Příměří na Ukrajině: Putin si hraje s časem a čeká, že ji bude moci ještě nějak ,semlít’, podotýká analytik
„Ve čtvrtek budu na Putina čekat v Turecku. Osobně,“ vzkázal do Kremlu Volodymyr Zelenskyj. Rusko ale na navrhované příměří mající platit od pondělí nepřistoupilo. Situace ohledně mírové dohody či případného zásadního zlomu se tak stále jeví zamrzlá. „Je dost nepravděpodobné, že by jedna ze stran byla ještě schopna konflikt vyřešit vojenskou cestou,“ poukazuje analytik Tony Lawrence z estonského Mezinárodního centra pro obranu a bezpečnost.
Volodymyr Zelenskyj Vladimiru Putinovi vzkázal, že na něj ve čtvrtek bude v Istanbulu čekat. Dříve se s ním setkat odmítal. Co je nyní jinak? Co se změnilo?
Snaží se prokázat ochotu a učinit vše pro to, aby k uzavření mírové dohody došlo. A samozřejmě se tím snaží sám sebe dát do kontrastu s Putinem, jenž s ochotou a vírou v určité řešení ani v jednom z případů nejedná.
O víkendu zazněl z Kyjeva směrem k Moskvě návrh třicetidenního příměří, ta na něj nepřistoupila. Zelenskyj také již dříve zmínil, že je připraven k jednání v jakémkoli formátu, ukáže-li Kreml ochotu přikročit k bezpodmínečnému příměří. Na čem je tedy ona ruská ochota „zaseknutá“?
Putin si podle mě jen hraje s časem a očekává, že bude moci Ukrajinu ještě nějakým způsobem „semlít“. Pořád ale chce světu ukázat, že i on pro vyjednávání dělá to nejnutnější, a snaží se o svém vážném zájmu přesvědčit především Američany, byť jej samozřejmě nemá.
Tony Lawrence
Analytik a výzkumný pracovník Mezinárodního centra pro obranu a bezpečnost (ICDS) v estonském Tallinnu, zaměřuje se především na evropskou obrannou politiku, obrannou spolupráci, NATO či vzdušnou obranu pobaltských států. Přednášel na Baltic Defence College, první polovinu své kariéry strávil v řadách britského ministerstva obrany.
Jaký si podle vás Putin v případě příměří představuje ideální scénář? Vyhlídky totiž jako by stále byly na mrtvém bodě – Ukrajina požaduje garance a podmínky, které Rusko odmítá, a naopak. Spojeným státům se zase ve vyjednávání nedaří tak, jak předpokládaly…
Ideální ruský scénář? Že Amerika začne ztrácet trpělivost a bude pro ni snazší tlačit na Ukrajinu než na Rusko s tím, aby Zelenskyj uzavřel nějakou pro něj nepřijatelnou dohodu, což pak ještě vrazí klín mezi Spojené státy a Evropu. To by Rusku přišlo vhod.
Když to vezmeme z druhé strany, můžeme shrnout i ideální podmínky příměří pro Ukrajinu?
Podtrhl bych zde bezpečnostní záruky. Zelenskyj sám zmínil možnost, že bude Ukrajina muset postoupit část území, nicméně s očekáváním, že jej v delším časovém horizontu zase diplomatickou cestou nabude zpět. Ukrajina však chce takové bezpečnostní záruky, aby se konflikt, jakmile bude mírová dohoda hotová, znovu nerozhořel.
Je podle vás v aktuální situaci příměří, ať už opakované třicetidenní, či trvalé, vůbec reálné? Zelenskyj opakuje, že je připraven jednat, z Ruska ale chodí reakce spíše ve stylu požadavků, mlžení než ochoty k hovorům. Jak daleko tedy napadená země od konce bojů může být?
Otěže v rukou v podstatě třímá Rusko, je to tak už od února 2022, nic se v tom nezměnilo. Záleží ale také, jak zareaguje na vývoj posledních dní.
Trumpův (ne)zájem
To by nahrávalo tomu, že Putin v podstatě ukazuje, že válku, minimálně zatím, ukončovat nechce?
Přesně tak. Nicméně se alespoň Američanům snaží ukázat, že je ochoten podniknout kroky nezbytné k jejímu ukončení. Opět si ale myslím, že mu nejde o to dokázat ochotu, dobrou víru, nýbrž za tím má jakousi zdržovací taktiku, aby mohl mířit k maximalističtějším cílům.
Někteří experti situaci okupovaných ukrajinských území a jejich budoucnost přirovnávají ke stavu, v jakém do svého sjednocení fungovalo Německo, tedy rozdělené na západní a východní část. Nahlížíte na to stejně?
Možné to určitě je. Rozdíl v případě Německa byl ale samozřejmě v tom, že existovalo velmi jasné vymezení území mezi oběma částmi i zbytkem světa o stavu věci. Ukrajina se k tomu ale ještě ani zdaleka nepřiblížila. Nicméně opakuji, že už i Zelenskyj naznačil, že by mohlo jít o jednu z variant, kterou by zvažoval jako součást ceny za mír v dlouhodobějším časovém horizontu.
Americký prezident Donald Trump mluví o tom, že se Spojené státy mohou z jednání o příměří stáhnout. Znamenalo by to v takovém případě velké riziko toho, že válka bude pokračovat v opotřebovávací formě, do níž se již dostala? Rusko na jednu stranu moc nepostupuje, chybí mu vojáci, Ukrajinu na tu druhou nemá sílu jej ze svého území vytlačit. Ani jeden aktér tak nemá kapacity na to přijít s nějakým zásadním zlomem…
Určitě by to zvýšilo tlak na Evropu a její odpovědnost. Řekl bych, že evropské mocnosti momentálně postupují velmi dobře, je mezi nimi vidět rozhodnost, odhodlání a ochota zavést další sankce a navýšit vojenskou pomoc Ukrajině. Aby Evropa Spojené státy nahradila, musí se ale hodně snažit.
Zelenskyj přijede do Turecka na jednání s Putinem osobně. Od pondělka stále očekává příměří
Číst článek
Washington se každopádně momentálně zdá být dost nezúčastněný. Trumpa už celá záležitost unavuje, nudí. Chtěl v daném konfliktu dostát takové role, kterou by v prvních týdnech svého úřadování mohl prezentovat jako vítězství. K tomu ale samozřejmě nedošlo, a nyní budí dojem obzvláštního nezájmu. Myslím, že nyní je tedy na nás pro Ukrajinu udělat to nejlepší, co můžeme.
Momentálně tedy čelíme kombinací vícero faktorů, to znamená Trumpově nezájmu a jeho cíli více se orientovat na Čínu, neochotě Ruska válku jakkoli ukončit a tak dále, což samozřejmě jde zcela mimo zájmy Ukrajiny.
Jde to zcela mimo prospěch míru. Pokud ale Evropa ukáže, že společně se svými slovy dokáže jednat i činy, Rusko intenzivněji sankcionovat, více podporovat Ukrajinu a zároveň dát agresorovi najevo, že tak bude činit, dokud Ukrajina podporu v maximální možné míře chtít bude, není vyloučeno, že z toho Kyjev může vyjít v lepší situaci, než v současné době je.
Na Ukrajině je problém, že nemá sílu, ze které by mohla vyjednávat. A my bychom jí přinejmenším měli být schopni poskytnout pro takové jednání výchozí bod.
Rozdělení území
Rusko souhlasilo s příměřím týkajícím se útoků na energetiku, i tak ale během daného období na Ukrajinu masivně útočilo. Dává tím Putin najevo hru síly a to, že si myslí, že si může dělat, co chce? Popřípadě je si vědom Trumpovy pověstné nepředvídatelnosti i důsledků možného zesílení amerických sankcí, nebo je přesvědčen, že má Bílý dům lidově řečeno na háku?
Nebývá moc moudré se pouštět do psychoanalýzy lidí na dálku, můj odhad nicméně je, že má za to, že si s Trumpem může pohrávat takovým způsobem, jakým mu to nejde například s Evropou nebo Zelenským. Tím chci říci, že to, co dělá, nevychází z ochoty a vše, s čím je schopen přijít ohledně příměří a vyjednávání, je jen naoko pro veřejnost a zaměřeno na vnější svět, především na Spojené státy.
Putin ví, že musí Evropu rozdělovat, jinak má problém. Trumpovi maže med kolem úst, říká expert
Číst článek
Jak dlouho se domníváte, že to Trump bude ještě ochoten, pokud si toho je vědom, tolerovat? Případně kdy ho to přestane bavit a rozhodne se učinit nějaký zásadnější krok?
To je těžké předpovídat. Jeho míra submisivity každopádně vůči Rusku už od samého začátku vzbuzovala velký šok a nemám pocit, že by se na tom něco měnilo. Navíc lidé, které kolem sebe má, jako například Steve Witkoff, jenž se zdá být Rusku a Putinovi zcela oddán, nebudí dojem, že by vůči Moskvě byli v dohledné době připraveni přistoupit k nějakým klíčovým změnám, jak říkáte.
Když to tedy shrneme, jaké nejpravděpodobnější a nejrealističtější podoby dlouhodobého příměří se podle vás nabízí?
Je velmi nepravděpodobně, že by jedna ze stran byla ještě schopna konflikt vyřešit vojenskou cestou. Válka přerostla v opotřebovávací. Určitý způsob rozdělení území tedy opravdu vypadá jako pravděpodobný výsledek. Myšlenka je ale taková, aby se to nebralo jako hotová věc, nýbrž by to bylo součástí procesu k získání míru, a dlouhodobější diplomatické řešení by pak oblasti vrátilo zpět Ukrajině.
Tedy tak trochu něco podobného, jako jsme již nadnesli u Německa?
Ano, není to nemožné. Existují však i jiné možnosti. Nezapomínejme, že Německu to trvalo nějakých padesát let, než sjednocení země dosáhlo. Není to tedy scénář, který bychom měli vyhledávat.
Myslíte, že by nicméně takové dočasné postoupení území Kremlu stačilo?
Pravděpodobně ne. Rusko se ani nijak netají svou nespokojeností s evropskou bezpečností architekturou a svým místem v ní. Dalo najevo, že k dosažení cílů je připraveno vojensky riskovat a danou architekturu změnit. Záleží však samozřejmě na tom, jak válka dopadne. Pokud ale má Rusko pocit, že skrze agresi a konfrontaci svých cílů dosahuje a vyhrává, proč by se k podobnému kroku nemohlo uchýlit i v budoucnu.
