V USA se rodí ústavní krize, obává se novinář. Musk má s Trumpem sňatek z rozumu

Washington 12. února 2025 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Elon Musk jakožto nový hlavní škrtač výdajů ve Spojených státech to bere v posledních dnech docela zhurta. Podle poslední zprávy, kterou jsem zaznamenal, chce zrušit Rádio Svobodná Evropa a Hlas Ameriky, což jsou stanice, které mají letitou tradici v tom, že informují lidi žijící v nesvobodných státech. Musk by tím asi způsobil poměrně velký zářez do diplomatické politiky Spojených států ve světě, omezil by tento vliv.
Myslím, že pro Elona Muska jsou to strategicky vybrané terče, které zajímají nás, ať už jde o Rádio Svobodná Evropa, nebo federální agenturu pro mezinárodní rozvoj. To jsou věci, které budou mít vliv i na nás v Evropě.

Ta agentura je USAID.
Ano. V jejím případě se mluví o tom, jaký to má dopad na různé neziskové organizace, například na Ukrajině, které se starají o tamní veterány, ale taky na některá tamní média, která dostávají finance skrz tyto penězovody. Může se jich to dotknout dost razantně. Už teď řeší, jak přežijí následující měsíce, protože některé finance už přestaly být vypláceny. Zároveň pro řadového Američana to není něco, co by ho zajímalo. Mám pocit, že jsou daleko důležitější věci, na které případně Donald Trump a Elon Musk můžou narazit. Především jde o Muskovy snahy vniknout do platebních systémů ministerstva financí, kterými protékají biliony v dolarech každý rok a které mají na starosti vyplácení všeho možného od výplat federálních zaměstnanců po přeplatky na daních. Kdyby do toho výrazným způsobem zasáhli, ať už vědomě s cílem něco změnit, nebo omylem, tak Američané si toho všimnou spíš a bude je to zajímat více než různé nástroje americké soft power, které jsou víc viditelné pro nás.

Ne že by to Američany vůbec nezajímalo, například federální soudce minimálně na čas zablokoval kroky Donalda Trumpa a Elona Muska stran USAID. Co se federálnímu soudci nelíbilo?
Nebál bych se říct, že to, co se děje mezi Bílým domem a jinými složkami americké moci, je v tuto chvíli už rodící se ústavní krize. Nejde tam ani tak o konkrétní úřady, o USAID, ale o to, jestli Bílý dům prostřednictvím Muska má právo tak moc zasahovat do fungování agentury, kterou vytvořil Kongres a Kongres ji může taky zrušit. Musk a Trump se ale snaží tvářit, že můžou tuto agenturu rozcupovat sami. Jde o rozložení moci. Soudy to blokují mimo jiné proto, že říkají, že administrativa nemá právo dělat to tak razantně. Proto se tam už objevují nějaké ústupky, například to, že by USAID nebyla úplně zrušena, ale byla by zařazena pod ministerstvo zahraničních věcí. I tam je ale dost otázek, které budou muset vyřešit americké soudy. Je sporné, jestli Bílý dům může toto jednostranně udělat bez korespondující akce a legislativy Kongresu.

Může tento scénář nastat i v případě Úřadu pro ochranu finančních zájmů spotřebitelů? To je totiž další úřad, na který si chce Musk zasednout. Myslím, že Trump už vyhodil šéfa tohoto úřadu a vyměnil ho za někoho jiného.
Je to tak. Po té, co byl odejit předchozí šéf, úřad dočasně vede další klíčový muž z Trumpovy administrativy. Je jím Russell Vought, který je myšlenkovým otcem všech těchto škrtů. Jestli je Musk ten, kdo se je snaží vykonávat, tak Vought je ten, který škrty dlouhodobě propaguje. Už dřív říkal, že jakmile Trump přijde znovu do Bílého domu, tak se všechno musí seškrtat, je třeba vyházet různé federální úředníky, samozřejmě i ty politické. Někteří američtí konzervativci měli pifku na tento úřad na ochranu spotřebitelů delší dobu.

Je zároveň nutné mluvit o tom, že jde o jednoznačný zájem Muska a celé party technologických šéfů firem, kteří si v posledních letech hodně myslí na to, že vstoupí do sféry různých finančních služeb. Musk mluví o tom, že by chtěl, aby se daly přes síť X posílat platby. Chtějí proniknout do sféry těchto finančních služeb i na pomezí kryptoměn, usiluje o to i Mark Zuckerberg, šéf společnosti Meta, která s tím už koketovala. Úřad na ochranu finančních zájmů spotřebitelů případně může tyto snahy zařezávat a také to v uplynulých letech dělal, což se nelíbí lidem jako Musk a Zuckerberg, kteří chtějí mít co nejméně překážek a regulí. Je nutné to rámovat jako jejich osobní obchodní zájem. U Muska, kterému byly otevřeny brány do Bílého domu, je to obrovský střet zájmů.

Právo prezidenta, pokus o puč, nebo soukromé zájmy?

Přišlo mi pozoruhodné, jak to Musk komunikuje svým osobitým stylem. Anglický akronym pro Úřad pro ochranu finančních zájmů spotřebitelů je CFPB a on napsal na Twitter CFPB RIP, tedy Rest In Peace. Opravdu se s tím nemaže. Všechna ta rušení, omezování a škrty, o kterých jsme mluvili, má na svědomí Muskův úřad pro efektivitu státní správy, zkráceně DOGE...
Je to takový pseudoúřad, protože si ho v podstatě vymyslel Musk a Trump mu ho odklepl.

Ale úřad má legitimitu, když ho Donald Trump svým výkonným rozhodnutím ustanovil, ne?
Je to komplikované. Místo toho, aby Trump vytvořil nový úřad, víceméně přizpůsobil předchozí úřad v Bílém domě pro digitalizaci a z toho se tak trochu stalo DOGE. Pak je tam hodně otázek ohledně Muskovy role, protože neprošel žádným klasickým nominačním procesem, kde by ho schvaloval Senát. Bílý dům se tváří, že je v kategorii takzvaného special government employee, což je poměrně zvláštní dočasná funkce. Název funkce a to, jak je běžně využívána, neodpovídá tomu, jak razantně do toho Musk vstoupil. Musk těží trochu z toho, že tato kategorie zaměstnance Bílého domu nepobírá žádný plat, což jako nejbohatší muž planety úplně nepotřebuje. I tak jsou tam ale nějaké limity, co se týče různých střetů zájmů a také toho, jak dlouho může v této funkci každý rok vystupovat. I v tom se může narážet na to, že tu funkci trošičku ohýbají. Na případě CFPB, Úřadu na ochranu finančních zájmů spotřebitelů, je vidět, že Muskovi o efektivitu úplně nejde. Kdyby se totiž podíval na čísla efektivity tohoto úřadu, tak by viděl, že to, co navrací po odhalování různých finančních podvodů americkým spotřebitelům, několikanásobně převyšuje rozpočet úřadu za dobu, co existuje. Za více než dekádu navrátil americkým spotřebitelům okolo 20 miliard dolarů, zatímco rozpočet má zlomkový.

Ani u USAID zatím nejsou žádné důkazy o tom, že by škrtnutí pomoci mělo přinést nějaké větší peníze do amerického rozpočtu?
U rozvojové agentury je to spíš strategicky vybraný terč, jenž udělá mnoho povyku u lidí, které Trump a Musk považují za nepřátele, a snadno je tak onálepkují. Je to trošku absurdní. Tato agentura vznikla v 60. letech během administrativy Johna F. Kennedyho jako nástroj americké soft power. Nešlo vždycky jenom o chvályhodné rozvojové aktivity, protože agentura často sloužila jako krytí například americké CIA pro různé vlivové operace v Latinské Americe. Jednu dobu se řešilo, že byla zapojená jako krytí do různých operací, kdy Američané cvičili latinsko-americké bezpečnostní složky až k takovým věcem, jako je mučení. Takže i USAID má svoje stinné stránky a myslím si, že zbytky americké levice teď kroutí hlavou nad tím, že Trump a Musk se tváří, že chtějí agenturu rozmetat, protože je podle nich prolezlá marxisty. Přitom spousta skutečných marxistů by agenturu dlouhé dekády chtěla zrušit a teď najednou se Musk tváří, že to ruší právě proto, že jsou tam prý nalezlí marxisté. Myslím, že v tomto ohledu je to docela ironické. Rozhodně bych neříkal, že tady jde o vládní efektivitu. Jestli by Musk a Trump chtěli opravdu škrtat a šetřit vládní výdaje, tak by se museli podívat jinde. V tomto případě jde o docela komické částky, ale tím, kam a na co to proudí, je to pro ně snadný terč, který naštve ty správné lidi. Je vidět, že vedení Demokratické strany to bere daleko vážněji než některé jiné kroky Muska a Trumpa.

Demokrati jsou ale celkem paralyzovaní v obou komorách.
Je to tak, ale pro Trumpa i Muska je strategické naštvávat demokraty a je to v podstatě i součást jejich volebních slibů.

Chápu všechno, o čem mluvíš. Na druhou stranu není přeci jenom právo prezidenta rozhodnout si, co zrušit, co nezrušit a že to bude vykonávat prostřednictvím Elona Muska, jehož si zvolí do funkce v úřadu, který prezident sám založí? Není to něco, co si Donald Trump může dovolit?
O tom je celý spor a rodící se ústavní krize. Trump a jeho okolí to vidí tak, že si může dělat v Bílém domě, co chce, a je to na rozhodnutí prezidenta a jeho administrativy. Americké soudy to ale takto v minulosti nevykládaly. Americká ústava velice jasně dává právo na nastavování vládních výdajů Kongresu, a proto jsem říkal, že když Kongres schválí nějakou agenturu, tak není na prezidentovi, aby najednou řekl, že ji nechce, a úplně ji rozmetal. Proto říkám, že se rodí ústavní krize. Uvidíme, jak to projde přes všechny soudy, protože americké federální soudy už v tento moment spoustu těchto kroků začaly blokovat.

Jsou tam i žaloby přímo na Muskovu agenturu.
Jsou tam i žaloby, které se týkají tlaku na to, aby federální zaměstnanci dávali výpovědi, protože to je taky děláno velice podivným a ne úplně právním způsobem. Bůhví, jak se to rozvine. Trumpova administrativa je hodně hlasitá na sociálních sítích a ve svých výrocích, ale když se člověk podívá na to, jak si právní zástupci Bílého domu počínají u soudů, tak zatím nedošlo k tomu, že by se soudním příkazům a zákazům vzpouzeli.

Co se týče nátlaku na federální zaměstnance, jde skutečně o začátek ústavní krize, anebo o začátek nějakého převratu, jak říká historik Timothy Snyder?Protože například Muskova agentura si podle žalob na DOGE, které míří od prokurátorky státu New Yorku a dalších asi 18 nebo 19 federálních států, získává přístupy do centrálního platebního systému ministerstva financí v rozporu s federálním zákonem. Je pravda, že lidé od Muska chodí po federálních úřadech a agenturách, vyptávají se, zpovídají, vyslýchají federální zaměstnance, tlačí je k výpovědím, zjišťují od nich přístupy k citlivým údajům, o nich samotných a tak dále?
Chápu, proč lidé jako Timothy Snyder mluví o pokusu o nějaký puč, převrat, ale sám bych to tak zatím neoznačoval. Nechci tím ani tak mírnit vášně, ale je naprosto zjevné, že Trump, Musk i ostatní členové administrativy se v některých ohledech snaží najít limitní hranice toho, kam je systém pustí. Pokud Muskovi lidé nakráčí na ministerstvo financí, snaží se tam prolomit do platebních systémů, dostanou na nějakou chvíli přístup, ale pak soudy řeknou, že ho mít nemají, protože existuje nějaký proces a lidé, kteří k tomu mají mít přístup, mají mít prověrky a tak dále, tak v momentě, kdy Muskovi lidé uposlechnou soudního zákazu a přístup ztratí, už nevím, jestli bych to ještě označoval za pokus o převrat nebo něco takového. V momentě, kdy by přestali poslouchat soudní nařízení, tak pak se o tom pojďme bavit. Pak je otázka toho, jestli tyto věci doputují federálním soudním systémem až k Nejvyššímu soudu. V minulých letech se několikrát ukázalo, že Nejvyšší soud je ochotný jít Trumpovi na ruku, tak pokud mu teď řekne, že si může dělat, co chce, tak je na místě zamyslet se nad tím, co se právě stalo, byť nevím, jestli by slovo převrat bylo v takovém kontextu správné. Zároveň není jisté, že mu Nejvyšší soud půjde na ruku. Je tam sice konzervativní většina, ale nejvyšší soudci jsou docela ješitní jedinci a nemají moc rádi, když s nimi někdo jedná arogantně, což teď Bílý dům rozhodně dělá. Především viceprezident J. D. Vance nedávno tweetoval o tom, že soudci nemají Bílému domu říkat, co může a nemůže. Když si představím, že toto čtu optikou nejvyššího soudce, tak si dokážu představit, že jim na just něco zakáže. Možností, co se v tomto ohledu může stát, je ale mnoho a bude se to před soudy rozbalovat docela dlouho. V tuto chvíli mi přijde nejdůležitější zmínit, že zatím se Trumpova administrativa soudním zákazům a příkazům podřizuje. 

