Novým íránským prezidentem bude soudce Ebráhím Raísí. Od 80. let jsou na něj uvaleny americké sankce
Vítězem pátečních prezidentských voleb v Íránu se podle očekávání stal ultrakonzervativní soudce Ebráhím Raísí. Oznámila to v sobotu íránská státní televize. Podle dosavadních výsledků dostal v prvním kole hlasování zhruba 62 procent hlasů. Raísího vítězství už předtím naznačil stávající prezident Hassan Rúhání, k zisku mandátu mu poblahopřáli na sociálních sítích i jeho soupeři.
Podle šéfa volební komise odevzdali Íránci dohromady 28,6 milionu hlasů, z nichž zatím 17,8 milionu získal Raísí. Letošních voleb se mohlo zúčastnit 59,3 milionu obyvatel starších 18 let, účast tak byla zřejmě nejnižší ze všech voleb konaných od ustavení islámské republiky v roce 1979, podotýká agentura AP.
Nízký zájem o volby se ale podle médií očekával, protože úřady ještě před začátkem hlasování vyřadily několik Raísího hlavních rivalů a stoupenců opozice. To mezi voliči způsobilo nechuť se na volbách podílet.
Chameneí se po čase objevil na veřejnosti. Kritizoval Spojené státy, Trumpa označil za ‚teroristu a vraha‘
Číst článek
„Doufám, že vaše administrativa, pod vedením nejvyššího vůdce ajatolláha Alí Chameneího, učiní islámskou republiku pyšnou, zlepší životní podmínky a zajistí blahobyt a prospěch národa,“ uvedl podle médií bývalý šéf centrální banky Abdolnáser Hemmatí, který byl jedním z Raísího hlavních soupeřů a který podle komise dostal 2,4 milionu hlasů.
Gratulace ultrakonzervativnímu soudci nabídl i další soupeř a bývalý velitel revolučních gard Mohsen Rezáí, který získal 3,3 milionu hlasů. Ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf na diplomatickém fóru v Turecku prohlásil, že Raísí je novým prezidentem a že každý s ním bude muset od nynějška spolupracovat.
Raísího vítězství nepřímo komentovala také dosavadní hlava státu Hasan Rúhání. „Gratuluji lidu k jeho volbě,“ řekl v televizním projevu. „Moje oficiální blahopřání přijde až později, ale víme, kdo měl dostatek hlasů v těchto volbách a koho si dnes lidé zvolili,“ dodal prezident, aniž zmínil Raísího.
Boj proti korupci a chudobě
Raísí je blízkým spojencem duchovního vůdce ajatolláha Alí Chameneího. S ním Írán získá poprvé prezidenta, na něhož se vztahují americké sankce ještě než nastoupil do úřadu. Uvaleny na něj byly kvůli jeho roli při popravě politických vězňů v roce 1988.
Stoupenci ultrakonzervativního křídla se dostanou v Íránu k moci po osmi letech vlády umírněného Rúháního, který se podle ústavy už nemůže ucházet o třetí mandát. Raísího vítězství podle zahraničních agentur zvyšuje obavy z růstu napětí mezi islámskou republikou a západními mocnostmi včetně Spojených států, zejména pokud jde o rozvoj íránského jaderného programu.
Raísí v předvolební kampani sliboval, že bude bojovat proti korupci a chudobě. Naznačil také, že hodlá pokračovat v nepřímých rozhovorech se Spojenými státy ohledně oživení mezinárodní dohody o kontrole íránského jaderného programu z roku 2015.
Zároveň však naznačil, že bude nejprve požadovat zrušení mezinárodních sankcí vůči Íránu, které mají velmi negativní dopady na íránskou ekonomiku.
