Japonci uctili oběti Fukušimy, v Tokiu se demonstrovalo proti jaderné energii
Japonsko si připomnělo páté výročí fukušimské katastrofy. Na neštěstí, kvůli kterému zemřelo téměř 19 tisíc lidí a další stovky tisíc vyhnalo z domovů, vzpomínala celá země. Smutné výročí ale provázely i menší demonstrace.
Dne 11. března 2011 přesně ve 14.46 vše začalo. Tehdy největším japonským ostrovem Honšú otřáslo devítistupňové zemětřesení, následovala vlna cunami a jaderná katastrofa. Oběti tragédií uctilo po pěti letech přesně na čas celé Japonsko minutou ticha.
Na vzpomínkovém ceremoniálu v Tokiu pak zazněla japonská hymna a promluvil i císař Akihito. Prý nikdy nezapomene na televizní záběry, které ukazovaly „zeď“ černé vody, jak se valí na města. Vláda se podle Akihita snaží postiženým oblastem pomoci, láme mu ale srdce, že se někteří stále nemohou vrátit domů.
Okolí fukušimské jaderné elektrárny je pět let po katastrofě stále zamořené. Na místě se hromadí pytle se znečištěnou půdou a oblast zůstává neobydlená.
„Ve dvacetikilometrové zóně se lidé pohybují, ale platí pro ně speciální režim, který časově omezuje dobu pobytu. Trvalé bydlení v okolí elektrárny zatím není možné jednak z důvodu zvýšené radiace, ale částečně i proto, že chybí infrastruktura,“ vysvětluje Jan Sýkora z Ústavu Dálného východu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.
Z nebezpečí, které jaderná energie představuje, má řada Japonců strach. Výročí tragédie proto někteří využili i k menším demonstracím.
V Tokiu lidé mimo jiné lidé protestovali proti plánům na znovuspuštění reaktoru ve Fukušimě a kritizovali fakt, že situace stále není pod kontrolou, jak tvrdí i jedna z demonstrantek.
„Uplynulo pět let, spousta lidí se stále nemůže vrátit domů a u spousty z nich začínají vážné zdravotní problémy. Z radiace a jaderných elektráren jsem opravdu hodně znepokojena.“
Vláda se snaží rozhořčení lidí zmírňovat, ale jaderná tragédie podle Sýkory otřásla důvěrou Japonců k vedení země a kontrole státních institucí.
Japonsko si připomíná 5 let od havárie jaderné elektrárny ve Fukušimě
Číst článek
„Japonci se daleko více zajímají o to, jaké informace jim vláda vůbec předkládá, do jaké míry jí můžou důvěřovat. Ověřují si celou řadu věcí třeba i ze zahraničního tisku, což ve společnosti nebývalo tak běžné,“ upozorňuje.
Veřejný život v Japonsku byl dlouhodobě jakýmsi kompromisem mezi občany a vládou. Jak ale Sýkora uvedl, tento vztah se po fukušimské katastrofě začíná měnit a lidé se ve veřejných záležitostech snaží více angažovat.
