„Hospitalizovali mě v psychiatrické léčebně... Tradice represivní psychiatrie nezmizela. Viděla jsem zprávu psychiatra, stálo v ní: ‚Označuje se za politického vězně, diagnóza: paranoidní porucha osobnosti‘,“ řekla devětačtyřicetiletá Šarendová-Panasjuková na tiskové konferenci v litevském Vilniusu, kam se jí po propuštění podařilo uprchnout a kde také žije její manžel i dva synové.

Jak se za hranice vlasti dostala, neprozradila. V běloruském vězení si odpykala přes čtyři roky kvůli odporu vůči režimu autoritářského vůdce země Alexandra Lukašenka a po propuštění byla podle AFP pod policejním dohledem.

Za mřížemi Šarendová-Panasjuková skončila podle lidskoprávní organizace Vjasna v roce 2021, kdy ji běloruské úřady obvinily mimo jiné z pohrdání prezidentem a soud ji poslal do vězení na dva roky. Následně ji obvinili z neuposlechnutí vězeňské správy a soud ji vyměřil další rok, což se později opakovalo. Propuštěna byla 1. února 2025, napsala Vjasna, která ji označuje za politického vězně.

Šarendová-Panasjuková nyní popsala, že během svého věznění strávila více než 270 dní v izolaci, která je podle ní srovnatelná se „sklepy“ někdejší obávané sovětské tajné služby NKVD. Ta působila v letech 1934 až 1946 a byla centrálním represivním orgánem, který systematicky likvidoval jakékoli známky odporu.

Zima a stálé světlo

V běloruských celách určených pro trestání vězňů se podle aktivistky nevětrá a ženy spí na holých pryčnách. „Je to neustálý morální teror. Otevřený záchod, 24 hodin denně světlo, velká zima,“ popsala Šarendová-Panasjuková.

Odpůrkyně Lukašenkova režimu dále uvedla, že desítky politických vězňů, kteří dostali v poslední době milost, jsou nuceny spolupracovat s tajnou policií, která se - stejně jako za sovětských dob - jmenuje KGB. „Existuje praktika, která se zformovala při propouštění politických vězňů. Člověk je mučen, mučen, mučen a v jednu chvíli k němu přijdou, aby sepsal žádost o milost,“ řekla.

Sama ji napsala, bála se dalšího prodloužení trestu, a že už neuvidí své děti. Aby vězně zcela „zlomili a zdiskreditovali“, nutí je podepsat spolupráci s KGB, uvedla aktivistka, která dodala, že podobné papíry ve vězení také podepsala. Nyní se od nich distancovala.

Šarendová-Panasjuková byla v roce 2021 jedním ze tří Bělorusů, kteří získali Cenu Příběhů bezpráví organizace Člověk v tísni.

Autoritářský vůdce Běloruska v poslední době podle médií postupně udělil milost řadě politických vězňů, většinou lidem s vážnými zdravotními problémy, kteří vyjádřili lítost nad svým jednáním. Řada odpůrců běloruského režimu režimu ovšem za mřížemi zůstává. Vjasna jich tam v současné době eviduje přes 1200, celkem od května roku 2020 označila v Bělorusku za politické vězně více než 3700 lidí.

V roce 2020 úřady vyhlásily v prezidentských volbách opět prezidentem Lukašenka, který je u moci už od roku 1994. Běloruská opozice volby označila za zfalšované, Západ výsledky odmítl uznat. V Bělorusku se zdvihla obrovská vlna protestů. Statisíce lidí vyšly do ulic, ale režim protesty tvrdě potlačil.

Desítky tisíc lidí pořádkové síly zadržely a tisíce z nich policisté zbili v celách. Desítky nezávislých médií a nevládních organizací úřady zakázaly. Řadu lidí soudy poslaly na roky za mříže. Hlavní opoziční představitelé skončili buď ve vězení, nebo uprchli ze země.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít