Borrell po jednání unijních ministrů řekl, že Evropská unie potřebuje posílit své obranné kapacity i praktickou podporu Ukrajiny, aby Ukrajinci mohli i nadále bojovat proti ruskému agresorovi.

Ministři se podle něj jednomyslně shodli na tom, že Evropská unie je jednotná v podpoře Ukrajiny. „Členské státy jsou i nadále připraveny poskytovat podporu tak dlouho, jak to bude zapotřebí,“ řekl.

Odmítl, že by evropská podpora v dodávkách zbraní na Ukrajinu klesala, čísla podle něj naopak svědčí o opaku. Zdůraznil také potřebu podpory v oblasti výcviku. Řekl, že všechny členské státy se jasně shodly na tom, že budou spuštěny kroky vedoucí k definování parametrů, aby bylo možno odstartovat výcvikovou misi.

Dodal, že Evropská unie musí jednat rychle a vycházet z potřeb ukrajinských ozbrojených sil. Poznamenal, že některé potřeby Ukrajiny v oblasti výcviku by bylo možné uspokojit, když by se propojily kapacity jednotlivých členských států.

Mnoho podrobností k podobě mise Borrell nesdělil, pouze řekl, že tyto přípravy musí být rychlé a ambiciózní. Ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov, který se zasedání účastnil on-line, unijním ministrům na jednání představil seznam výcvikových aktivit, které Ukrajina potřebuje.

Česká ministryně obrany Jana Černochová (ODS) řekla, že ministři probrali také další možnosti, jak Ukrajině pomoci. Mluvili i o posílení obranných kapacit Evropské unie. Černochová zdůraznila, že Česko chce i nadále zůstat v čele pomoci Ukrajině.

„Česká republika stála, stojí a bude stát na straně Ukrajiny, a chceme být nadále lídrem pomoci. A to nejen na úrovni materiální pomoci, ale i toho, že více než 400 tisíc Ukrajinců dostalo v České republice krátkodobý pobyt,“ řekla Černochová.

Potraviny jako rukojmí

Ministři mluvili i o globálních dopadech ruské invaze na Ukrajinu. Borrell zkritizoval přístup Ruska k oblasti potravinových dodávek, ze kterých podle něj činí své rukojmí. Ocenil, že funguje dohoda o vývozu obilovin z Ukrajiny přes Černé moře.

Ministři mluvili i o společném nákupu vojenského materiálu a koordinaci při doplňování jeho zásob. V této souvislosti probrali i posílení obranných průmyslových kapacit zemí Evropské unie. Borrell poznamenal, že to samozřejmě bude znamenat navýšení výdajů.

Borrell poznamenal, že bezpečnostní otázky řešené na ministeriádě se netýkaly pouze Ukrajiny. Poukázal na působení ruských ozbrojenců z tzv. Wagnerovy armády v Mali nebo Středoafrické republice, které podle něj vedlo k porušování lidských práv, rabování zdrojů a další destabilizaci zemí. Řekl, že ruští žoldáci představují přímou hrozbu pro lidi, kteří žijí v těchto zemích.

Zmínil také situaci v zemích západního Balkánu, krizi mezi Srbskem a Kosovem a situaci v Bosně a Hercegovině.

Česká ministryně obrany Jana Černochová (ODS) poukázala na spojitost situace v zemích Sahelu a války na Ukrajině.

„To že v oblasti Sahelu působí Putinovi vojáci, kteří si říkají Wagners group, to už víme dlouhou dobu, nechceme jim vyklidit pole. Máme za to, že je zapotřebí v té oblasti Sahelu dál působit, rozhodně nestahovat naše vojáky a neutíkat z boje,“ řekla.

Je podle ní potřeba se snažit o stabilizaci situace. Česká armáda v současné době velí unijní výcvikové misi v Mali. Některé členské země uvažují o stažení svých vojáků ze země právě kvůli příklonu vojenské junty k Rusku.

Ministři obrany do Prahy přijeli v pondělí, kdy je čekalo neformální uvítání v Míčovně Pražského hradu. Hlavní část jednání byla naplánována právě na úterý.

Zdeňka Trachtová, Dominik Tesár, ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít