Izrael sám nemá na to Írán porazit, říká Tureček k možnému zapojení USA do konfliktu
Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí varoval amerického prezidenta Donalda Trumpa před zapojením Spojených států k izraelským úderům v Íránu. „Izraeli vždycky šlo o to dostat na svou stranu aktivní americkou vojenskou pomoc,“ řekl vedoucí Centra pro studium Blízkého východu Metropolitní univerzity Břetislav Tureček. Ve vysílání Radiožurnálu mluvil také o síle íránského režimu nebo o obavách arabských zemí z možné přímé účasti USA v konfliktu.
Podle BBC dospěl ten současný izraelský íránský konflikt do kritického bodu. Co Trump udělá, nebo naopak neudělá, by prý mohlo určit budoucí podobu Blízkého východu. Souhlasíte s tím?
Do určité míry ano. Ono to u celé řady blízkovýchodních témat v poslední době záviselo na rozhodování, můžeme občas říci i vrtoších, amerického prezidenta Trumpa. Slyšeli jsme ty jeho nejednoznačné výroky. Takže teď vlastně jde o to, jestli se připojí na stranu Izraele v dalších útocích na Írán.
Poslechněte si rozhovor s Břetislavem Turečkem o aktuální situaci na Blízkém východě
Izrael v toto doufal desítky let. Sám, jak vidíme, nemá na to Írán porazit. Jinak by nepotřeboval americkou pomoc. Izraeli vždycky šlo o to na svou stranu dostat aktivní vojenskou americkou pomoc. A tato chvíle je pro Izrael opravdu velmi příhodná.
Íránský národ se podle vůdce Alího Chameneího nevzdá. Jak tu situaci podle dostupných informací vnímají lidé v Íránu? Mohl by ten současný konflikt vést k oslabení Chameneího nebo spíš naopak?
Jak se to vezme… Chameneí nebo civilní složky režimu skutečně mohou být nějakým způsobem oslabené. Ale Írán je ve válce, byl napaden, Řeči, že by se teď měl ke všemu ještě bezpodmínečně vzdát, se obávám, nejsou odpovídající íránské mentalitě. „Byli jste před týdnem napadeni a teď se ještě bez podmínek vzdejte,“ to si myslím, že spíše hraje do noty íránskému režimu.
Nesmíme zapomínat na historii. V roce 1980 byl Írán velmi podobně napaden Saddámem Husajnem, který byl tehdy podporován sovětským blokem i Američany. A toto v myslích Íránců pořád rezonuje. Znamená to pro ně: „My jsme byli někým napadeni a potom víme, že to sice vedlo k nepokojům i protestům proti režimu, ale zároveň k obrovské mobilizaci lidí.“
Válka tehdy trvala osm let, byla nesmírně krvavá a přinesla Íránu osvobození od Iráku, ale také obrovské oběti.
Trump zvažuje nasazení amerických bombardérů na Írán. Dokázaly by zásadně zpomalit jaderný výzkum
Číst článek
Jak silný je v současnosti íránský režim a jak silný je odpor proti němu? Mají třeba lidé v Íránu pořád možnost čerpat informace i z jiných než z vládních zdrojů?
To měli vždycky, když se šikovně snažili. V tom problém není. Tam teď spíše jde o to, že slyšíme různé informace – nevíme, do jaké míry jsou věrohodné – že se různé proizraelské skupiny snaží v Íránu shazovat informační sítě, blokovat internet atd. Takže paradoxně to může hrát na obě strany.
Jaké jsou nálady ve společnosti je v tuto chvíli opravdu velice těžké kalibrovat. Ale faktem je, že íránský režim byl i v mírových dobách nepopulární u velké části obyvatel. Nicméně pokud opozice začala být veřejně podporována třeba Američany nebo Izraelem, tak jí to obvykle spíše podráželo nohy, než že by ji to podporovalo.
Připomenu, že ve většině zemí Afriky i Blízkého východu je Izrael nejméně populární země. A to i tam, kde s ním mají mírové, tzv. Abrahamovské dohody. Proto pokud dnes tato země útočí na Írán, tak se kritici íránského režimu spíše přikloní na stranu vlády a obrany země hrdé Persie, než že by si začali říkat: „Hurá, Izraelci nás budou osvobodit od režimu.“
Rakety, kterými se Izrael a Írán bombardují, létají nad Sýrií, kde i občas spadnou. Jak se k té situaci staví její vláda, která na konci roku nahradila svrženého Bašára Asada? Protože o její politické a mezinárodní orientaci zatím moc nevíme.
Můžeme říci, že tato vláda má nejblíže k Turecku. Zároveň víme, že před několika týdny začala vést diskrétní rozhovory i s Izraelem, aby se tam otupilo to ostří. Protože se zdálo, že se Sýrie stane kolbištěm turecko-izraelské rivality. Také víme, že Írán se snaží s novým syrským režimem nějakým způsobem navázat kontakty.
Izraelci v noci zaútočili na íránské továrny na zbraně. Odpověď přišla v podobě nadzvukových střel
Číst článek
Každopádně Sýrie je v tuto chvíli vlastně mimo tento konflikt. Daleko zásadnější obavy mohou panovat na Arabském poloostrově a v Iráku. To jsou místa, kde jsou americké základny. Tyto země se pak mohou dostat do velmi svízelné situace. Hostí Američany, kteří se teď možná přidají k Izraeli, aby útočili na jinou muslimskou zemi. To je věc, která se Sýrie příliš netýká.
Bezpečnostní analytik Jiří Schneider říkal, že země v okolí Perského zálivu sledují náznaky Donalda Trumpa o možném zapojení do izraelské íránského konfliktu s obavami. Co by zapojení USA znamenalo pro státy, jako je Kuvajt, Bahrajn nebo Katar, kde mají USA vojenské základny?
Že by se tamní základny mohly stát terčem íránské odvety. Také jsou v těchto zemích silné šíitské komunity, které by se do určité míry mohly aktivovat na stranu Íránu. Zejména pak, kdyby země jako třeba Saúdská Arábie najednou vypadala jako zrádce, který pomáhá sionistům v agresi proti Íránu. Takto by to mohlo být prezentováno.
Takže ty země by mohly ohrozit jednak ty mezinárodní, ale i domácí souvislosti. Nemluvě o tom, že ve chvíli, kdy by začaly nad Perským zálivem létat rakety, bojové letouny atd., tak by to pochopitelně silně ohrozilo obchod s ropou. A to nejen íránské vývozy, ale i vývozy z těchto arabských proamerických monarchií.
