Smetana: Ukrajina dělá správně, že přistupuje na jednání s Ruskem. Účast Putina by mě překvapila
Ruský prezident Putin navrhl přímé jednání mezi Kyjevem a Moskvou. A ukrajinský prezident Zelenskyj je ochotný s Ruskem jednat, aniž by přijalo návrh na příměří. „Ukrajina dělá správně, že na to přistoupí. Ukazuje vůli v tomto ohledu jednat,“ komentuje pro Český rozhlas Plus Michal Smetana, výzkumník Institutu mezinárodních studií Univerzity Karlovy a ředitel Peace Research Center Prague. „Ale nečekal bych v příštích dnech rozuzlení,“ doplňuje.
Zelenskyj je s Ruskem připraven v Istanbulu jednat osobně. Účast Vladimira Putina je ale podle výzkumníka spíše nepravděpodobná. „Byl bych velmi překvapený, kdyby tam Putin v této fázi dorazil osobně. Nemyslím si to. Nemyslím si, že je tomu situace nakloněná,“ usuzuje.
Michal Smetana, výzkumník Institutu mezinárodních studií FSV UK a ředitel Peace Research Center Prague
A poukazuje na to, že Moskva chce z této situace vytěžit co nejvíc bez toho, že by se k něčemu zavázala.
„Rusko se celou dobu snaží dosáhnout svých maximalistických požadavků. Buď se jich bude snažit dosáhnout na bojišti, anebo v rámci jednání – ještě předtím, než bude cokoli slibovat druhé straně,“ připomíná.
Evropou avizované sankce by se podle něj měly spustit ještě před čtvrtečním jednáním, aby nátlaková strategie dávala smysl.
„Neznamená to, že sankce okamžitě dostanou Rusko na kolena, to si reálně nikdo nemyslel. Ale pokud chcete stupňovat tlak tak, abyste minimálně ovlivňoval i strategické volby svého oponenta, tak ta strategie musí vypadat jinak.“
Role Spojených států
Spojené státy se mají z jednání mezi Moskvou a Kyjevem stáhnout, jak naznačuje americký prezident Donald Trump. Záleží ale na tom, jestli debatu i válečný konflikt opustí úplně, myslí si výzkumník.
Merz už nechce zveřejňovat podrobnosti o zbraních pro Kyjev. Ukrajinský diplomat rozhodnutí kritizoval
Číst článek
„Vidíme tam náznaky ztráty trpělivosti – což přišlo poměrně brzo. Zatím se ale Amerika pořád snaží hrát určitou roli,“ všímá si.
Americká pomoc včetně té zpravodajské byla přitom pro Ukrajinu od začátku války významná. Úplné stažení Spojených států by její situaci zkomplikovalo, byť ne tak dramaticky, jak se může zdát, zdůrazňuje odborník.
„Občas jsme slyšeli takové náznaky ze strany Spojených států, že Rusko už je kousek od toho, aby dobylo celou Ukrajinu a že bez americké pomoci by se tak stalo. Tam Ukrajina v tuto chvíli skutečně není,“ upřesňuje Smetana a zdůrazňuje:
„I kdyby se Spojené státy kompletně stáhly a přestaly Kyjev podporovat, tak aktuálně nehrozí kolaps ukrajinských vojsk. To v žádném případě.“
Chce Putin skutečně zastavit válku, nebo se jen vyhnout hrozícím sankcím? A co znamená pro Evropu, že Spojené státy couvají z role prostředníka mezi Ruskem a Ukrajinou? Poslechněte si celý pořad v audiu na začátku článku.
