Hrozí další válka mezi jadernými mocnostmi Indií a Pákistánem? Otázka je spíše ‚kdy‘ než ‚jestli‘
Roztržka mezi Indií a Pákistánem skončila po několika dnech příměřím, které pomohly vyjednat zejména Spojené státy. Příčiny dlouholeté rivality mezi oběma zeměmi ale vyřešeny nebyly a pravděpodobnost dalšího konfliktu tak zůstává vysoká. Je to spíš otázka „kdy“, než „jestli“ se Indie a Pákistán znovu ocitnou na pokraji války.
Je to scénář, kterého se obává celý svět, protože obě země od konce 90. let disponují jadernými zbraněmi. A hrozby jejich použitím v aktuální situaci zaznívaly z obou stran opakovaně.
Když Indie 11. května 1998 v poušti na západě země provedla sérii jaderných testů, překvapila celý svět. Spojené státy i další země sice věděly, že Indie jaderné zbraně vyvíjí, přípravy zkoušek se ale díky skvělé organizaci práce podařilo utajit i před špionážními satelity.
Vláda premiéra Atala Bihárího Vádžpéjího se poučila z předchozího nezdaru, kdy se přípravy na jadernou zkoušku v roce 1995 provalily a Dillí nakonec muselo ustoupit diplomatickému tlaku a testy odvolat. Tentokrát Dillí postavilo celý svět před hotovou věc.
Pákistán nečekal
Pákistán byl ale na tento vývoj připravený, prakticky během dvou týdnů provedl vlastní sérii jaderných výbuchů.
Smějící se Buddha
Indie provedla jaderný výbuch už v roce 1974 – projekt Smiling Buddha byl ale oficiálně takzvanou mírovou jadernou zkoušku, která neměla sloužit k přípravě jaderné zbraně. Tyto exploze měly sloužit například k velkým civilním projektům, jako je hloubení nádrží, těžba nerostných surovin, vytváření podzemních plynojemů apod. Například Sovětský svaz provedl více než 100 mírových jaderných testů a Spojené státy asi 30.
„Pákistán fakticky mohl jaderný test provést už od druhé poloviny 80. let. Neudělal to, protože měl obavy z reakce mezinárodního společenství. Série indických jaderných testů mu ale dala zelenou k provedení vlastních zkoušek a to za drtivé podpory celého národa,“ říká bezpečnostní expert z Fakulty sociální věd Univerzity Karlovy Vlastislav Bříza.
Reakce mezinárodního společenství skutečně přišla – Spojené státy i další země pozastavily většinu pomoci pro oba státy. Ani Indie, ani Pákistán se ale nestaly podobnými mezinárodními párii, jako třeba Írán nebo Severní Korea.
Mimo jiné i proto, že jejich jaderné zbraně byly jasně určené jako prostředek vzájemného odstrašení a nebyly namířené na žádnou třetí zemi. Částečná izolace Indie kvůli jaderným testům ale i tak trvala až do uzavření dohody o spolupráci v oblasti jaderné energetiky se Spojenými státy v roce 2008.
Pákistánu zase Spojené státy pomáhaly se zabezpečením jeho jaderného arzenálu po roce 2001, kdy se z Islámábádu stal klíčový americký spojenec pro operace v sousedním Afghánistánu.
Centrifugy pro Írán
Do této doby ale spadá také odhalení, že se pákistánští jaderní vědci v čele s Abdulem Kádirem Chánem podíleli na šíření jaderného know-how do zemí, jako je Severní Korea nebo Írán – právě od Chána získal Teherán plány na centrifugy pro získávání obohaceného uranu.
Američané Indii zavařili. Z konfliktu s Pákistánem vychází jako poražená, tvrdí politolog
Číst článek
„V Libyi byla dokonce dohoda taková, že jejich jaderný program bude sestavený na klíč. Tam byly dodávány velké technologické celky,“ popisuje asi nejambicióznější Chánův projekt Vlastislav Bříza.
A možná ne jen Chánův: „Pákistán to nikdy nepřiznal – samozřejmě. Ale takto velká operace by nebyla možná bez minimálně tajného zapojení pákistánského státu, respektive pákistánské armády,“ dodává Bříza.
V roce 2004 tehdejší pákistánský prezident Pavíz Mušaraf, možná i na nátlak Spojených států, donutil Chána k veřejnému přiznání a omluvě.
Otec pákistánského jaderného programu skončil v přísné izolaci v domácím vězení. Zůstal ale národním hrdinou, po určité době svá přiznání odvolal, a když v roce 2021 zemřel, dočkal se státního pohřbu se všemi poctami.
Jak velké jaderné arzenály dnes Indie a Pákistán mají? Jakými pravidly by se řídilo jejich případné použití? A jak by vypadal třeba severokorejský jaderný program bez pomoci Abdula Kádira Chána? Poslechněte si celý díl pořadu Za obzorem ze záznamu v úvodu článku.
