Pět scénářů řešení slovenského politického chaosu: rekonstrukce vlády, předčasné volby či ‚scénář 2018‘
Slovenské vládní koalici se už od podzimu drolí parlamentní většina. Premiér Robert Fico (Směr) zatím nepřišel s řešením a prohlubující problémy svádí na koaliční partnery. Jisté je, že tato taktika se neukázala jako vhodně zvolená, po trojici nespokojenců z nacionalistické SNS už naplno rebeluje i čtveřice poslanců Hlasu a vládní koalice je bez nich v parlamentu v menšině. Přečtěte si pět scénářů, jak z této situace ven.
Pokud o situaci ve slovenské vládě něco řekly události posledních dní, tak to, že už i jinak poněkud apatický premiér Robert Fico musí uznat, že tuto krizi už „nevysedí“. Jeho vláda postupně přišla o většinu 79 poslanců ve 150členném parlamentu, jistých má nyní jen 72. Ze sedmičky sporných poslanců potřebuje získat alespoň čtyři.
Už i koaliční poslanci přiznávají, že se kvůli chybějícím počtům vládne obtížně.
„Už jsme dnes de facto v pozici menšinové vlády. To znamená, že projdou jen ty zákony, které podpoří i rebelující poslanci. A to se vládne velmi těžko.“
Roman Michelko (poslanec za Slovenskou národní stranu (SNS))
„Člověk by si měl dokázat nalít čistého vína. Toho reálného, ale i metaforického. Takovým obrazným čistým vínem pro naši vládní koalici je přiznání, že jsme v krizi.“
Marián Kéry (poslanec Směru)
Fico dlouhodobě otázky na krizi vládní koalice odbývá tím, že dokud vládě v parlamentu prochází návrhy zákonů, je vše v nejlepším pořádku.
Koaliční počty
Na začátku svého vládnutí měl Ficův čtvrtý kabinet 79 poslanců ze 150, současná vláda má jistých jen 72 hlasů. Směr má 42 poslanců a kontrolu má nad všemi.
Hlas má potíže se čtyřmi ze svých původních 27 poslanců, Samuel Migaľ a Radomír Šalitroš byli za dlouhodobé rebelování na stranickém kongresu vyloučeni, Roman Malatinec a Ján Ferenčák zatím zůstávají členy poslaneckého klubu i strany. Vyhozenou dvojici označil předseda Hlasu Matúš Šutaj Eštok za vyděrače a popřál jim příjemný pobyt v opozici.
Už na podzim odešla z klubu SNS trojice Rudolf Huliak, Ivan Ľupták a Ivan Ševčík. SNS tak v tuto chvíli kontroluje 7 z původních 10 poslanců. „Huliakovci“ chtějí být součástí vládní většiny, žádají ale politické funkce.
Nejbližší schůze parlamentu připadá na úterý 4. února a na programu je především to, co ministr zdravotnictví na přelomu roku vyjednal se stávkujícími odbory. Parlament tyto podmínky musí urychleně schválit.
Během týdne se ukázalo, že by pro únor v parlamentu koalice měla nakonec většinu mít. K jistým 72 poslancům se přidá trojice „huliakovců“ i minimálně jeden ze čtveřice rebelů Hlasu Roman Malatinec.
„Nehroťme situaci. Myslím, že se mezi sebou dokážeme bavit. Nezavírejme zatím dveře,“ říká Malatinec.
Zbytek agendy odsunula vládní koalice na březnovou schůzi, u ostatních témat si není jistá vlastní většinou.
„Je tu silný a stabilní Směr a dvě strany, které si nedokážou udržet počty. Ale za to já zodpovědnost nenesu,“ říká Fico už poměrně naštvaně.
Existuje hned několik scénářů, jak z této zapeklité situace ven. Jedno je už jisté, dosavadní postupy nefungují. Když se Fico snažil koaliční problémy doteď spíše vyčekat a nechával jejich řešení na předsedech koaličních stran, k ničemu to nevedlo.
Rekonstrukce vlády
Ve scénáři silové rekonstrukce vlády by premiér Fico například vzal SNS a Hlasu po jednom resortu a vyjednával by s nimi směrem k rebelujícím skupinkám poslanců.
Ještě zkraje roku Fico zmiňoval, že v případě rekonstrukce vlády to matematicky vychází tak, že by Hlas ani SNS nebyli spokojeni. Mohl by to omluvit tím, že své koaliční partnery tak dlouho varoval, ať si vyřeší personálie, že už to definitivně musí vzít do vlastních rukou.
Zemi si rozvracet nedáme, hřmí Fico. Vládu mu ale může položit vlastní koalice
Číst článek
„Snad ode mě nechcete, že budu řešit vaše vnitřní problémy?“ vzkázal šéfům obou zbylých koaličních stran Andreji Dankovi (SNS) a Matúšovi Šutajovi Eštokovi (Hlas).
Podle komentátora Jozefa Majchráka to v tuto chvíli vypadá tak, že pokud Fico nechce předčasné volby, bude nutná rekonstrukce vlády. „Právě nabídka zajímavých ministerských postů může být efektivním nástrojem na rozdělení čtveřice rebelujících poslanců Hlasu,“ zmínil komentátor konzervativního deníku Postoj.sk.
Samuel Migaľ vyloučený z Hlasu zmiňuje, že je nyní na tahu premiér, který má v rukou možnost rekonstrukce vlády. „Dlouhodobě kritizujeme ministryni kultury, která resort nezvládá. Jsou ale i další ministerstva, kde bude s největší pravděpodobností třeba udělat výměnu. I poslanec Huliak má své požadavky,“ popsal v obsáhlém rozhovoru pro Denník N.
Huliak si klade požadavky na ministerstvo životního prostředí. To řídí vicepremiér Tomáš Taraba (za SNS), který sám v souvislosti s nynější krizí zmínil změny ve vládě jako možné řešení. Svého postu se však vzdát nemíní, místo toho zmiňuje jiné.
„Pokud se pan ministr Richard Raši (Hlas) stane předsedou parlamentu, uvolní se ministerstvo investicí, regionálního rozvoje a informatizace. Ještě se dá mluvit o ministerstvu sportu. Životní prostředí řídím fenomenálně,“ řekl o víkendu v Markíze. Resort sportu řídí Dušan Keketi (za SNS).
„Tato vládní sestava je v takovém stavu, že Fico nemá žádnou jistotu, že pokud dnes vyřeší jeden problém, zítra mu nevybuchne jiný,“ popisuje komentátor Majchrák s tím, že by pro něj tak nakonec přeci jen mohly být nejlepším řešením předčasné volby.
Předčasné volby
Možnost předčasných voleb zmínil Fico nejprve na listopadovém sněmu Směru, teď ale v souvislosti s aktuálními událostmi o této možnosti mluvil několikrát znovu.
12:55
Jsme v menšině, přiznává poslanec slovenské koalice. ‚Ficova cesta k úspěchu je úzká,‘ míní kolega z opozice
Číst článek
„Předčasné parlamentní volby jsou technické řešení, pokud Hlas a SNS selžou jako koaliční partneři. Je to dobré technické řešení, ale špatné politické řešení,“ uvažoval Fico v Sobotních dialozích STVR.
Podle politologa Petera Spáče jsou Ficovy řeči o předčasných volbách spíše strategií. „Rebelujícím poslancům tím říká, že on si předčasné volby může dovolit. Celkem určitě se dá předpokládat, že pokud dojde k předčasným volbám, tak to podle něj bude chyba někoho jiného než Roberta Fica,“ popisuje.
Fico udělá vše pro to, aby konání předčasných voleb vysvětlil jako chybu opozice, médií či nějakých cizích temných sil a rozhodně ne jako vlastní selhání.
„Pokud vláda padne, obraťte se na Hlas a SNS,“ říká ostatně již Fico otevřeně.
Čtveřice rebelujících poslanců Hlasu Migaľ, Šalitroš, Malatinec a Ferenčák na sociálních sítích sdílela společné prohlášení, ve kterém vzkazují, že zatím nebudou s koalicí v parlamentu hlasovat. Zároveň však zmiňují, že nechtějí předčasné volby, jde jim o udržení stávající vládní koalice a žádají premiéra, aby situaci řešil.
Jejich vyjednávací síla vyplývá právě z jejich současného postavení, o které by ale předčasnými volbami přišli.
Opozice by samozřejmě předčasné volby uvítala. Ostatně bez ní k nim ani dojít nemůže. Pro předčasné rozpuštění parlamentu je třeba 90 hlasů. Druhou variantou k vyvolání voleb je, kdyby byl parlament tři měsíce neusnášeníschopný.
„Sledujeme v přímém přenosu rozklad čtvrté vlády Roberta Fica. Jediným řešením jsou teď předčasné volby,“ vyhlašuje předseda nejsilnější opoziční strany Progresivní Slovensko Michal Šimečka.
Nová koalice
Řešením, byť jedním z těch méně pravděpodobných, může být v rámci rekonstrukce vlády i změna koaličního formátu. Premiér Fico prakticky už od voleb pomrkává na opoziční a konzervativní Křesťanskodemokratické hnutí (KDH).
Už loni na jaře Fico na jednu stranu řekl, že je třeba křesťanské demokraty „politicky vykostit“, zároveň jim ale na druhé straně nabídl podanou ruku s výzvou, aby přestali se „zaslepenou nenávistí vůči vládě“ a schválili některé konzervativní kulturně-etické zákony.
O něco podobného se pokouší i nyní. Využít k tomu chce právě tento typ návrhů zákonů. Chtěl by zakotvit do ústavy, že Slovensko uznává jen pohlaví muže a ženy nebo že dítě mohou adoptovat pouze rodiče. V těchto otázkách chce nadřadit slovenskou ústavu právu Evropské unie a mezinárodním smlouvám.
Zcela jasně tím míří na KDH. „Když premiér mluví o hodnotových tématech, připadá mi to neupřímné, protože je vytáhne vždycky, když mu hoří za patami,“ reagoval na to šéf KDH Milan Majerský a doplnil, že jeho poslanci o těchto tématech budou hlasovat v souladu se svým svědomím.
Úřednická vláda
Rebelující Migaľ ve zmíněném rozhovoru přišel i s dalším scénářem. Podle něj je totiž kromě opozice tím jediným, kdo by chtěl pád vlády, prezident Peter Pellegrini.
„Pokud by se to stalo, má v rukou možnost sestavit úřednickou vládu. V kuloárech slyšíme, že pokud by došlo k pádu vlády, tak prezident jmenuje úřednický kabinet, kde budou mít ministři Hlasu zaručené klidné vládnutí,“ popsal.
23:53
Tvrzení o převratu jsou předvolební kalkul, míní bývalý místopředseda Směru Maďarič
Číst článek
S podobným obviněním vůči hlavě státu už delší dobu pracuje i šéf SNS Danko.
Podle politologa Radoslava Štefančíka jde ale o velmi nepravděpodobnou variantu. „Přijde mi to přitažené za vlasy, nedává to příliš logiku. Je pravda, že by prezident mohl vytvořit úřednickou vládu, ale je třeba říci, že na to, aby takovéto vládě prošly návrhy zákonů, potřebuje nadpoloviční většinu poslanců,“ upozornil.
Prezident tento scénář jednoznačně odmítl. „Ani nepřemýšlím, ani se nepodílím na pádu vlády a nechci jmenovat úřednický kabinet. Není to můj cíl a absolutně to odmítám,“ reagoval Pellegrini.
‚Scénář 2018‘
Co však není pravděpodobné vůbec, je opakování událostí z roku 2018, tedy pouze Ficův konec. Tehdy Ficovu třetí vládu předčasně ukončily velké demonstrace a tlak koaličních partnerů po vraždě novináře Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové. V čele vlády jej tehdy nahradil Pellegrini a dovládl do voleb v roce 2020.
Fico nyní říká, že je lépe připravený než tehdy a že tentokrát určitě protestům neustoupí.
„Není rok 2018. Tehdy bylo správné odstoupit, aby Směr dokončil mandát. Ale zklamal mě přístup některých lidí, kteří už ve Směru nejsou. Dnes jsme o mnoho zkušenější a ostřílenější,“ prohlašuje.
