„Soud pevně stojí za svými zaměstnanci a zavazuje se, že bude i nadále poskytovat spravedlnost a naději milionům nevinných obětí zvěrstev po celém světě,“ uvedl ICC v prohlášení.

Trumpovo rozhodnutí odsoudil a označil je za snahu poškodit nezávislou a nestrannou činnost soudu. Zároveň vyzval „125 členských států, občanskou společnost a všechny národy světa, aby se jednotně postavily za spravedlnost a základní lidská práva“.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová míní, že soud musí být schopen i nadále bez překážek bojovat na celém světě proti beztrestnosti. „ICC garantuje odpovědnost za mezinárodní zločiny a dává hlas obětem na celém světě... Evropa se bude vždy zasazovat o spravedlnost a dodržování mezinárodního práva,“ uvedla šéfka exekutivy EU na sociální síti.

Podle předsedy Evropské rady Antónia Costy ohrožuje uvalení sankcí na činitele ICC nezávislost soudu a podkopává mezinárodní systém trestního soudnictví. Nizozemsko, na jehož půdě soud sídlí, označilo Trumpovo rozhodnutí za „politováníhodné“.

„Práce soudu je zásadní pro boj proti beztrestnosti,“ uvedl na síti X nizozemský ministr zahraničí Caspar Veldkamp.

K odvolání sankcí vyzval Spojené státy také Úřad Vysokého komisaře OSN pro lidská práva. „Hluboce litujeme oznámených individuálních sankcí proti zaměstnancům soudu a vyzýváme ke zrušení tohoto opatření,“ sdělila agentuře AFP mluvčí úřadu.

Finanční a vízové sankce, které Trump zdůvodnil „nelegitimními a neopodstatněnými kroky namířenými proti Americe a našemu blízkému spojenci Izraeli“, se mají vztahovat i na rodinné příslušníky. Americká ministerstva financí a zahraničí teprve určí, kterých osob a organizace se budou týkat, přičemž není známo, kdy tak učiní.

Netanjahu a Galant

Loni soud pobouřil vedle Izraele také Spojené státy i některé další země, když vydal zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Joava Galanta kvůli podezření ze spáchání válečných zločinů a zločinů proti lidskosti ve válce v Pásmu Gazy.

Izraelský ministr zahraničí Gideon Saar v pátek uvedl, že Trumpovo nynější rozhodnutí uvalit sankce na činitele ICC „důrazně schvaluje“ a že činnost soudu je „nemorální“ a neopírá se o „žádný právní základ“.

„ICC agresivně stíhá zvolené představitele Izraele, jediné demokracie na Blízkém východě. ICC nemá žádnou jurisdikci,“ tvrdí Saar na svém účtu na síti X s tím, že Izrael ani USA nejsou smluvními stranami Římského statutu, tedy členy ICC. Armády obou zemí podle Saarova názoru přísně dodržují mezinárodní právo.

K Trumpovu kroku se vyjádřil i maďarský ministr zahraničí Peter Szijjárto, podle nějž jsou sankce proti ICC „zcela pochopitelné“. Premiér Viktor Orbán, Trumpův věrný spojenec, prohlásil, že sankce ukazují, že možná nastal čas zrušit členství Maďarska u ICC.

„Je načase, aby Maďarsko přehodnotilo, co děláme v mezinárodní organizaci, která je pod sankcemi USA! V mezinárodní politice vane nový vítr. Říkáme tomu Trump-tornádo,“ uvedl Orbán na síti X.

ICC je první stálá instituce svého druhu s celosvětovou působností, která stíhá jednotlivce za zločiny proti lidskosti, válečné zločiny a genocidu. Nyní má podporu 125 zemí; například Spojené státy, Rusko Čína nebo Izrael však jeho jurisdikci neuznávají.

Washington už během prvního Trumpova působení v úřadu v roce 2020 uvalil sankce na prokurátorku Fatou Bensoudaovou, která dala podnět k zahájení vyšetřování válečných zločinů a zločinů proti lidskosti údajně spáchaných Američany po invazi do Afghánistánu z konce roku 2001. Trump už v lednu odvolal prezidentský příkaz z roku 2021, jenž jeho sankce vůči ICC zase zrušil.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít