Přijdou trvalé následky, zní z Íránu po útoku USA. Šéf OSN varuje před ‚spirálou chaosu‘
Generální tajemník OSN António Guterres americký útok na íránské jaderné provozy označil za nebezpečnou eskalaci v regionu, který už je na hraně, a za přímou hrozbu mezinárodní bezpečnosti a míru. Narůstá podle něho riziko, že se konflikt může vymknout kontrole. Šéf íránské diplomacie později v reakci na americký útok uvedl, že si Írán vyhrazuje všechny možnosti obrany vlastní suverenity a zájmů na základě Charty OSN.
„V této nebezpečné hodině je nutné zabránit spirále chaosu. Vojenské řešení neexistuje. Jedinou cestou je diplomacie. Jedinou nadějí je mír,“ napsal Guterres v příspěvku na sociální síti X.
USA udeřily v Íránu. Ten si vyhrazuje všechny možnosti obrany, reaguje šéf íránské diplomacie
Číst článek
Severoatlantická aliance situaci pozorně sleduje, řekl Reuters jeden z představitelů Aliance. Oficiální prohlášení zatím neposkytla.
Ministři zahraničí Evropské unie (EU) budou o situaci jednat v pondělí.
Kaja Kallasová, vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a místopředsedkyně Evropské komise na síti X napsala, že Íránu nesmí být dovoleno vyvinout jadernou zbraň, protože by to představovalo hrozbu pro mezinárodní bezpečnost. Kallasová zároveň vyzvala všechny strany, aby zabránily další eskalaci a zasedly k jednacímu stolu.
Podobně se vyjádřila i předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. „Nyní nastal okamžik, aby Írán přistoupil ke věrohodnému diplomatickému řešení. Jediným místem, kde lze tuto krizi ukončit, je jednací stůl,“ napsala na X. „Írán nesmí nikdy získat bombu,“ dodala.
Britský premiér Keir Starmer k americkému útoku na síti X uvedl, že USA zaútočily na íránské jaderné provozy, aby zmírnily vážnou hrozbu íránského jaderného programu. Prioritou je podle něj stabilita v regionu. Starmer zároveň volal po tom, aby se Írán vrátil k vyjednávacímu stolu a aby se mohlo najít diplomatické řešení.
Pro diplomatické řešení se vyjádřil i francouzský ministr zahraničí Jean-Noel Barrot nebo čeští vládní představitelé, kteří pro zásah vyjádřili pochopení.
Ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (nestr.) na síti X uvedl, že Česko situaci sleduje a je v kontaktu s jeho partnery. „Chápeme bezpečnostní důvody, které Spojené státy k tomuto kroku vedly – íránský jaderný program dlouhodobě představoval hrozbu pro celý svět,“ napsal.
Šéf slovenské diplomacie Blanár takový názor ale nesdílí. „Je nepřípustné, aby kterýkoliv stát prováděl na území jiného státu vojenské operace.“ uvedl.
Írán si vyhrazuje všechny možnosti obrany vlastní suverenity a zájmů na základě Charty OSN. V reakci na americké útoky na tři jaderné provozy v Íránu to na sociální síti X napsal šéf jeho diplomacie Abbás Arakčí.
„Události z dnešního rána jsou pobuřující a budou mít trvalé následky,“ napsal Arakčí. Chování Spojených států označil za nebezpečné a zločinné. „Na základě Charty OSN a jejích ustanovení umožňujících legitimní reakci si Írán vyhrazuje všechny možnosti k obraně své suverenity, zájmů a obyvatel,“ uvedl také íránský ministr zahraničí.
„Svět nesmí zapomenout, že to byly právě Spojené státy, které během probíhajícího diplomatického procesu zradily diplomacii podporou agresivních činů genocidního a bezprávného izraelského režimu,“ uvedlo následně íránské ministerstvo zahraničí v dlouhém prohlášení.
S odkazem na Izrael dodalo, že americké údery představují dokončení série „zločinů sionistického režimu“ a že Spojené státy tímto rozhodnutím samy vstoupily do nebezpečné války proti Íránu.
„Íránská islámská republika si vyhrazuje právo postavit se plnou silou na odpor proti americké vojenské agresi a zločinům spáchaným tímto darebáckým režimem a bránit íránskou bezpečnost a národní zájmy,“ dodalo ministerstvo.
V Tel Avivu se poté v neděli ráno rozezněly sirény protivzdušné obrany, která podle svědků agentur Reuters a AFP zasahovala nad Jeruzalémem. Izraelská armáda krátce předtím varovala, že Írán vypustil směrem na Izrael balistické střely. Agentura Reuters následně uvedla, že exploze byly slyšet na několika místech středního Izraele.
22:55
‚Jsme šťastní, vrazi jsou mrtví.‘ Disidentka tvrdí, že Íránci přivítali smrt prominentů režimu
Číst článek
Po íránském útoku na Izrael nejsou hlášeny žádné oběti, počet zraněných ale vystoupal na 86. Izrael útok opětoval.
K výzvě ohledně návratu za jednací stůl íránský ministr zahraničí později uvedl, že Írán nebyl tím, kdo sešel z cesty diplomacie. „Minulý týden jsme jednali s USA, když se Izrael rozhodl tuto diplomacii zhatit. Tento týden jsme vedli jednání se třemi evropskými zeměmi a Evropskou unií, když se tuto diplomacii rozhodly zhatit USA. Jaký závěr byste z toho vyvodili?,“ napsal Arakčí na X.
„Jak se může Írán vrátit k něčemu, co nikdy neopustil,“ dodal.
‚Konec příměří‘
Jemenští povstalci Húsíové slíbili odvetu za americké útoky na Írán, jejich činitel podle agentury Reuters řekl, že končí příměří s Washingtonem.
Odpověď na noční americké útoky na Írán je „jen otázkou času“, řekl mluvčí politického vedení Húsíů televizi Al-Džazíra.
Šíitští povstalci Húsíové, kteří ovládají severozápad Jemenu a jsou spojenci Íránu, od listopadu 2023 útočili na obchodní lodě v Rudém moři, což zdůvodňovali solidaritou s Palestinci v reakci na izraelskou ofenzivu v Gaze, jež začala 7. října 2023 v odvetě za teroristický útok Hamásu na Izrael.
Spojené státy kvůli tomu poté útočily na pozice Húsíů v Jemenu a minulý měsíc Húsíové s USA uzavřeli příměří a slíbili, že přestanou narušovat mezinárodní námořní dopravu v Rudém moři. Tehdy také uvedli, že toto příměří se ale nevztahuje na Izrael.
Hamás označil útoky za agresi a nebezpečnou eskalaci, která ohrožuje bezpečnost v regionu. Dodal, že USA slepě sledují agendu Izraele. S ním má Hamás, stejně jako Írán, dlouhodobý konflikt. Izrael od října 2023 vede ofenzivu v palestinském Pásmu Gazy proti Hamásu v odvetě za jeho rozsáhlý teroristický útok na Izrael.
Článek pokračuje pod online reportáží.
„Americký prezident Donald Trump, který nastoupil do úřadu jako mírotvůrce, zatáhnul Spojené státy do další války,“ uvedl k nočním americkým úderům na Írán místopředseda ruské bezpečnostní rady a bývalý prezident Dmitrij Medveděv.
„S takovými úspěchy Trump Nobelovu cenu míru nikdy nezíská,“ dodal.
Medveděv bez jakýchkoliv podrobností také tvrdil, že „řada zemí je připravena Íránu dodat napřímo své jaderné hlavice.“ Íránský jaderný program podle ruského exprezidenta bude pokračovat i přes americko-izraelské útoky. Režim v Teheránu údery přežije a z války vyjde posílen, míní.
Rusko vyjadřovalo ochotu dělat v současné krizi prostředníka mezi Izraelem a Íránem. Nabídlo také, že na svém území uskladní íránský obohacený uran a vyrobí z něj palivo do jaderné elektrárny.
Reakce na Blízkém východě
Irák, Saúdská Arábie či Omán odsoudily americké útoky na jaderná zařízení v Íránu. Podle Bagdádu tato eskalace vážně ohrožuje bezpečnost a stabilitu regionu, Rijád vyzval mezinárodní společenství ke zvýšenému úsilí o politické řešení této krize.
