Oznámení o plavidle, jež se nacházelo zhruba 20 kilometrů od ostrůvku Desecheo u západního pobřeží Portorika, dostala pobřežní stráž okolo čtvrtečního poledne místního času. Zhruba o šest hodin později záchranáři vyzvedli 11 těl, uvedla pobřežní stráž. 

Americká pohraniční stráž podle agentury AFP dříve uvedla, že mezi pasažéry potopeného plavidla byli migranti převážně z Haiti a Dominikánské republiky. Úřady proto předpokládají, že se jednalo o pokus o nelegální migraci.

Počet lidí, kteří se na cestu nebezpečnou pasáží vydali, není znám, pátrání po přeživších proto bude pokračovat až do čtvrteční noci. „Naše modlitby jsou s těmi, kdo přežili, a s těmi, kteří se stále pohřešují. Podnikneme vše, co bude v našich silách,“ uvedl kontradmirál Brendan C. McPherson, velitel pobřežní hlídky v dotyčné oblasti.

Riskantní cesty za lepším životem

Jedná se už o druhé neštěstí v rámci jednoho týdne. Během sobotní noci objevilo hlídkové letadlo pobřežní stráže v úžině pašeráckou loď.

Provizorní plavidlo se však při manévrování převrhlo. Spolupracující americké a dominikánské jednotky vyzvedly z vody tělo utonulé ženy a zachránily 68 přeživších.

Ostrov Desecheo leží v průlivu Mona mezi Portorikem a ostrovem Hispaniola na rozhraní Atlantského oceánu a Karibského moře. Jedná se o migranty často využívanou, leč nebezpečnou trasu, a to především kvůli přeplněným a nevyhovujícím lodím, špatným povětrnostním podmínkám a až pětimetrovým vlnám.

Mezi říjnem a dubnem zachytila americká pobřežní stráž v průměru dva pokusy o nelegální přeplavení úžiny týdně. Podle odhadů amerických úřadů je většina plaveb organizována pašeráky. Málokdy se však dostanou před soud. 

Podobné případy nejsou ojedinělé ani v Evropě. V listopadu 2021 se v Lamanšském průlivu převrátila loď s 33 migranty mířící z Francie do Velké Británie, přežili pouze dva. 

Karibské Somálsko

Důvodů časté nelegální migrace je několik. Zemětřesení v lednu 2010 zabilo na Haiti až čtvrt milionu lidí, další statisíce připravilo o domov. Následně do země přitekly miliony dolarů a zdálo se, že obnova zbídačené země je nastartovaná.

Ani poté ale klid v západní části ostrova Hispaniola nenastal. Ničivé záplavy, hurikány a epidemie cholery zavlečená mírovou misí OSN sužují nejchudší stát západní polokoule i dnes.

Země je ovládána vraždícími gangy, tisíce lidí se tak snaží uprchnout do Kostariky, Panamy, Spojených států nebo sousední Dominikánské republiky.

Její vláda proto v únoru letošního roku začala s výstavbou zdi, která pokryje téměř polovinu z 392 kilometrů dlouhé hranice s Haiti. Má omezit pašování zboží a zbraní a zastavit nelegální migraci ze zhrouceného státu přirovnávanému k africkému Somálsku do relativně prospívající země.  

I ve Spojených státech zakročili proti 13 tisícům převážně haitských migrantů u mexických hranic rázně – zásah ozbrojených jednotek pohraniční stráže v táboře v Del Riu vyvolal debatu o rasismu a právech utečenců.

Alena Panovská Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít