Putin navrhl přímé rozhovory s Kyjevem. ‚Prvním krokem musí být příměří ‘ reagoval Zelenskyj
Ruský prezident Vladimir Putin v neděli navrhl, aby se 15. května uskutečnily v Istanbulu bez předběžných podmínek přímé rozhovory s Ukrajinou. Informovaly o tom světové agentury. Hlava ruského státu tak učinila poté, co Moskvu v sobotu k bezpodmínečnému 30dennímu příměří vyzval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj spolu s lídry Francie, Německa, Británie a Polska.
Ukrajina se již více než tři roky brání plošné ruské vojenské agresi. „Nebylo to Rusko, kdo přerušil jednání v roce 2022. Byl to Kyjev. Nicméně navrhujeme, aby Kyjev obnovil přímá jednání bez jakýchkoliv předběžných podmínek,“ citovala Putina agentura Reuters. „Nabízíme kyjevským úřadům obnovení jednání již ve čtvrtek, a to v Istanbulu“ dodal s tím, že rozhodnutí je nyní na Ukrajině.
Rusko zváží návrh na 30 dnů příměří, ale..., uvedl mluvčí Kremlu Peskov
Číst článek
Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského je pozitivním znamením, že Rusové začali uvažovat o ukončení války. „Celý svět na to čekal už velmi dlouho. A úplně prvním krokem k opravdovému ukončení jakékoli války je příměří. Nemá smysl pokračovat v zabíjení ani jediný den. Očekáváme, že Rusko potvrdí příměří – úplné, trvalé a spolehlivé – počínaje zítřkem, 12. května, a Ukrajina je připravena se s ním setkat,“ uvedl na sociální síti X.
Zelenskyj se v sobotu v Kyjevě s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, německým kancléřem Friedrichem Merzem, britským ministerským předsedou Keirem Starmerem a polským premiérem Donaldem Tuskem shodli na nabídce příměří v bojích na Ukrajině, které má bez předběžných podmínek začít platit od pondělí 12. května a trvat přinejmenším 30 dní.
Evropa i Spojené státy podle nich zkoordinují nové rozsáhlé sankce proti Rusku, pokud Putin příměří odmítne. Kreml v první reakci obvinil Evropany z konfrontačních prohlášení a prohlásil, že se Rusko nenechá sankcemi zastrašit.
Návrh ruského prezidenta Putina na přímé rozhovory s Ukrajinou je první krok, který ale nestačí, řekl Macron. Putin podle něj chce získat čas.
Putin v neděli také uvedl, že účelem přímých jednání s Ukrajinou je „odstranit základní příčiny konfliktu“ a dosáhnout „dlouhodobého, trvalého míru pro historickou perspektivu“, nikoliv pouze přerušení bojů za účelem opětovného vyzbrojení. „Nevylučujeme, že během těchto jednání bude možné dohodnout nějaká nová příměří, nový klid zbraní,“ řekl Putin.
Boje na Ukrajině v něm označil slovem válka, nikoliv jen speciální vojenskou operací, což je v Rusku oficiální termín pro invazi na Ukrajinu. Putin také uvedl, že ještě v neděli bude hovořit s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem o zprostředkování rozhovorů, které by podle něj mohly vést k příměří.
Článek pokračuje pod online reportáží.
Rozhovory mezi Ukrajinou a Ruskem začaly krátce poté, co v únoru 2022 ruská vojska na Putinův pokyn v plném rozsahu vpadla do sousední země. Jednání ale Ukrajina přerušila, když po ústupu ruských vojsk od Kyjeva na jaře 2022 vyšly najevo masové vraždy a další zvěrstva, kterých se během krátké okupace dopustili ruští vojáci v okolí ukrajinské metropole.
Rusko v chystané dohodě z Istanbulu požadovalo, aby se Ukrajina zavázala k neutralitě, zřekla se vstupu do NATO, omezila velikost svých ozbrojených sil a udělila východní Ukrajině zvláštní postavení. Ukrajinský prezident Zelenskyj dal jasně najevo, že je proti takovým závazkům.
Loni v červnu Putin uvedl, že Ukrajina musí oficiálně upustit od svých snah o vstup do Severoatlantické aliance a stáhnout své vojáky ze čtyř ukrajinských oblastí, které Rusko v rozporu s mezinárodním právem anektovalo a které ve všech případech kontroluje pouze zčásti.
