Turecko souhlasí se vstupem Švédska a Finska do NATO. Aliance je pozve k připojení
Turecko upustilo od svých výhrad proti vstupu Švédska a Finska do Severoatlantické aliance (NATO), potvrdil večer generální tajemník NATO Jens Stoltenberg jen o pár minut starší vyjádření finského prezidenta Sauliho Niinistöa. Aliance nyní na začínajícím summitu v Madridu obě skandinávské země „pozve“, aby se k ní připojily, vstup budou muset schválit také parlamenty všech stávajících třiceti členských států.
Podle Stoltenberga je rychlé přijetí Stockholmu a Helsinek také jasným vzkazem ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi, že dveře do aliance zůstávají otevřené i po ruské agresi vůči sousední Ukrajině.
Švédsko učinilo důležité kroky ke splnění požadavků Turecka, uvedl šéf NATO Stoltenberg
Číst článek
Turecko své výhrady proti vstupu Švédska a Finska stáhlo poté, co v Madridu po několika hodinách jednání ministři zahraničí tří zemí podepsali společné memorandum. „Týká se tureckých obav, včetně těch ohledně vývozů zbraní a boje proti terorismu,“ řekl Stoltenberg.
Podle úřadu tureckého prezidenta Švédsko a Finsko daly Ankaře slib, že podniknou konkrétní kroky ve věci vydání lidí obviněných v Turecku z terorismu. Země také budou v zájmu boje proti terorismu sdílet informace tajných služeb, uvedla kancelář tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana.
O vstup do NATO požádaly Švédsko a Finsko v květnu v reakci na zhoršení bezpečnostní situace v Evropě po ruské invazi na Ukrajinu. „Rusku se dostane více NATO na jeho hranicích,“ poznamenal k tomu Stoltenberg.
„Skvělý způsob, jak zahájit summit,“ přivítal zprávu na twitteru americký prezident Joe Biden, který na žádost Finska a Švédska dříve mluvil s tureckým prezidentem Erdoganem.
„Při zahájení summitu NATO tu máme fantastické zprávy. Díky členství Švédska a Finska bude naše skvělá aliance ještě silnější a bezpečnější,“ uvedl na twitteru britský premiér Boris Johnson.
Ankara doposud tvrdila, že s rozšířením aliance nesouhlasí, protože Švédsko a Finsko údajně podporují teroristické organizace. Těmi Turecko myslí například Stranu kurdských pracujících, která je na seznamu teroristických organizací Spojených států amerických i Evropské unie, ale také kurdské oddíly YPG, které západní země podporovaly v boji proti organizaci Islámský stát.
Ankaře také vadilo omezení prodeje zbraní, které oba skandinávské státy vůči Turecku zavedly před několika lety.