Podřizují se jim i Muskovi lidé? Zmínil jsi, že nemají žádnou prověrku pro to, aby například dostávali přístupy k citlivým údajům. Víme vůbec o tom, kdo jsou ti lidé, kteří obcházejí federální úřady?
O některých víme například díky investigativě časopisu Wired, který se do toho s vervou pustil a zaměřil se na ty, nebojím se říct, mladíky, které Musk poslal na ministerstvo financí. Některé známe, některé ne. Bylo okolo toho mnoho kontroverzí a rozhodně se to neslučovalo se standardními postupy na ministerstvu financí k těmto systémům, protože jimi protéká obrovské množství peněz, ale zároveň je tam spousta citlivých údajů. Hodně se řešilo, jakou formu přístupu tam Muskovi muži mají a jestli můžou měnit kód. Jde o staré systémy, které byly vytvářeny dávno, a částečně je to proto, že se do nich lidé bojí sahat, aby se něco nepokazilo, protože tam jdou klíčové platby. Když se něco změní a systém přestane fungovat na 100 %, tak přestanou chodit peníze například pro americké vojáky, což je potenciální obří průšvih. 

Ale to asi Musk nechce, ne? 
Nevím, jestli nad tím uvažoval, ale myslím, že by si zadělal na velký průšvih.

Musk chce všechny ty údaje kvůli tomu, aby zjistil, jak ty systémy fungují, aby je mohl škrtat, krátit, šetřit na nich? 
Je otázka, jak moc věříme Muskovi, že nám říká, co opravdu chce dělat. Tvrdí, že to chce celé zefektivnit. Mnoho lidí, kteří se v tom vyznají, upozorňují, že ty systémy nemají být co nejefektivnější. Potřebují fungovat stoprocentně a nemůžou být seškrtány na minimum, protože, když platby přestanou odcházet, tak jsou to obří průšvihy s velkými dopady, které, jak jsi naznačoval, nemůže chtít ani Musk, ani Trump. Otázka je, jestli nad tím uvažovali. Druhý aspekt je, jestli Muskovi věříme, že mu jde jen o to altruisticky zefektivnit systémy ministerstva financí, nebo jestli si z nich chce vysát spoustu dat, která se mu můžou hodit pro jeho soukromé obchodní zájmy. To je velice problematické, a proto ministerstvo má běžně nastavené regule o tom, že lidé, kteří mají přístup do těchto systémů, mají nějaké prověrky, jsou to apolitičtí úředníci, nejsou to nejvyšší političtí nominanti a tak dále, což Musk úplně rozmetal. Jak říkám, zatím to vypadá, že Bílý dům i Musk se podvolují soudním zákazům, ale je otázka, jak se to bude dál rozvíjet.

Abychom to nezamluvili – neznáme identitu těch lidí, ale média zjišťují, kdo je v Muskově týmu. 
Některá jména se objevila.

Jak to, že to není transparentní? Vždyť to je federální agentura...
Protože Musk nejdřív jedná, pak se ptá. 

