Tiše a náhle se v Rakousku blíží ke konci jeden z největších poválečných sporů. Zaměstnal už celé generace politiků a způsobil hodně zlé krve. Hlavně mezi slovinskou menšinou a německy mluvící většinou v jihorakouských Korutanech. Je to zásadní spor i přesto, že se týká zdánlivé banality - několika desítek dvojjazyčných tabulí. Rakousko totiž pořád svým Slovincům dluží spoustu nesplněných slibů.

1:46 5. dubna 2011 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Rakouský Slovinec Fritz Kumer se už ve svých skoro 80 letech nehodlá rozčilovat nad absurditou poměrů v Korutanech. Ve slovinsko-rakouském pohraničí prožil celý život:

„Vzájemné antipatie tu jsou pořád, i když lidé vám to neřeknou do očí. Raději nadávají na Slovince někde potichu. Situace se sice v posledních letech zlepšila, uklidnila, ale pořád to není takové, jaké by to mezi sousedy mělo být.“

Slovinci to v Korutanech přestali mít jednoduché se zánikem Rakouska Uherska. Nová rakouská vláda nedodržela sliby o právech národnostních menšin a Slovince naopak cíleně potlačovala. Naděje svitla v roce 1955. Takzvaná státní smlouva, dokument, který vrátil Rakousku mezinárodní suverenitu, ve svém článku 7 jasně popisuje práva slovinské menšiny. Například právo mít dvojjazyčné tabule v pohraničních obcích. Typickým případem je městečko Bleiburg neboli Pliberk, kde žije Fritz Kumer.

„Tady v Bleiburgu jsme zažili kolem dvojjazyčných tabulí hotové šílenství. V 70. letech se namontovaly, a přes noc je zase německy mluvící většina odstranila. Pak se řešilo, jestli slovinský název může být hned pod tím německým nebo jestli má být na samostatné ceduli o pár metrů dál. Teď už tabule konečně stojí na svém místě.“

Celých 55 let jde jenom o to, zapíchnout před pár korutanských vesnic necelé dvě stovky tabulí s dvojjazyčným popisem. Dá se to stihnout za dva dny a peníze by se na to určitě našly. Politikům se ale hodily spíš hádky než dohoda, alespoň měli pořád nějaké to předvolební téma. Říká zástupce Rady korutanských Slovinců Nanti Olip:

„Obyčejní lidé jsou ve svém uvažování mnohem dál než politici. U rakouských politiků je vidět cílená snaha nepustit si Slovince moc k tělu.“

Od minulého týdne je na stole dohoda, se kterou, zdá se, souhlasí všichni zúčastnění. Dvojjazyčnou tabuli má dostat každá obec, kde žije alespoň 17,5 procenta slovinských obyvatel.

Vojtěch Berger, Michaela Vydrová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít