Vývoj v Sýrii je ztrátou pro Kurdy. Svět zapomíná, že Turecko okupuje tamní území, říká vojenský analytik
Sýrie po víkendovém pádu režimu diktátora Bašára Asada čelí masivním izraelským útokům, po nichž podle agentury Reuters nic nezbylo z vybavení syrské armády. Zničeny byly lodě, letadla i tanky. „Izrael chtěl zneškodnit zbraně, které by proti němu mohly být v budoucnu použity,“ říká v rozhovoru pro Radiožurnál vojenský analytik Milan Mikulecký.
Izraelská armáda podle svého prohlášení za posledních 48 hodin uskutečnila přibližně 480 úderů proti syrským cílům. Jakým?
Primárně se jednalo o lodě, letadla, vrtulníky, raketové instalace, sklady chemických zbraní, místa výroby zbraní. Ale pokud by se to mělo říct jednou větou, v zásadě šlo o zbraně, které patřily Syrské arabské armádě, to znamená armádě pod velením a Bašára Asada.
Hrozilo u nich, že padnou do rukou jak povstalcům z jednotek Haját Tahrír aš-Šám (HTS), tak některým dalším skupinám, které v tuto chvíli nestabilní Sýrii operují. A Izrael se logicky obává, že jednoho dne by mohly být tyto zbraně namířené proti němu.
A jak dlouho toto bombardování může trvat?
Nemyslím si, že by mělo trvat výrazně delší dobu. Náročnost na izraelské vzdušné síly a na zásoby munice je enormní. Předpokládám, že Izrael, který má velice dobré zpravodajské informace, co je v Sýrii podstatné, a co nikoliv, tak je už na konci této bombardovací akce.
Je tedy nutné ještě podotknout, že probíhá také druhá bombardovací ofenziva, která je na bedrech letectva Spojených států, ale ta se primárně zaměřuje na postavení Islámského státu a na to, aby se on nijak nezapojil do probíhajících bojů.
Příbuzní zmizelých Syřanů prohledávají Asadovy věznice. Násilím vtrhli i do márnice
Číst článek
Izrael popřel, že by jeho jednotky pronikly hlouběji na syrské území z nárazníkové zóny podél Izraelem okupovaných Golanských výšin. Zvláštní zmocněnec OSN pro Sýrii Pedersen vyzval Izrael, aby své vojenské přesuny v syrském pohraničí zastavil a přestal bombardovat cíle na území Sýrie. Co víme o pohybech izraelské armády na tom syrském území?
Víme, že izraelská armáda se nějaké tři dny zpátky posunula hlavně na hoře Hermon. Hora Hermon zasahuje na území tří států.
Jednak Izraele, který toto území okupuje už někdy od roku 1967, v roce 1981 ho dokonce anektoval, i když to zbytek světa nepřijal. Potom je tam Sýrie a částečně tam zasahuje také Libanon. Hora je strategická, protože z ní je možné vidět jak do Libanonu, tak do Izraele i do Sýrie. Kdo kontroluje horu Hermon, má strategický přehled nad oblastí, mimochodem také kontroluje poměrně velké zásoby pitné vody.
Izrael tam obsadil místa poté, co syrská armáda svoje postavení opustila a některé militantní skupiny zaútočily na postavení jednotek OSN, které v tom místě jsou, a ty se stáhly. Došlo také k posunutí směrem k městu Kunejtra, které je ale téměř mrtvé a opuštěné už od války v roce 1967.
USA si určily podmínky podpory syrské vlády. Musí odmítnout terorismus a chránit menšiny
Číst článek
Zaznamenali jsme prohlášení izraelského premiéra, který sám potvrdil, že Izrael nehodlá rozšiřovat územní zábor na úkor Sýrie a jedná se pouze o preventivní opatření do doby, než se vyjasní, kdo bude Sýrie vládnout a jaký bude jeho vztah vůči Izraeli.
Turecký vliv a Kurdové
Syrští povstalci ze skupiny Syrská národní armáda, kterou podporuje Turecko, v pondělí dobyli město Manbidž na severu Sýrie, ovládané od roku 2016 jednotkami kurdsko-arabské koalice Syrské demokratické síly. Ankara je podporovala leteckými údery. Jak důležitý zisk je to pro Turecko? A jak velká ztráta pro kurdské milice, které Ankara označuje za teroristickou organizaci?
No, bohužel je to ztráta pro Kurdy, kteří toto město v minulosti osvobodili od Islámského státu.
A je to ztráta i pro civilizovaný svět, protože Kurdové za nás za všechny odvedli spoustu špinavé práce. Nejenom v průběhu bojů proti Islámskému státu, ale i třeba v tom, že do dnešního dne zadržují bojovníky Islámského státu, které si celá řada těch mateřských zemí nechce převzít a chováme se ke Kurdům více než macešsky.
Syrský režim padl kvůli ekonomice, islamisté se z toho chtějí poučit, soudí Kocian z Člověka v tísni
Číst článek
Často se mě v posledních dnech lidé ptají, zda se bát Muhammada Džuláního, vůdce HTS. Já říkám, že skutečně nevíme, uvidíme v nejbližších týdnech, měsících. Vzhledem k tomu, že jsme na Blízkém východě, tak jsem spíš skeptik než optimista.
Tálibán také hodně sliboval a realita je někde jinde. Nicméně já se mnohem víc obávám prosyrských milicí, které se chovají často stejně jako Islámský stát. Mimochodem, příslušníci těchto milicí jsou často bývalí příslušníci Islámského státu nebo Al-Káidy a Turecko je používá na špinavou práci nejenom proti Kurdům, ale i v jiných svých oblastech zájmů. Ať už to bylo ve válce o Náhorní Karabach, nebo boje v Libyi a podobně. V Sýrii nebude klid a mír, dokud Sýrie nebude mít nějaké jednotné velení, jednotnou kontrolu nad územím celé Sýrie.
A když už jste zmínil Turecko a Izarel, tak často se mluví o Izraeli a jeho přítomnosti v Gaze. Pro představu Gaza má nějakých 360 až 365 kilometrů čtverečních. Turecko už roky okupuje téměř 10 000 kilometrů čtverečních na území Sýrie a k tomu svět bohužel mlčí.
