„Přestože se blížíme do druhé poloviny roku, kdy prohlubování schodku mohutně zpomalí první příjmy z windfall tax, dividenda od ČEZ či peníze z EU, musíme jako vláda šlápnout na brzdu,“ řekl Stanjura.
Konfederace odborových svazů navrhuje k ozdravení státních financí zrušení navýšení paušálu pro živnostníky, stravenkového paušálu, změn u darovací daně či snížení odvodů u kratších úvazků.
Největším problémem v české ekonomice je podle Havlíčka současné tempo zadlužování státu. Následuje neudržitelnost důchodového systému a doznívající inflační tlaky.
Kabinet plánuje snížit počet sazeb daně z přidané hodnoty (DPH) z nynějších tří, tedy 10, 15 a 21 procent jen na dvě. Vznikla by jedna nová ve výši 14 procent a druhá by zůstala na 21 procentech.
Jak by měla vláda snižovat rozpočtový schodek? A jak se bude na definitivní podobě opatření podílet Národní rozpočtová rada? Radiožurnál se ptal ekonoma Petra Musila, člena Národní rozpočtové rady.
„Hospodaření vládních institucí za rok 2022, které skončilo schodkem ve výši 247,5 miliardy korun, se oproti předchozímu roku vylepšilo o 63,1 miliardy Kč,“ uvedla Houžvičková.
Vyrovnání schodku státního rozpočtu vede vládu ke změně výšky DPH, daně z přidané hodnoty. Ekonomové Petr Janský a Martin Fassman dávají komentář k vládním krokům.
Stav veřejných financí se zhoršuje navzdory rekordním příjmům z prodeje ropy a zemního plynu. Loni ruské příjmy vzrostly o 10 procent, ale celkové výdaje státu se prudce zvedly až o 26 procent.
Moskva byla v loňském roce nucena sáhnout do svého rozsáhlého státního fondu, do kterého ukládá peníze z prodeje nerostných surovin a který má na horší časy.
Státní dluh ke konci roku 2022 vzrostl na 2,895 bilionu korun, o rok dříve to bylo 2,466 bilionu korun. Na každého Čecha tak teoreticky připadá dluh 275 033 korun.
Deficit státního rozpočtu na rok 2023 bude o 80 miliard korun nižší, než schodek na letošek. Během hlasování poslanci schválili přidání více než 1,1 miliardy na platy asistentů pedagogů.
ČNB zlepšila i odhad míry zadlužení veřejného sektoru, který by měl letos dosáhnout 41,5 procenta HDP. V srpnu banka předpokládala, že letos míra zadlužení bude 42,2 procenta HDP.
„Demografický sešup, který zde máme, není možné plně nahradit přílivem pracovní síly,“ uvádí v Pro a proti Českého rozhlasu Pro a proti poradce ministra Jurečky Filip Pertold.
Měnit státní rozpočet vícekrát za rok se pomalu stává tradicí. Ten letošní zamířil do sněmovny už ve třetí verzi, navíc se schodkem, který po započtení všech koaličních návrhů činí 375 miliard korun.
Protikrizový, solidární, válečný. A pořád výrazně schodkový. To bude rozpočet na příští rok. Mezitím se letošní schodek má zase prohlubovat. Kde na to Česko vezme peníze?
Příjmové straně podle ministerstva financí pomohly vyšší daňové výnosy. Výdaje naopak prohloubily mimo jiné mimořádné valorizace důchodů nebo příspěvek na úhradu nákladů domácností za energie.
Vláda schválila návrh rozpočtu. Ten plánuje s deficitem 295 miliard korun. Původní plán vlády ovšem předpokládal zadlužení 270 miliard. Hlavním novým výdajem je zastropování cen plynu a elektřiny.
Rusko způsobilo Ukrajině od začátku invaze škody za 25 bilionů korun. V roce 2023 by mohl být ukrajinský deficit až bilion korun, prohlásil ekonomický poradce Zelenského.
Dojde k dohodě mezi nimi a koaličními stranami? Směřuje Česká republika k aktivaci dluhové brzdy? Udrží se schodek v rozpočtu ve výši 270 miliard, nebo se očekává jeho navýšení?
„I kdyby ekonomika rostla úplně optimálně a nebyla žádná Ukrajina, žádný covid, tak bychom každý rok generovali deficity kolem tří procent hrubého domácího produktu,“ popisuje profesor VŠE Jan Pavel.
Významná nerovnováha veřejných financí podle rady vznikla vlivem rozpočtově nerozvážných kroků učiněných hlavně v posledních dvou letech a dlouhodobého neřešení budoucích dopadů demografického vývoje.