Katar vyjádřil obavy, že nebezpečná eskalace by mohla mít katastrofální důsledky na regionální, ale i mezinárodní úrovni. Libanonská vláda uvedla, že je důležité, aby její země nebyla nijak zatažena do možného regionálního konfliktu.
18:44
Izrael je schopen ovládnout vzdušný prostor Íránu, podotýká Bříza. V čem je unikátní jeho obrana?
Číst článek
„Vojenská řešení nemohou nahradit dialog a diplomacii,“ uvedl podle agentury AFP mluvčí irácké vlády. Dodal, že americké útoky na jaderná zařízení v Íránu jsou eskalací, která ohrožují bezpečnost a mír na Blízkém východě.
Také Saúdská Arábie odsoudila americké zapojení do izraelsko-íránské války. Její ministerstvo zahraničí vyzvalo ke zdrženlivosti, aby se zabránilo dalšímu zhoršení situace. Mezinárodní společenství by podle Rijádu mělo za těchto „citlivých okolností“ zvýšit úsilí o politické řešení krize.
Libanonský premiér Naváf Salám podle agentury AP uvedl, že jeho země musí zůstat mimo možnou regionální eskalaci konfliktu. V Libanonu má stále velký vliv tamní militantní hnutí Hizballáh, které má zastoupení i v parlamentu a je spojencem Teheránu. Hizballáh vede, stejně jako Teherán, dlouhodobě konflikt s Izraelem.
Také Omán, který zprostředkovával americko-íránská jednání o jaderném programu Teheránu, dokud je nezastavily 13. června izraelské útoky na Írán, vyjádřil v neděli obavy z rozšíření války v regionu a americké útoky na Írán označil za porušení mezinárodního práva.
Bahrajn, na jehož území mají Spojené státy vojenskou základnu, v nedělli požádal své obyvatele, aby používali hlavní silnice jen v případech, kdy je to nezbytně nutné. Vyzval také většinu svých státních zaměstnanců, aby pracovali z domova.
‚Trump zakročil‘
Netanjahu Trumpovi za útoky na Írán poděkoval a řekl, že mu děkují i lidé v Izraeli. „Historie ukáže, že Trump zakročil proti nejnebezpečnějšímu režimu odepřel mu ty nejnebezpečnější zbraně na světě,“ řekl šéf izraelské vlády v blahopřejném videu zveřejněném ještě před Trumpovým proslovem. Později uvedl, že íránský jaderný program ohrožoval samotnou existenci Izraele a znamenal hrozbu pro mír ve světě.
Izrael po amerických útocích na jaderné provozy v Íránu uzavřel svůj vzdušný prostor. Agentura DPA píše, že tak učinil kvůli možné další eskalaci konfliktu s Íránem.
8:56
Teherán má apokalyptický ráz. Některé jeho části připomínají město duchů, popisuje český velvyslanec
Číst článek
Izraelský letecký úřad oznámil, že v souvislosti s aktuálním děním se neplánují žádné přílety do země ani odlety z ní. Cestující se mají informovat u svých aerolinií. Hraniční přechody s Egyptem a Jordánskem zůstávají otevřené jako obvykle.
Izrael svůj vzdušný prostor uzavřel 13. června bezprostředně po začátku svých útoků na Írán. DPA píše, že od té doby do Tel Avivu mimořádně přilétl určitý počet letounů, uskutečnily se i nějaké odlety. Letadla přivážela do vlasti Izraelce, kteří po uzavření vzdušného prostoru uvázli v zahraničí. Tento týden měly být obnoveny některé pravidelné letecké spoje z Tel Avivu.
Izrael také zpřísnil opatření civilní ochrany. S okamžitou platností se zavřely školy, začal platit zákaz všech shromáždění a otevřít mohou jen podniky nezbytné pro chod země.
Spojené státy zaútočily na tři íránské jaderné provozy, čímž se přímo zapojily do izraelských úderů, jejichž cílem je zničit íránský jaderný program. Teherán již dříve v uplynulých dnech pohrozil odvetou, která by mohla na Blízkém východě vyvolat širší konflikt.
