Zahraniční tisk komentuje výsledky voleb v Iráku
Výsledky prvních demokratických voleb v Iráku překvapily, píší saúdskoarabské Arab News. Prvním překvapením bylo, že se k urnám po tolika výhružkách opozičních povstalců vůbec dostavilo tolik lidí - tedy dvě třetiny Iráčanů. Překvapení číslo dvě je 47procentní vítězství strany spojených šíitů.
Je to málo. Před volbami se očekávalo, že si šíity y vybere šedesát procent voličů. Zato nikoho nepřekvapilo, že se k volbám nedostavili sunité. Nebyl to ale deklarovaný bojkot voleb - spíš strach z násilí před volebními místnostmi. V některých, ryze sunitských provinciích, odvolil úctyhodný počet obyvatel.
Do národního shromáždění se teď dokonce chystá dvakrát více sunitů, než odpovídá jejich skutečnému počtu. Volby v Iráku tak vyslaly dvě klíčové zprávy: Iráčané si svou zemi chtějí vést sami. A není pravda, že arabským zemím nejde k demokracii dopomoci, dodávají Arab News.
Porodní bolesti irácké demokracie by nám měly připomenout, že blízkovýchodní politika už nikdy nebude taková jako dřív, komentuje britský Daily Telegraph. Výsledky prvních iráckých voleb byly zveřejněny včera a přinesly zklamání. Šíitská spojená irácká aliance, která očekávala nadpoloviční většinu hlasů, získala jen čtyřicet procent. Současný premiér Ajád Alaví se musel spokojit se čtrnácti procenty.
Vládní koalice je tak zatím ve hvězdách. Naději vládnout spolu se šíitskou stranou mají obě hlavní minority. Jsou to Alávího sekularisté a kurdští nacionalisté. Nejednotní jsou i samotní Iráčané. Někteří by nejraději žili v proíránské zemi pod islámským právem šaría, jiní chtějí stát a mešitu co nejvíc oddělit. Ať už se stane cokoliv, Irák bude nadále potřebovat pomoc. A historická role strážců demokracie připadla právě nám, anglicky mluvícím zemím, upozorňuje Daily Telegraph.
Slovenští analytici i zaměstnavatelé upozorňují na mezeru v zákoně. Podle slovenských Hospodárských novin tam může soukromá firma zkrachovat bez vlastního zavinění. Stačí jen, aby obchodovala s firmou, která pere špinavé peníze. Sama přitom nemusí být vůbec podezřelá. Slovenské ministerstvo spravedlnosti se brání vyšetřování musí každý slovenský občan jednoduše strpět.
Co když ale postup vyšetřovatelů zavede firmu do úpadku? Slovenská advokátní komora chce proto do trestního zákona zařadit možnost vymáhat za neodůvodněné vyšetřování odškodné. Souhlasí s tím i podnikatelé. Obvinění by totiž jinak mohlo sloužit i jako nekalý prostředek v konkurenčním boji.
Pokud totiž začne trestní stíhání firmy, zablokují se účty, zastaví se obchody, leasingy, takže firmy přijdou o své stroje a automobily a to vše bez jediné koruny odškodného. Odborník z katedry trestního práva Univerzity Komenského to vysvětluje jednoduše: proč by měl neopodstatněné vyšetřování strpět občan? Ať trpí stát, píše se v Hospodárských novinách.
