Gatica ztratil zrak úplně. Většinu zranění způsobily gumové projektily.
Protivládní protesty v Chile, považované za největší za několik desetiletí, zažehlo v polovině října další zdražení jízdného v metru v Santiagu de Chile. Z metropole se demonstrace rozšířily do dalších měst a nepřestaly, ani když bylo chystané zdražení jízdenek zrušeno. To bylo totiž jen poslední kapkou dlouhodobé nespokojenosti. Chilanům vadí, že vláda dlouhodobě neřeší jejich sociální problémy - rostoucí životní náklady, včetně výdajů na školství a zdravotnictví. Široce kritizován je i penzijní systém.
Protivládní protesty v Chile mají už osm obětí. Nepomohl ani slib prezidenta, že jízdné nezdraží
Číst článek
K uklidnění protestů nepomohlo ani oznámení balíčku sociálních opatření, ani dohoda o referendu o nové ústavě, ačkoliv ta je jedním z hlavních požadavků protestujících. Ta současná je totiž ještě z doby diktatury Augusta Pinocheta, tedy z let 1973 až 1990.
Kromě dopadů na ekonomiku zasáhly nepokoje v Chile například i do sportu. Předčasně byla ukončena fotbalová liga a zrušena byla Chilská rallye, která se měla jet v dubnu. Kvůli demonstracím byla také ze Santiaga de Chile přeložena do španělské metropole Madridu konference Organizace spojených národů o změnách klimatu, která začíná v pondělí, a zrušen byl i summit Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří, jenž měl být v listopadu v Santiagu de Chile.