Fukušima poškozená zemětřesením a tsunami
11. března postihlo Japonsko zemětřesení o síle 9 stupňů Richterovy škály. Následná přívalová vlna pak z povrchu zemského smetla desítky obcí a zabila 20 tisíc lidí. Tsunami navíc zasáhla i atomovou elektrárnu ve Fukušimě a způsobila nejhorší jadernou havárii od Černobylu.
Výkřiky hrůzy, volání o pomoc, snaha dostat se co nejrychleji do bezpečí, tedy co nejvýše.
Vlna tsunami udeřila osudného dne na východní pobřeží Japonska a dosáhla výšky až 38 metrů. Mořská voda během několika vteřin zaplavila téměř 600 km čtverečních území a pohřbila celá města i vesnice.
„Museli jsme rozdělat velký oheň, abychom se aspoň trošku zahřáli. Během noci začal padat i sníh a všichni měli na sobě jen to, v čem stihli utéci,“ líčil okamžiky první noci po katastrofě 50letý Kanno z města Rikuzen Takata.
Robert Mikoláš se ohlédl za katastrofou u japonské jaderné elektrárny Fukušima
„Staré lidi a také matky s těmi nejmenšími dětmi jsme uložili uvnitř chrámu, ale stejně neusnuli. Pořád se třásla zem a mnozí se báli, že se pod námi doslova rozevře a všechny nás pohltí,“ pokračoval ve svém vyprávění.
V tu chvíli se ale začaly objevovat první informace o vážných problémech v jaderné elektrárně Fukušima Daiiči.
„Bál jsem se elektrárny, měl jsem strach z toho, co může nastat. Proto jsem vzal auto a odjel, kdy se vrátím, netuším,“ svěřoval se třetí den po katastrofě 25letý pan Nakajuma, který spolu s dalšími sousedy žil v blízkosti jaderné elektrárny Fukušima 1.
Útočiště nalezl v jednom z hotelů přeměněných na provizorní evakuační centrum.
Jako v Černobylu
Vzájemná pomoc Japonců byla neuvěřitelná, nikdo ale v tu chvíli netušil, k jaké katastrofě skutečně došlo.
Japonsko před a po zemětřesení, Juriage autor: ČTKUž 12. března došlo v 1. reaktoru k výbuchu a k explozím došlo v následujících dnech i v reaktorech 2 a 3.
Do vzduchu, půdy i vody začaly unikat radioaktivní látky a Tokio přiznalo, že situace je velmi vážná.
K národu promluvil premiér Naoto Kan, který všechny ujistil, že požárníci a zaměstnanci elektrárny dělají maximum, aby zabránili nejhoršímu. Přesto přiznal, že země čelí největší krizi od konce 2. světové války.
Po úderu tsunami totiž selhalo náhradní vedení a z provozu bylo vyřazeno chladící zařízení.
Začal boj s časem, k chlazení byla používána mořská voda shazovaná nejprve z vrtulníků. Jak se později ukázalo, palivové tyče už byly roztavené a v prvním reaktoru propálilo palivo vnitřní ochrannou vrstvu a zastavilo se pouhých 37 cm od vnějšího ocelového pláště.
Japonský úřad pro jadernou bezpečnost nakonec klasifikoval havárii nejvyšším, tedy sedmým stupněm. Stejně jako v Černobylu.
Evakuační zóna
„Nemůžeme se vrátit do našeho domu, úřady to nepovolily. Musíme tedy počkat, až nám postaví nový a pak se do něho přestěhujeme. Kdy to však bude, to zatím nevíme. Aspoň že nemusíme spát někde venku,“ říká 75letý Ywao Kamagay.
Jeden ze zhruba 100 tisíc obyvatel, kteří museli odejít z evakuační zóny, která byla později rozšířena o dalších 10 kilometrů, i když ta už nebyla povinná.
„Je nezbytné stále kontrolovat zdravotní stav obyvatel, i když zatím jsme neměli žádné závažnější případy, tedy žádné nemoci z ozáření. Stejně důležitá je ovšem i jejich psychika, protože mnozí nevědí, kdy zase budou mít střechu nad hlavou,“ vysvětluje doktor Katsumi Nakatomi.
Na ozáření tedy dosud nikdo nezemřel, havárie však postihla statisíce obyvatel, hlavně farmářů a rybářů, jejichž produkty jsou neprodejné.
Navíc museli všechna pole nechat ladem.
Experti pak předpokládají, že náklady na uzavření Fukušimy přesáhnou 19 miliard dolarů a odstraňování palivových tyčí začne zřejmě až v roce 2021.
Vláda v Tokiu v reakci na havárii změnila jadernou politiku, podíl jádra na výrobě elektřiny má v budoucnu činit 20% a stejně tolik i obnovitelné zdroje.
Světové reakce
Katastrofu v jaderné elektrárně ve Fukušimě srovnávala přední světová média s jadernou katastrofou v Černobylu. Pochopitelně že mezi nimi není rovnítko, černobylská havárie byla ničivější.
V jednom si ale Černobyl i Fukušima podobné jsou - obě elektrárny vystrašily svět.
„Do konce roku 2022 budeme postupně a zcela ustupovat z jaderné energie. Tato cesta je pro Německo velkou výzvou, ale zároveň také nabízí pro příští generace ohromné příležitosti,“ pronesla německá kancléřka Angela Merkelová
Pavel Polák shrnuje světové reakce na jádro pod vlivem nehody v japonské Fukušimě
Na konci května ohlásila konec atomové energie v Německu. Několik měsíců předtím ale její vláda plánovala prodloužit životnost několika jaderných elektráren. Důvod ke změně názoru: Fukušima.
Ještě předtím se rozhodla švýcarská vláda nebudovat další jaderné elektrárny. Ty stávající pak Švýcaři definitivně odpojí poté, co vyprší jejich životnost.
V červnu se pak Italové v referendu také rozhodli skoncovat s jádrem. Belgická vláda na podzim schválila podobný plán.
Německý průmyslový gigant Siemens po Fukušimě ohlásil, že po mnoha letech definitivně končí v jaderném byznysu.
O konci jaderné energetiky ale řeč být nemůže. Nejen kvůli tomu, že Česká republika chce rozšiřovat Temelín.
„V Asii, v Číně, Koreji, Vietnamu se nadále vyrábějí nebo kupují jaderné rektory. Dopad Fukušimy na jaderný průmysl v tuto chvíli je spíše zpomalení. Obrat o sto osmdesát stupňů rozhodně není to, čeho jsme dnes svědky,“ říká Denis Flory z Mezinárodní agentury pro atomovou energii.
