Očekávat, že se kvůli utrpení lidí budou teroristé chovat jinak, je strašně špatná strategie, říká Pánek
Hrozí, že v nejbližších osmačtyřiceti hodinách zemřou v Pásmu Gazy tisíce dětí hladem, varoval zástupce generálního tajemníka OSN pro humanitární oblast. Izrael nakonec po mezinárodním tlaku povolil dovoz humanitární pomoc do Gazy, který je však velmi omezený. „Je absurdní, směšné a absolutně neospravedlnitelné, že se pět kamionů vydává za krok dobré vůle,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu ředitel společnosti Člověk v tísni Šimon Pánek.
Humanitární situace v palestinském Pásmu Gazy je podle mnohých politiků včetně šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové nepřijatelná. Jak byste ji popsal vy?
Situace je strašná. Ukazuje se, že úmyslná blokáda, kterou teď přiznává i Izrael jako jeden z nástrojů tlaku na teroristické hnutí Hamás, aby propustil rukojmí, se míjí účinkem. Hamás je teroristické extremistické hnutí, které se v minulosti nechalo vícekrát slyšet, že čím větší je utrpení Palestinců, tím více je o hnutí slyšet.
Humanitární pomoc není podporou Hamásu. Představovat si, že hnutí stojí na tom, jestli někdo dostane pár pytlů mouky nebo pár dávek rýže, je absurdní a směšné, odmítá šéf Člověka v tísni Šimon Pánek
Velmi souhlasím s tím, co řekl pan prezident (Petr Pavel). Jedna věc je podpora Izraele jako země, která to má velmi těžké. Druhá věc je schvalování konkrétních kroků kabinetu premiéra (Benjamina) Netanjahua a izraelské vlády.
Do Gazy teď projelo pět kamionů. V Gaze přitom hladoví dva miliony lidí. Srovnejme si to s tím, kolik potravin potřebujeme pro sebe na týden. Je absurdní, směšné a absolutně neospravedlnitelné, že se pět kamionů vydává za krok dobré vůle.
Humanitární pomoc, tak, jak byla definována v polovině 19. století, by měla fungovat i dnes. Pomoc musí být nestranná, nezávislá, neutrální a musí být poskytována podle potřeby, ne podle toho, jací politici nebo jací ozbrojenci momentálně území kontrolují. Pomoc má být vedena potřebou, nikoli politickými, vojenskými, taktickými nebo strategickými cíli.
Očekávat, že zvyšujícím se utrpením místního obyvatelstva, převážně žen a dětí, budou teroristé donuceni chovat se jinak, je strašně špatně vedená strategie i taktika. Ostatně vidíme, že po roce a půl války Benjamin Netanjahu přišel s tím, že se to nepovedlo, a tak bude potřeba ještě více války. Vzpírá se to jakékoli logice.
Zástupce generálního tajemníka OSN pro humanitární oblast Tom Fletcher varoval, že v nejbližších hodinách může bez pomoci zemřít až čtrnáct tisíc palestinských dětí. Informace z Pásma Gazy je vždycky těžké potvrdit, ale toto zní opravdu naléhavě.
Možná se mnou ne všichni budou souhlasit, ale k podobným číslům jsem vždycky opatrný.
Pokud bychom ale vzali pětistupňovou škálu, která se běžně v našem sektoru používá, od absolutní potravinové dostatečnosti až po hladomor, tak půl milionu lidí v Gaze bude během několika měsíců v ohrožení hladomorem a prakticky celá Gaza bude v pásmu čtyři, což logicky znamená, že situace je velmi špatná a potřeb je hodně.
První kamiony
Do Pásma Gazy v pondělí po téměř třech měsících blokády dorazilo prvních pět kamionů s humanitární pomocí. Může to nějak souviset s tlakem, který na Izrael začínají vyvíjet jeho spojenci?
Výzva spojenců k Izraeli mluví jasně, že toto není akceptovatelné. Izrael musí umožnit přístup humanitární pomoci, která musí být distribuována nezávisle, to znamená nikoli pod přímou vojenskou kontrolou, ale prostřednictvím organizace OSN a dalších mezinárodních organizací.
‚Přátelé Izraele nesnesli snímky hladovění.‘ Pomoc do Gazy se obnovila po zahraničním tlaku, uznal premiér
Číst článek
Podle mého názoru by se měla k prohlášení připojit i česká vláda. Měli bychom rozlišit mezi podporou Izraele a způsoby vedení operací, které jsou proti humanitárnímu právu, proti základní slušnosti, proti humanismu.
22 významných státníků to za své státy podepsalo a Izrael na to zareagoval, protože podporu západních demokratických zemí potřebuje. Je to tedy jedna z mála možností, jak alespoň částečně korigovat to, co současný izraelský kabinet v Gaze provádí.
Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) v úterý v Bruselu řekl, že Česko podporuje dodávky humanitární pomoci pro Pásmo Gazy, ale podle něj je třeba zajistit, aby se nedostala do rukou palestinského teroristického hnutí Hamás. Jak se to dá zajistit?
Zajistit se to do značné míry dá. Nicméně tu máme strukturované vojenské hnutí Hamás, které ani za 18 měsíců nebylo poraženo. Hamás existuje.
Názor prezidenta Pavla
Humanitární situace v Gaze se podle českého prezidenta Petra Pavla stává neudržitelnou. Česko by podle něj mělo oddělit obecnou podporu Izraele od podpory kroků jeho vlády.
A chuť vstoupit do jeho řad je podle mého názoru mnohem větší než před rokem a půl. Představovat si tedy, že Hamás stojí na tom, jestli někdo dostane pár pytlů mouky nebo jestli dostane pár dávek rýže s fazolemi, s olejem a se solí, je absurdní a směšné.
Je to relativizace potřeby doručování humanitární pomoci. Humanitární pomoc není podporou Hamásu. Hamás byl vyzbrojen, postaven, finančně zajištěn během minulých deseti let a pytle s moukou ani misky s rýží rozhodně nejsou tím gamechangerem, který Hamás buď udrží, nebo neudrží operativní.
Jak velkou hrozbou pro nezávislou humanitární práci jsou nová izraelská pravidla pro registraci zahraničních nevládních organizací? A co přimělo organizaci Člověk v tísni angažovat se i za zhoršených podmínek pomoci v Pásmu Gazy? Poslechněte si celých Dvacet minut Radiožurnálu v úvodu článku.
