Jako mezi mlýnskými kameny. Syrským uprchlíkům hrozí smrt v libanonském exilu i v jejich vlasti
Libanon se potýká s narůstající vlnou protisyrských nálad. Země s více než pěti miliony obyvatel hostí odhadem 1,5 milionu syrských uprchlíků, kteří utekli ze své země kvůli dlouhotrvající občanské válce. Hospodářská a politická krize v Libanonu ale prohloubila napětí v tamní společnosti. A syrští uprchlíci přemýšlejí, jestli zůstanou ve stále nepřátelštější zemi, nebo jestli budou riskovat návrat do Sýrie.
Valíd Mohamed Abdel-Baqi se rozhodl vrátit do Sýrie poté, co jeho syna v Libanonu ubili členové libanonského gangu. „Syn jel přes Bejrút za jeho sestrou do Sidónu. Když tam ale dorazil, byla tma. Ztratil se a nemohl najít její dům,“ vzpomíná uprchlík pro německou veřejnoprávní stanici Deutsche Welle na večer, kdy se svým synem ztratil na více než dva týdny kontakt.
Počet uprchlíků na Kypru roste. Vláda žádá celoevropské řešení, součástí je i pomoc Libanonu
Číst článek
Až později zjistil, že ho napadli členové gangu, rozbili mu lebku, zlomili žebra a způsobili mu vnitřní krvácení, v jejichž důsledku zemřel. Nechali ho ležet před policejní stanicí. Valíd si je jistý, že na něj zaútočili proto, že je Syřan.
Libanon se totiž v poslední době potýká s narůstající vlnou protisyrských nálad. Země s více než 5,2 miliony obyvatel je sídlem 1,5 milionu syrských uprchlíků. A kvůli hospodářské krizi roste mezi oběma skupinami napětí.
Libanonská armáda začala s násilnou deportací Syřanů za hranice své země, kde jim ale hrozí smrt. Řada Syřanů by se vrátila do své vlasti, ne ale do oblastí kontrolovaných vládou. Spíše směřují do Idlíbu, oblasti na severu Sýrie, kterou kontrolují opoziční skupiny.
Někteří se snaží uprchnout z Libanonu po moři do Evropy. „Mohou se ale utopit a budou muset všechno prodat, aby získali peníze pro pašeráky lidí,“ vysvětlil Valíd, proč byl Idlib pro jeho rodinu jedinou možností. Nebezpečná cesta zpět trvala rodině týden.
Nepřátelé syrského diktátora
Ani cesta zpět do Sýrie ale nebyla pro Valída bez rizika. Při cestě do Idlíbu totiž musejí uprchlíci překročit i část území, které kontrolují vládní síly. A ty vidí v navrátilcích převážně nepřátele diktátora Bašára Asada. Úspěšnost přechodu závisí na tom, jak moc jsou uprchlíci pro syrský režim známí a movití. Při cestě totiž musejí často uplácet stáže na kontrolních stanovištích a také pašeráky.
Arabská média: Evropa má na válečné uprchlíky dvojí metr. Zatímco Syřany odrazovala, Ukrajince vítá
Číst článek
Bejrútský list Al Modon loni uvedl, že se mladí muži při pokusu o návrat často ztrácejí. Předpokládá se, že jsou mrtví, uvěznění či nuceni nastoupit do syrské armády.
Což je třeba případ Ramzího Al-Jousefa, který v Libanonu od roku 2009 pracoval, pravidelně se ale vracel za rodinou do Sýrie. Před občanskou válkou to bylo běžné. Přesto ho s rodinou zadrželi na jednom z kontrolních stanovišť.
Jeho manželka a děti strávily týden ve vězení, on sám byl dokonce mučený. „Neměl jsem s protivládními protesty nic společného, jen jsem pracoval v Libanonu. Ale stejně mě mučili. Musíte se přiznat,“ vypověděl pro DW s tím, že po krátkém, nuceném angažmá v syrské armádě se mu podařilo dostat také do Idlíbu.
Ani tam ale nemají uprchlíci vyhráno. V oblasti na severozápadě Sýrie, kterou kontrolují především opoziční islamistické skupiny, totiž žije odhadem 4,5 milionu lidí.
„Z toho 4,1 milionu potřebuje nějakou formu humanitární pomoci, 3,7 milionu lidí trpí nedostatkem potravin, 2,9 milionu je vnitřně vysídleno v Sýrii a 2 miliony žijí v táborech mimo města,“ informovala na začátku roku britská charitativní organizace Syria Relief.
Mezinárodní dárci na konferenci na konci května přislíbili na pomoc Syřanům na Blízkém východě dalších 7,5 miliardy eur (185,3 miliard korun).