Další na řadě

Kromě toho, že jsme se bavili o ministerstvu financí a dalších úřadech a agenturách, Donald Trump vystoupil před Superbowlem a měl prohlásit, že si Muskův úřad posvítí i na ministerstva obrany a školství. Má takto projít všechny rezorty ve vládě? 
Opět bych řekl, že jsou to docela strategicky vybraná místa. Co se týče ministerstva školství, tak rozmetat ho a zprivatizovat co největší část amerického školství je dlouholetý sen americké konzervativní pravice, o kterém se mluvilo už za Ronalda Reagana. Ale souvisí to i s dřívějšími bitvami o desegregaci amerického školství, protože ta část americké pravice, která chtěla zachovat segregaci, viděla naději v tom, že si ji může zachovat díky co nejsilnějšímu a nefragmentovanějšímu soukromému školství. Je to konzervativní sen, který se tam vznáší dlouho, a je to něco, na co se Muskovi lidé budou soustředit. Padalo to i během první Trumpovy administrativy. Pokud jde o ministerstvo obrany, Pentagon, tak pokud by Trump a Musk opravdu chtěli někde šetřit a škrtat, tak na ministerstvu obrany jsou největší federální výdaje. Zároveň je spousta důvodů, proč se na toto ministerstvo zaměřit, protože jeho účetnictví není v nejlepším pořádku a veškeré pokusy o audit, které tam proběhly, ukazovaly neuvěřitelný bordel, ve kterém se ztrácely obří částky. Je to tedy docela logický terč.

Ale když Trump řekne, že to udělá, tak to ještě neznamená, že to udělá. Možná chtěl přesměrovat řeč k něčemu, co by některým voličům mohlo dávat větší smysl, protože některé průzkumy provedené za první měsíc Trumpovy vlády ukazují, že jakkoliv je na tom s podporou na své poměry docela dobře, tak podpora pro Muska je dost bídná. Demokraté Muskovi nedůvěřují vůbec, u nezávislých voličů je to zhruba 50 na 50, ale v průzkumech je i docela výrazný zlomek republikánských voličů, pohybovalo se to okolo čtvrtiny, kteří nechtějí, aby Musk měl takový přístup do Bílého domu a k moci.

Ale Muskovi věří Trump a vypadá to, že Musk má pod Trumpem volnou ruku a bude spolu s ním chtít testovat americkou ústavu, kam až může zajít.
Zároveň je otázka, jak dlouho tato koalice vydrží, protože jak Trump a Musk, tak část trumpovské koalice má trochu jiné zájmy, než Musk. Je nutné mluvit o tom, že Musk i další ředitelé technologických firem se naučili halit svoji deregulační rétoriku do kulturních válek a snaží se to vždycky nalakovat tak, že jde o nějaké trestání z řetězu utržených liberálů ve státní správě, když jim často jde jenom o to, aby nikdo nehrabal do jejich byznysu.

Zároveň v psychologické rovině všichni spekulují o tom, že dvě tak velká ega, jako jsou Musk a Trump, na sebe musí dříve či později narazit. Sobě navzájem se v tuto chvíli hodí, byť si dokážu představit, že se Trump v nějaký moment na Muska nakrkne, bude se chtít od toho všeho odříznout a začne říkat něco ve stylu: Podívejte, Musk je takový divoký, ale my si ho zkrotíme. Ale pokud se něco takového stane, tak to Trump bude muset udělat citlivě, jestli je toho schopný, protože nechce mít po Americe pobíhajícího Muska s obřím megafonem v podobě své sociální sítě X, na které bude neustále šít do toho, že Trump ho nějak zradil a podobně. Je to ošemetné. Všichni očekávají velkou explozi, ale je spoustu důvodů, proč se to zatím neděje.

Zatím je to sňatek z rozumu a bude trvat minimálně nějakou dobu.
Ano, ale jejich zájmy na sebe nějakým způsobem narážejí a je tam spoustu třecích ploch, které se můžou čím dál víc začít vyjevovat.

V podcastu byly kromě zvuků z Českého rozhlasu využity tyto zdroje: CNN Prima News, CNN, youtubové kanály LiveNOW from FOX, Musk Motivation, Forbes Breaking News, MSNBC a Fox News a účet NY AG James na sociální síti X.