Palestina požádala o přijetí do OSN. Na rozhodnutí ještě čeká
Izraelsko-palestinská mírová jednání se zastavila na mrtvém bodě už minulý rok, když Izrael odmítl prodloužit moratorium na výstavbu židovských osad na okupovaných územích. Palestinská samospráva, která zdůrazňuje, že už splnila podmínky OSN pro vytvoření vládní infrastruktury a je tedy schopna převzít plnou zodpovědnost, se tak rozhodla požádat o přijetí do Organizace spojených národů.
I když tušila, že nemusí uspět.
23. září předstoupil prezident palestinské samosprávy Mahmoud Abbas před valné shromáždění OSN a oznámil, že podal přihlášku ke vstupu.
Zažádal o uznání Palestiny v hranicích z roku 1967 s hlavním městem v Jeruzalémě. Odměnou mu byl potlesk ve stoje.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ale vyzval Palestince k dalšímu jednání s tím, že je napřed potřeba dosáhnout míru, než se mohou začít bavit o nezávislosti.
Jenže Izrael o několik dní později zareagoval ohlášením výstavby více než tisíce bytových jednotek ve východním Jeruzalémě a na západním břehu Jordánu. Tedy v místech, která by měla patřit Palestincům.
Spor o osady
Palestinský pozorovatel v OSN Riyad Mansour to okamžitě odsoudil jako ilegální postup, kterým Izrael brání v dosažení mírové dohody navzdory mezinárodnímu konsensu.
„Jeruzalém byl hlavním městem Židů v době, kdy Londýn byl pouhou bažinou. Je to srdce našeho národa. Ale o všem se dá jednat,“ hájil právo své vlády na výstavbu ilegálních osad izraelský velvyslanec v OSN Ron Prosor.
Palestincům na osadách nejvíc vadí to, že Izrael si tak pomalu zvětšuje území, které nehodlá nikdy vrátit. Následné schůzky v radě bezpečnosti OSN nic nového nepřinesly.
„Máme silnou podporu v radě. Máme obří podporu ve Valném shromáždění a děkujeme více než dvěma třetinám členů, kteří už Palestinu uznali. Bohužel ale existuje jeden silný stát, který jasně dal najevo, že naši žádost bude vetovat.“
Tou nejmenovanou zemí jsou Spojené státy, jak přiznala velvyslankyně Susan Rice:
„Spojené státy daly svůj názor jasně najevo. Teď je na Palestincích aby se rozhodli jak dál.“
Osvobození Šalita
Izraelsko-palestinské vztahy se krátce zlepšily v říjnu, když se po pěti letech podařilo dohodnout výměnu izraelského vojáka Gilada Šalita za 1000 palestinských vězňů.
Tehdy se slavilo na obou stranách hranice. A i první Šalitova slova na svobodě byla plná naděje.
„Doufám, že se dnes Izraelci naučili spolupracovat s Palestinci a že se brzy podaří dosáhnout míru mezi oběma národy,“ řekl čerstvě propuštěný voják
Ale přestože nezávislý stát Palestincům už dříve slíbili jak americký prezident Barack Obama, tak izraelský premiér Benjamin Netanjahu, výstavba nových osad pokračuje stále dál a otázka svobodné Palestiny zůstává nezodpovězena.
