Server iROZHLAS.cz a Radiožurnál to zjistily z katastru nemovitostí. Policie pekárnu stíhá pro dotační podvod, stejně tak dva její exmanažery. Holding Agrofert, pod který podnik spadá, chybu odmítá.
„Tu si kousnou, tam si kousnou, tady vydupou, vzniká to, čemu my biologové říkáme mikrostanoviště,“ popisuje ředitel České společnosti ornitologické Zdeněk Vermouzek.
Unikátní pohřebiště v pražských Ďáblicích má charakter květinové louky, kdy jsou hrobovým místům vyhrazeny luční pásy, které mezi sebou oddělují kosené uličky.
„Máme zde experimenty, kde sečeme jednou za rok, jednou za dva roky, jeden rok mulčování, druhý rok sečení a vyhodnocujeme, jaký to má vliv na druhovou diverzitu a na živiny v půdě,“ říká vědec Pavlů.
S dobrovolným strážcem přírody Janem vystoupala reportérka na vrcholu Lom u Chlumu na Berounsku. Po turistech, kteří tam byli v minulých dnech, zde zůstalo kruhové ohniště obložené kamením.
V přírodním prostředí bylo v sobotu podle evidence hasičů 116 požárů. „Různé lesy, travní porosty, louky, sláma, pole,“ popsala jejich mluvčí místa zásahů.
Na začátku července každoročně probíhá akce kosení luk Bílých Karpat v oblasti Valašských Klobouk na Zlínsku. Schází se tu dobrovolníci s kosou nebo hráběmi.
Koně při sekání narušují zem a semínka bylin šanci vzklíčit. Sekačky, které by koně mohli táhnout, už se ale dnes nevyrábějí. Ta, se kterou se seče v Pardubicích, je stará zhruba 80 let.
„Rostlina využívá dva druhy výživy. Jeden je parazitický a druhým je vlastní fotosyntéza. Je to zelená rostlina, která čerpá oxid uhličitý a přeměňuje ho na organické látky, “ říká botanik.
Pozemky u Lednice včetně toho v zámeckém parku spravuje honební společenství Lednice-Luh. „Dělám všechno, co zvěř potřebuje, a lidé mě nezajímají,“ prohlásil myslivecký hospodář Jiří Hledík.
Za polovinou cesty už mají některé ovce dost, stejně jako pes Zachariáš. Ovčáčtí psi jsou někdy natolik zabraní do své oblíbené aktivity, že často zapomínají i odpočívat.
Než ochránci vypustí do přírody v zajetí odchované motýly, je nejdřív potřeba upravit jim prostředí. Vytipované jsou zatím dvě několikahektarové lokality v nadmořské výšce kolem 600 metrů.
„Tam, kde byly louky, už nejsou. Tam, kde byl les, les není. A tam, kde dřív byly stepi se spoustou motýlů a kvetoucích bylin, jsou zase jen křoviny. To je problém,“ říká parazitolog Miloslav Jirků.
Hmyzu v poslední době ubývá, přírodovědci proto hledají různé způsoby, jak to změnit. Motýlí louka ve Slavkoském lese začala vznikat loni. První velké výsledky se očekávají v horizontu pěti let.
Za obnovení louky podle svých slov zaplatil asi 160 tisíc korun, za pár dnů prý divočáci louku znovu zničili. „Takže mě to stálo další peníze. Řeknu 50 tisíc a za tři dny to bylo to samé,“ dodal.
Jednou z možností, jak okolí vodních toků zavlažit, je podle Pařila odčerpávání vody přímo z řek. Není to ale podle něj ideální, navíc se tím problém se suchem v blízkosti řek nevyřeší.
Jaroměř je jedním z měst, které se rozhodlo přehodnotit, jakým způsobem se stará o městskou zeleň. Společně s odborníky vytipovali místa, na kterých by mohly vzniknout květnaté louky.
Požár mýtiny likvidovali v neděli večer hasiči u Luké na Olomoucku, jejich zásah komplikoval nepřístupný terén a silný vítr. Na místě zasahovalo 11 požárních jednotek,.
Podle původního plánu měl park za Školním náměstím připomínat podhorský palouk. Na přerostlou trávu si ale lidé často stěžovali. Divokou džungli tak v chrudimských Klášterních zahradách vystřídal obyčejný trávník.
V Bílých Karpatech, nedaleko Valašských Klobouk, dnes začalo tradiční sečení horských lučin. Ochránci přírody udržují kosením chráněná území, kde se vyskytují ty nejvzácnější druhy orchidejí a dalších rostlin. Svou základnu sekáči postavili u rezervace Bílé potoky.
V Praze 8 by měla vzniknout nová psí louka, bude se nacházet v Hanouškově ulici. Za prostor pro volný pohyb zvířat zaplatí podle starosty Prahy 8 městská část milion korun.
Knížecí louku v Moravské Třebové obsadí dnes dělníci. Začnou pracovat na biocentru, které je součástí projektu revitalizace území na jižním okraji města.
Příbuzní obětí poválečného masakru u Dobronína na Vysočině zítra pohřbí své příbuzné na centrálním hřbitově v Jihlavě. Zakončí se tak proces, který u místních obyvatel vyvolával rozporuplné reakce.
Nejkrásnější krkonošskou loukou pro rok 2011 se stala ‚louka nad náhonem‘ v Dolním Maršově. Odbornou komisi zaujala svou rozmanitostí, dlouhodobou tradiční péčí hospodáře a barvitým fotografickým zpracováním přihlášky. Louku do druhého ročníku soutěže nominoval Jiří Franc z Janských Lázní, který na ní s rodinou zároveň i hospodaří.