Špatná dostupnost a nestabilní financování. To jsou překážky, které podle studie Institutu pro kriminologii a sociální prevenci brání lepší práci s takzvanými původci domácího násilí.
Na podzim jsou náhlé změny počasí častější než třeba v létě. Zatímco někoho výkyvy teplot nebo tlaku vzduchu neovlivňují vůbec, jiní je vnímají velmi citelně. Vědci je označují za meteosenzitivní.
Podle expertů z Ipsos-Mori za naše černé uvažování o světě může fakt, že jsme geneticky predisponováni věřit špatným zprávám více než dobrým. Naše mozky zpracovávají zlé zvěsti jinak než dobré.
Řecká ekonomika je v recesi už pět let, jen za poslední rok se hrubý domácí produkt propadl o 7 procent. Nezaměstnanost stoupla na 20 procent a mezi mladými je bez práce celá polovina. Špatné zprávy jsou téměř na denním pořádku. O jejich vlivu na psychiku Řeků se mohl přesvědčit zvláštní zpravodaj Českého rozhlasu v Athénách Ondřej Bouda.
Důvěra v domácí ekonomiku i nadále padá. Souhrnný index v květnu meziměsíčně už popáté za sebou oslabil, tentokrát o 0,4 bodu. Způsobily to narůstající obavy spotřebitelů i přetrvávající opatrnost podnikatelů. Mezi podnikateli se totiž důvěra zvýšila jen o nepatrných 0,1 bodu. Spotřebitelé naopak propadli pesimismu – ukazatel jejich nálady meziměsíčně propadl o 2,5 bodu.
Výzkumný tým na Masarykově univerzitě již téměř 20 let sleduje vývoj postojů a hodnotového žebříčku české populace. Nejnovější výsledky byly zveřejněny na brněnské Fakultě sociálních studií.
Němečtí voliči mají poslední hodiny, aby se rozhodli, koho budou volit do Bundestagu. V neděli si obyvatelé SRN zvolí v pořadí už 16. Spolkový sněm. Zatímco už teď je jisté, že do něj neproniknou extremisté, počet nerozhodnutých voličů je letos v Německu rekordní.