Válka vedená už více než dva roky Ruskem proti Ukrajině ukázala nepostradatelnost protivzdušné obrany. Kyjev opakovaně žádá Západ o další systémy protivzdušné obrany a rakety nezbytné k ochraně ukrajinských měst i energetické infrastruktury, které prakticky denně čelí útokům.

Pokud by však přišel plnohodnotný útok na alianci, státy NATO jsou schopné poskytnout jen pět procent potřebných kapacit, sdělil deníku Financial Times zdroj obeznámený s obrannými plány, které loni vypracovalo samo NATO.

Vysoce postavený alianční diplomat listu sdělil, že obrana před raketami a vzdušnými údery je „hlavní částí plánu na obranu východní Evropy před invazí“. Aliance však podle diplomata tyto prostředky „právě teď nemá“.

Někteří evropští představitelé a vojenští činitelé si myslí, že by Rusko mohlo být do konce tohoto desetiletí schopné zaútočit na některý členský stát NATO. Britská vláda loni na základě obranné analýzy došla k závěru, že potřeba obrany před vzdušným útokem je „nejpalčivější za posledních 30 let“.

Rusko na Ukrajině používá rakety, bezpilotní letouny a ničivé klouzavé letecké pumy ze sovětské éry. Členy NATO účinnost těchto nástrojů přiměla po letech rozpočtových škrtů navýšit výdaje na obranu.

„(Protivzdušná obrana) je jednou z největších děr, které máme. To nemůžeme popřít,“ sdělil FT jiný diplomat NATO.

Evropské členské státy NATO v posledních měsících nebyly schopné Kyjevu dodat požadované obranné systémy, což opět odkrylo omezenost evropských zbrojních zásob i zdlouhavost jejich výroby. Rusko si navíc pořídilo útočné drony s dlouhým doletem a „útoky na velkou vzdálenost už nejsou výsadou velmocí“, upozorňuje západní vojenský činitel.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít