Ruské úřady zabavují a prodávají majetek Ukrajinců. Mezi nimi je i apartmán Zelenského manželky
Od roku 2014, kdy Rusko nelegálně anektovalo Krym, a zejména po zahájení invaze na Ukrajinu v roce 2022 čelí tisíce ukrajinských občanů na poloostrově ztrátě majetku. V mnoha případech jsou jejich byty, domy a pozemky zabavovány ruskými úřady a bez souhlasu původních vlastníků předávány novým obyvatelům – často s vazbami na ruskou armádu, informuje Rádio Svobodná Evropa.
V květnu 2024 obdržela Svitlana Kolisničenková zprávu, která potvrdila její nejhorší obavy. Její bývalý soused Voloďa jí oznámil, že její byt na Krymu byl prodán a že v něm bydlí cizí muž – bývalý ukrajinský voják, který přijal ruské občanství.
23:18
Jermolenko: Je velmi málo Rusů, kteří akceptují, že Ukrajina je jiná země. Anektovali její historii
Číst článek
Bez jejího svolení si tak nejen přivlastnil její třípokojový byt, ale nahlásil do něj také svou ženu a děti.
Kolisničenková si myslí, že k tomu vojákově rodině pomohli další sousedé, kteří začali byt pronajímat nebo umožňovali vstup cizím lidem, včetně vojáků. „V našem domě je takových bytů už sedm. Ukazuje se, že je to hromadný jev,“ říká.
Podle lidskoprávních organizací dochází k zabavování majetku zejména u těch Ukrajinců, kteří se odmítli podřídit ruské okupaci a nepřijali ruské pasy. Takovým lidem se ruský režim mstí vyvlastněním majetku.
„Mám právo na ruský pas, má matka žije v Rusku, ale nechtěla jsem. Nesouhlasím s agresí,“ dodává Kolisničenková.
Systematické zabavování
Mykyta Petrovec z neziskové organizace Regionální centrum pro lidská práva vysvětluje, že zabavování majetku je systematické a legalizované ruskými soudy. Po určité době, kdy byli vlastníci vyzváni, aby své nemovitosti prodali nebo převedli, začaly soudní rozhodnutí o „nuceném prodeji“ a dražbách.
Další případ zaznamenala Julia Stěžková, jejíž rodina investovala do pozemku na Krymu s výhledem na moře. Pozemek měl sloužit jako místo pro výstavbu rodinného domu a navazovat na rodinnou tradici. Poté ale zjistila, že pozemek byl zkonfiskován a její vlastnická práva zrušena soudním dekretem.
Ruské úřady se na Krymu už v roce 2023 otevřeně pochlubily, že plánují prodat kolem tisícovky takto „získaných“ nemovitostí. Mezi nimi byl i apartmán v Jaltě, který patřil Oleně Zelenské, manželce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Byl prodán za 44 milionů rublů (přes 12 milionů korun).
Do konce roku 2023 bylo nezákonně zabaveno více než 2600 ukrajinských nemovitostí.
Bez výsledku
Situaci zhoršuje skutečnost, že Rusko již není vázáno rozhodnutím Evropského soudu pro lidská práva (ECHR). V roce 2022 bylo vyloučeno z Rady Evropy a následně přestalo uznávat následky rozsudků ECHR.
Kyjev druhým dnem čeká na odpověď z Moskvy. ‚Stejně budou muset válku skončit,‘ říká Zelenskyj
Číst článek
Přes 1100 žalob podaných ukrajinskými občany za porušování lidských práv na Krymu – převážně kvůli majetkovým otázkám – tak zůstává bez vymahatelného výsledku.
V březnu 2020 navíc ruský prezident Vladimir Putin podepsal dekret, které téměř celý Krym označil za „pohraniční území“, čímž zakázal tzv. cizincům (včetně Ukrajinců) vlastnit půdu. Podle ukrajinských zákonů se přitom nic nezměnilo – vlastnická práva ukrajinských občanů zůstávají platná.
Regionální centrum pro lidská práva zdokumentovalo, že během tří let se počet pozemků na Krymu vlastněných cizinci snížil z více než 11 tisíc na přibližně 5000 – tedy o více než polovinu. Jedná se o důsledek cílené politiky, která má za cíl zbavit Ukrajince jakéhokoliv vlastnictví na okupovaném území.
