Vojenský analytik: Vyhlásí Putin mobilizaci? Ruská armáda potřebuje lidi, ale nemá pro ně techniku
Moskva se chystá na oslavu 9. května. Víc než na tradiční přehlídku se ale čeká na projev prezidenta Vladimira Putina. Diskutuje se, že by mohl vyhlásit Ukrajině oficiálně válku. „Mohlo by mu to relativně pomoci ve vojenské části operace, mohl by povolat záložníky. Ale na frontě by se to neprojevilo okamžitě,“ soudí analytik Milan Mikulecký.
Bezpečnostní analytik Mikulecký připomíná, že i povolání záloh by si vyžádalo nějaký čas na výstroj a výcvik. „V tuto chvíli je právě výzbroj největší problém Ruska, protože ji nemá ani pro vojáky, které už na frontě jsou,“ říká s tím, že i výcvik záloh může trvat týdny nebo měsíce.
Posily ale ruská armáda potřebuje, a to jak v podobě živé síly, mužstva, tak i techniky. Papírově Rusko prezentovalo, že jí má dostatek, ale realita je jiná.
„Rusko už nasadilo de facto všechno, co mohlo. Zprovoznit techniku, kterou má dlouhodobě uskladněnou, se mu nedaří. Poté, co vstoupily v platnost některé západní sankce, to bude ještě obtížnější,“ přibližuje analytik.
Branci pod smlouvou
Ruská armáda je založená na vojácích z povolání jen částečně, přestože existovaly plány na plnou profesionalizaci. Branná povinnost v Rusku je podobná té, která byla v Česku ještě v 90. letech. „Mladíci jdou po dosažení určitého věku na vojnu. Neměli by být podle ruských zákonů nasazováni ve válečném konfliktu mimo Rusko,“ vysvětluje.
Ruští vojáci při cvičení v Kaliningradu trénovali s raketami Iskander. Jsou schopné nést jaderné hlavice
Číst článek
Jinak jsou na tom takzvaní kontraktníci. Ti podepsali profesionální závazek, že mohou být nasazeni i v zahraničí. „To jsme viděli v prvních dnech války, kdy docházelo k zajetí právě těchto vojáků. Byli to sice branci, ale byli nuceni svými veliteli podepsat kontrakt. Velitelé je tedy mohli poslat do bojů na Ukrajinu,“ říká Mikulecký.
Válka terorem
Je také možné, že do 9. května definitivně padne Mariupol. „To, že Mariupol padne, je bohužel víc než jasné,“ soudí Mikulecký.
Válka podle něj obecně zpomaluje. „Rusové se uchylují spíše k válce vedené terorem, jejich postup na frontě je spíš v řádech jednotek nebo ani ne jednoho kilometru denně. To při rozloze Ukrajiny není žádný postup.“
Rusko ztratilo kontrolu některých pozic na hranici mezi Mykolajivskou a Chersonskou oblastí
Číst článek
„Severovýchodně od Charkova se daří Ukrajincům postupovat podobnou rychlostí jako Rusové. Může se stát, že Rusům přeruší zásobování a ti se pak dostanou do podobné situace jako u Kyjeva,“ předpovídá analytik Mikulecký.
Trauma z Afghánistánu
Kdyby Putin přece jen 9. května vyhlásil válku Ukrajině, byl by to pro část ruské společnosti šok, soudí Pavel Havlíček, analytik Výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky.
„Ve vládních médiích bylo prezentováno, že na Ukrajině probíhá speciální vojenská operace, která se má vypořádat s některými problematickými živly, ale že určitě nebude trvat dlouhou dobu. A že nebude vyžadovat nasazení celé ruské společnosti,“ připomíná Havlíček.
„Šok by to byl i proto, že ruská společnost má trauma právě z takto vedených válek v cizích zemích. Vzpomeňme na Afghánistán,“ upozorňuje.
Navzdory tomu, že propaganda v ruské společnosti pracuje neustále, jsou právě toto důvody, proč Kreml ještě nevyhlásil všeobecnou mobilizaci. Podle Havlíčka se Putin snaží co nejvíce propojit současnou invazi na Ukrajině s událostmi druhé světové války.
Jak bude vypadat vojenská přehlídka v Moskvě? Poslechněte si celé Téma dne, ptá se Šárka Fenyková.
