Spitzenkandidáti a eurovolby. Spojení, které neberou voliči ani unijní lídři
Část evropských politických stran jde do červnových eurovoleb v čele s tzv. spitzenkandidáty, které chce dostat do křesla šéfa Evropské komise. A to přesto, že premiéři a prezidenti členských zemí se tím při jeho výběru posledně neřídili a svazovat se tím nechtějí ani tentokrát. A tento systém se nedaří prodávat ani voličům v jednotlivých státech. Pro výsledek hlasování tak má zanedbatelný význam.
Volby do Evropského parlamentu se konají za dva týdny. Doposud nejsilnější evropští lidovci si za svou lídryni zvolili dosluhující předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou.
Poslechněte si předvolební Bruselské chlebíčky. Proč je systém volebních lídrů neefektivní?
Německá politička se ale uchází pouze o své stávající křeslo a do europarlamentu nekandiduje. Stejně jako spitzenkandidát evropských socialistů, lucemburský eurokomisař Nicolas Schmit.
Evropští liberálové, zelení, piráti nebo hnutí Volt mají sice ve svém čele kandidáty do Evropského parlamentu, zato vždy hned několik. Liberálové rovnou tři. Evropští konzervativci a krajní pravice naopak za své celounijní volební předáky nevybrali nikoho.
Chybějící evropská perspektiva
Podle Zdeňky Trachtové ale voliči netuší, se kterými evropskými stranami a volebními lídry jsou propojené domácí politické partaje a že hlasováním pro ně podporují zároveň je.
„Třeba voliči ANO si podle mě v naprosté většině nebudou spojovat, že volí evropské liberály a jejich tři spitzenkandidáty. Jejich jména by pravděpodobně nedal dohromady ani Andrej Babiš,“ poznamenává Zdeňka Trachtová na adresu šéfa hnutí ANO.
„To je obecně problém evropských voleb, že se je voličům po celé Evropské unii nedaří prodávat z větší, celoevropské perspektivy,“ dodává bruselská zpravodajka Českého rozhlasu.
Předvolební nejistoty
Anna Urbanová vidí problém také v tom, že u řady národních stran není jasné, do které frakce v europarlamentu se po volbách zařadí a ke které evropské politické skupině budou patřit.
33:05
Vliv Ruska v EU. ‚Politiky nemusí hned uplácet, řada z nich to dělá dobrovolně,‘ komentuje analytička
Číst článek
„Jak funguje Evropský parlament, se hrozně těžko prodává v národních státech, pakliže tam mohou nastat přesuny a nic není jisté, dokud není všechno zvoleno. Jak pak ale prodávat systém spitzenkadidátů, pokud to není víc provázané s národními stranami?“ klade si otázku redaktorka serveru iROZHLAS.cz.
Výběr volebního lídra tak podle ní nemá vliv na to, jak budou hlasovat voliči ve členských státech. Pomoci může maximálně v zemi, ze které daný politik pochází a kde je více známý.
Neživotaschopné eurokandidátky
Doposud neparlamentní evropské hnutí Volt se tento celounijní deficit pokusilo dohnat transevropskou kandidátkou se zástupci z celé Evropy. Podobná myšlenka se v minulosti v sedmadvacítce diskutovala, ale zatím se oficiálně neprosadila.
„Není to něco, co by ve členských státech mělo podporu a co by bylo životaschopné,“ komentuje Filip Nerad. Nemyslí si ani, že by to přitáhlo větší pozornost k evropským volbám.
„Kampaním často dominují domácí témata a domácí problémy a ty celoevropské tam bývají až ve druhém sledu. Prim ale hraje domácí dění,“ doplňuje jeden z trojice autorů podcastu.
Jak autoři podcastu hodnotí jednotlivé spitzenkandidáty? Kdo si umí poradit s útoky konkurentů a kdo naopak není táborovým řečníkem? Jak to vypadá se šancemi Ursuly von der Leyenové na znovuzvolení do čela Komise po jejích nedávných kontroverzích? Jak si před volbami stojí evropské politické skupiny? A se kterými frakcemi koketují české strany?
Poslechněte si další předvolební epizodu Bruselských chlebíčků.
