‚Rusko je přímou hrozbou pro bezpečnost spojenců.‘ Východní křídlo NATO slíbilo další podporu Ukrajiny
Devět zemí NATO ze střední a východní Evropy ve společném prohlášení přijatém ve Varšavě volá po zvýšeném nasazení aliance na jejím východním křídle, řekl ve středu podle agentury Reuters poradce polského prezidenta Marcin Przydacz.
Deklarace přijatá lídry takzvané bukurešťské devítky (B9), kam patří i Česko, označuje Rusko za největší hrozbu pro bezpečnost spojenců a slibuje další podporu Ukrajině s cílem obnovit její mezinárodně uznávané hranice.
„Rusko je nejvýznamnější a přímou hrozbou pro bezpečnost spojenců,“ píše se v prohlášení premiérů a prezidentů Bulharska, Česka, Estonska, Litvy, Lotyšska, Maďarska, Polska, Rumunska a Slovenska.
„Spojenci jsou odhodláni posílit spojeneckou vojenskou přítomnost v našich zemích,“ pokračuje text.
„Všichni spojenci se shodli, že by se vzájemně podporovali v případě ohrožení,“ řekl novinářům zahraničně-politický poradce polského prezidenta Andrzeje Dudy, který deklaraci prezentoval po jednání lídrů B9 s americkým prezidentem Joem Bidenem.
Biden předtím spojence ujistil, že považuje princip kolektivní obrany NATO za „posvátný závazek“.
Ohledně poskytnutí stíhaček Ukrajině Duda podle Reuters řekl, že na tom by se nejprve museli shodnout spojenci. Pokud by takové rozhodnutí bylo schváleno, Polsko by podle prezidenta nejprve poskytlo stíhačky MiG.
NATO v posledních letech trvale posiluje své aktivity na východním křídle aliance v reakci na anexi poloostrova Krym a další kroky Ruska.
Velká chyba, komentuje Biden Putinovo rozhodnutí pozastavit účast na smlouvě Nový START
Číst článek
Po loňské invazi na Ukrajinu se spojenci dohodli na vytvoření čtyř nových bojových skupin v zemích B9 a na posledním summitu lídři NATO přišli s plánem zvětšit všechny tyto útvary až na 5000 lidí.
Litevský prezident Gitanas Nauséda ve středu v podvečer uvedl, že během odpoledního jednání navrhl Bidenovi rozmístění raketometů HIMARS, útočných vrtulníků a systémů pro monitorování vzdušného prostoru v pobaltských zemích.
Americký prezident po jednání před novináře nevystoupil a prohlášení Bílého domu pouze konstatovalo, že lídři hovořili o „posíleném obranném postoji na východním křídle NATO“.
Velká chyba, komentuje Biden Putinovo rozhodnutí pozastavit účast na smlouvě Nový START
Číst článek
Kromě tohoto bodu se mluvilo také o další podpoře Ukrajiny, která žádá Západ o moderní vojenskou techniku včetně bojových letounů.
Polský prezident Duda podle médií řekl, že před dodáním stíhaček by se na takovém postupu nejprve museli shodnout spojenci. Pokud by takové rozhodnutí bylo schváleno, Polsko by podle prezidenta nejprve poskytlo stíhačky MiG.
Duda a další lídři ve společném prohlášení odsoudili ruskou agresi a vyjádřili podporu snaze Ukrajinců obnovit kontrolu nad svým územím. „Snahy Ukrajiny v tomto směru budeme dál podporovat, tak dlouho, jak to bude nutné,“ uvádí deklarace.
