Putin ve své propagandě zavádí vědecký socialismus. Moderním Rusům se tohle líbit nebude

Aby ruský prezident Vladimir Putin přestál válku na Ukrajině, chce zvýšit vojenské a bezpečnostní výdaje. Naopak do oblasti školství a infrastruktury má jít peněz míň. V ruských školách se navíc zavádějí metody z doby Sovětského svazu a žáci se učí vlastenectví. Německý list Die Welt píše, že podle průzkumů je na převýchovu ruské mládeže už pozdě.

SVĚT VE 20 MINUTÁCH Moskva Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Vladimir Putin

Vladimir Putin | Foto: Karen Minasyan | Zdroj: Profimedia

Rusko nemá mít žádnou státní ideologii. Rozhodli tak přinejmenším zakladatelé novodobé ruské ústavy v roce 1994 po zkušenostech z doby komunismu.

Přehrát

00:00 / 00:00

Výběr z komentářů, analýz a reportáží zahraničních médií

Tehdy zakázali komunistickou stranu a do hledání nové politické identity státu se pustily hordy historiků i politologů.

V článku 13 ruské ústavy se píše, že Ruská federace uznává ideologickou rozmanitost a že žádná ideologie nesmí být nařizovaná ze strany státu.

Tento bod je platný i po změně nejvyššího zákona z roku 2020, která prezidentovi Putinovi umožňuje setrvat u moci až do roku 2036.

Ani sám vládce Kremlu si tuto klauzuli nedovolil napadnout a už více než 20 let tvrdí, že nad svými oponenty vítězí demokraticky. Ve skutečnosti samozřejmě ovládá veškerou oficiální politiku a své odpůrce potlačuje.

Před ruskou invazí na Ukrajinu Rusové počítali s politickou a ekonomickou kontinuitou, která sice nezahrnovala svobodu, ale alespoň částečný blahobyt.

‚Vynucené a nevyhnutelné.‘ Putin mluvil se Scholzem o útocích na infrastrukturu Ukrajiny

Číst článek

Teď Putin musí svým spoluobčanům zdůvodňovat válku a rekordní nárůst vojenských a bezpečnostních výdajů. Do obou oblastí má od příštího roku jít o polovinu víc peněz než dnes.

Na financování obou resortů Rusko vydá třetinu státního rozpočtu. Investice v civilní sféře, jako jsou školství, zdravotnictví nebo infrastruktura naopak o 20 procent klesnou.

Z vnitropolitického hlediska Putin zničil model, který za dobu svého vládnutí vybudoval. Na obhajobu jeho kroků už nestačí ani televizní propaganda.

Dokonce i veřejné průzkumy naznačují, že Rusové nemají příliš velký zájem o pokračování války. V sondě nezávislého institutu Levada se pro zahájení mírových jednání vyslovilo 57 procent dotázaných.

Vědecký socialismus?

Andreji Kolesnikovovi, expertovi na vnitřní politiku Ruska z amerického think-tanku Carnegieho nadace pro mezinárodní mír, Putinovy kroky připomínají snahy režimu vytvořit takzvaný vědecký socialismus.

Ten byl od 60. let minulého století povinným předmětem na všech sovětských univerzitách.

Zatímco v sovětských dobách se vědecký socialismus snažil argumentovat historickým nedostatkem alternativ k sovětskému modelu a byl cestou k světlým komunistickým zítřkům, aktuální Putinova ideologie je zaměřená na minulost a na vymezování se vůči údajně upadajícímu Západu.

Vojenští úředníci si pro mě přišli a doptávali se mé rodiny, kde jsem, líčí Rus, který žije sedm let v Česku

Číst článek

Kolesnikov podotýká, že Putinova ideologie je ideologií „kontramodernizace“ a Rusko se jejím prostřednictvím obrací zády k budoucnosti.

Ani takový autokrat jako Putin nedokáže společnost kontrolovat stoprocentně. Ruská společnost se proto rozvíjí v souladu s globálními trendy.

Kromě jiného to znamená, že Rusky mají první dítě později než dříve a postoje Rusů k alternativním způsobům života a homosexuálním vztahům se uvolňují.

Putinovy sliby o stabilitě už neplatí. Šéf Kremlu Rusům nabízí pouze prázdná hesla a protizápadní zášť, hodnotí německý list.

Není tak jisté, jestli jeho sovětské metody budou moderním Rusům vyhovovat. Je možné, že za 20 let budou pamětníci na jeho kroky nahlížet stejně tak, jako se nahlíželo na vědecký socialismus v minulosti. Tedy jako na znamení konečné vzpoury systému, který byl odsouzen k zániku, uzavírá Die Welt.

Celý Svět ve 20 minutách najdete v audiozáznamu nahoře v článku, připravili Tea Veseláková a Jakub Rerich.

Jakub Rerich, Tea Veseláková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme