Jan Dobrovský postrádá v politice odvahu a politiky považuje za zbabělce. Donalda Trumpa ale nepovažuje za hrdinu, spíše za narcistu. Naopak evropští a i čeští politici jsou podle něj bez vize.
Rozhodujícími faktory pro formování budoucí politiky budou podle Krasteva témata technologií a demografie. Ta prý budou důležitější než ideologický boj mezi demokracií a autokracií.
Každá společnost má v sobě destruktivní sklony, je přesvědčený Jiří Přibáň. „Existuje cosi, čemu se říká tvořivá destrukce, což znamená, že něco musíte zničit, aby cosi nového vzniklo,“ myslí si.
„Odvolání Michala Šimečky z postu místopředsedy parlamentu bude záviset na Hlasu,“ říká pro Český rozhlas Plus slovenský opoziční poslanec František Mikloško.
V politice roste význam liberalismu a konzervatismu. Slovenský premiér Robert Fico by rád „hráz proti progresivismu a liberalismu“, maďarský premiér Viktor Orbán zas buduje otevřeně neliberální režim.
„To, co se teď děje, je nejlepším důkazem starého moudra, že vládu je jednodušší získat, než udržet,“ glosuje pro Český rozhlas polský politolog Wawrzyniec Konarski.
„Korčokovi se podařilo přilákat nevoliče, zklamané voliče, dočasně usmířit liberály a konzervativce. Získal jak liberály ve velkých městech, tak silné konzervativní bašty,“ přibližuje Michal Vašečka.
„Pokud by vyrazili ANO z frakce Renew, pak by naši poslanci mohli zvážit, zda by se nám program neprosazoval lépe v této frakci,“ říká například Zdeněk Hřib.
„V Evropském parlamentu jsem devět let prosazovala liberální politiku. A vidím, že hnutí ANO se teď vydává konzervativním, národoveckým směrem,“ vysvětlila svůj pohled Dita Charanzová.
Mohly by vést kandidátku do Evropského parlamentu, jaké priority by ale zastávaly? V jejich případě dochází ke střetu konzervativního a liberálního směřování v řadách ANO.
V souvislosti s vyhlášeným bojem o voliče SPD nyní špičky hnutí ANO mluví o konzervativním či vlasteneckém směřování. Odráží to ale i skutečné názory členů hnutí? To zjišťovala anketa iROZHLAS.cz.
Jako by se ale v poslední době v tomto liberálním stroji něco porouchalo. Nizozemská města zažila několik případů násilných demonstrací proti vládním opatřením.
Jaké mezistupně jsou ale mezi demokracií a autoritářským režimem a jak rychle se demokracie může zhroutit? Na to v pořadu Interview Plus odpovídal americký politolog Yascha Mounk.
Voliči dostali nařízeno přijít do volebních místností v obličejových rouškách a ve frontách museli dodržovat metrové rozestupy. U vchodu jim byla měřena teplota a dezinfikovali si ruce.
Dnešní stát nelze redukovat na minimální funkce, na bezpečnost a justici, protože musí plnit i určité veřejné služby: povinné vzdělávání, sociální služby, základní výzkum, vysoké umění...
Upozorňuje, že konzervatismus stojí na tradici, řádu a nerovnosti, tedy na konstatování, podle kterého lidé nejsou stejní, nejsou si rovni a ani být nemají.