Je malá pravděpodobnost, že by Rusko narušilo polský prostor cíleně, myslí si bezpečnostní analytik

V noci znovu platil letecký poplach na celém území Ukrajiny. Při útoku na její západní část Rusko narušilo svou střelou s plochou dráhou letu polský vzdušný prostor. Oznámilo to velitelství polských ozbrojených sil. „Není neobvyklé, že bylo aktivováno i spojenecké letectvo,“ říká Daniel Koštoval, analytik Centra transatlantických vztahů CEVRO Institutu.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Bývalý náměstek ministra obrany pro vyzbrojování Daniel Koštoval

Bývalý náměstek ministra obrany pro vyzbrojování Daniel Koštoval | Foto: Jan Handrejch / Právo | Zdroj: Fotobanka Profimedia

Střela, kterou sledovaly radary, setrvala v polském vzdušném prostoru 39 vteřin a dostala se zhruba dva kilometry do vnitrozemí. Jak vážný je takový incident?
Samozřejmě je to třeba brát velmi vážně, protože je to narušení suverenity konkrétního státu, v tomto případě člena Severoatlantické aliance. Na druhou stranu vždycky se vyhodnocuje, jak k tomu narušení došlo, zda to bylo cílené, nebo to bylo v důsledku technického problému. V tuto chvíli se to vyhodnocuje.

Kyjev v noci čelil dalším ruským útokům. U hranic ve Lvovské oblasti povolali i polskou armádu

Číst článek

Střela letěla zhruba ve výši 400 metrů. To, co se objevilo ve veřejném prostoru, je řekněme prostor ve smyslu vzdušného prostoru, který je monitorován až do výše 3000 metrů na národní úrovni. Vše nad 3000 metrů je již integrovaný alianční obranný systém. Proto se v těch informacích také objevilo to, že Polsko informovalo své spojence a centrálu NATO.

Co znamená, že bylo aktivováno také spojenecké letectvo. Jak velká rizika taková situace přináší?
Aktivace je standardní procedura i v okamžiku, kdy se něco blíží ke vzdušnému prostoru aliančního území. Jsou tak aktivovány letouny, radary a další systémy protivzdušné obrany. alianční i národní. Takže to není nic nestandardního, ba naopak je vidět, že to zafungovalo velmi dobře.

Musíme si uvědomit, že data o takové střele budou velmi podrobná, protože senzory a radary, které jsou na území Severoatlantické aliance, vidí poměrně daleko. To jsou minimálně stovky kilometrů mimo území Severoatlantické aliance a stejně tak je tomu v případě Ruska nebo Běloruska.

Bude tam velká spousta dat a bude se vyhodnocovat, co vlastně bylo příčinou, že ta ruská raketa přeletěla určitý drobný výběžek mezi Polskem a Ukrajinou. Protože tam, kde ta ruská raketa přeletěla na polské území, tak je takový drobný výběžek směrem do ukrajinského území. Tudy vede polsko-ukrajinská hranice. To znamená, je otázka, proč se tak stalo.

Co by se dělo, kdyby se podobné incidenty opakovaly?
Pokud by se to opakovalo, tak to znamená, že Rusko testuje nejenom Alianci, ale konkrétně Polsko a zřejmě by se ho snažilo k něčemu vyprovokovat. Tento scénář je jistě třeba prověřovat, ale z mého pohledu je malá pravděpodobnost, že by to v tuto chvíli bylo ruským cílem.

Vladimír Kroc, hof Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme