Baltské země se musí po 24 hodin spolehnout na dodávky elektřiny z vlastních zdrojů. Jak velké je riziko výpadků?
Baltské státy se na tento stav dlouhodobě připravovaly a počítají s ním. Myslím si, že mají tohle období nachystáno tak, aby byla vyrovnaná bilance. Náhodné věci nebo nějaké negativní vlivy od souseda se samozřejmě může uplatnit, ale věřím, že jsou na to technicky připraveni.

Dlouhodobější výhled je samozřejmě jiná věc. Teď se jedná o test – odpojení a připojení se na západní soustavu.

Co všechno je přitom odpojování z jedné elektrické soustavy a připojování k jiné potřeba udělat?
Celá Evropa provozuje několik propojených soustav. Největší je ta naše, centrální Evropa – od Portugalska po Řecko, od Itálie třeba až po Dánsko. Druhou je Nordel – Švédsko, Norsko, Finsko, Dánsko. Další je Spojené království a pak samozřejmě Rusko. Tyto soustavy jsou podobné, ale není možné je propojit.

Oblast Pobaltí – Litva, Lotyšsko a Estonsko – je dlouhodobě spojena s ruským východním systémem. Tyto dva dny se odpojuje a bude se připojovat na náš systém. Předtím musí proběhnout technické přípravy. To znamená, že jejich soustava musí technicky splňovat naše standardy.

Až dojde k odpojení od Ruska, bude odpojena ode všech včetně naší soustavy. Ten den bude provozována v ostrovním provozu bez připojení. Během toho dne musí energetici v Pobaltí zabezpečit bilanci mezi spotřebou a výrobou, musí řídit frekvenci, musí řídit napětí a samozřejmě udělají nějaké testy.

Testy jsou například to, že vypadne nějaký menší zdroj a ta soustava to musí ustát bez dalšího šíření poruchy. Naši dispečeři to mezitím všechno sledují z dálky. Když dopadne test dobře, propojí se zítra soustava Pobaltí dvojím vedením na Polsko a dále bude provozována s naší soustavou.

Podotýkám, že propojení není pouze na Polsko, ale přes stejnosměrné kabely ještě na Švédsko a na Finsko.

Kaliningradská oblast

Co ta změna bude znamenat pro Kaliningradskou oblast, která patří Rusku? Leží mezi Litvou a Polskem. Co bude s dodávkami elektřiny tam?
Po technické stránce to je složité a ne úplně ideální. Pravda je, že byl systém dlouhodobě propojen na Kaliningrad přes Litvu směrem na Lotyšsko, Estonsko, Bělorusko a na Rusko.

Dohoda s ruským systémem i s Kaliningradem je, že Kaliningrad bude – po přepojení na nás – ostrov. Kaliningrad má zhruba 500 tisíc obyvatel, to je něco mezi Brnem a Bratislavou, čemuž odpovídá jejich spotřeba.

Pojedou v ostrovním provozu, mají tři nebo čtyři plynové a uhelné elektrárny. Kaliningrad i ruská strana se na to technicky připravovaly. Domnívám se však, že dlouhodobě není takovýto systém moc vhodný, protože principem propojení není jen obchod, ale také reakce na výpadky – vzájemné vypomáhání.

Věřím, že až se různé politické válečné věci v Evropě uklidní, připojí se Kaliningrad na náš systém.

Zítra se tedy baltské země slavnostně napojí na energetickou síť Evropské unie. Co to pro tu naši síť bude znamenat? Bude to znamenat, že v tom systému třeba bude potřeba více elektřiny?
Domnívám se, že ne. Princip propojování je historicky o bezpečnosti, výpadcích, obchodních výměnách a také o tom, že je někde elektřiny více, je levnější a hlavně je dohoda o spolupráci a komunikace transparentní.

To je jeden z důvodů, proč chtějí pobaltské země za obrovského úsilí přerušit tu spolupráci s Ruskem. V blízké době neočekávám větší výměny. Pobaltské země obecně mají součtově dovoz kolem 10 terawatthodin, což je podobný dovoz, jako má třeba Maďarsko nebo Česká republika.

V posledním roce se to utlumovalo, přestaly odebírat z Ruska. Předpokládám, že v době, kdy není to propojení prověřené a připravuje se další posílení na Polsko, budou výměny omezené. V budoucnu určitě obchodní výměny budou, a to i například z principu, že na severu je levnější elektřina a u nás je dražší. V blízké době budou výměny naopak omezené tak, aby to technické propojení ustálo.

Tomáš Pancíř, kvr Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít