Ve věku 93 let zemřel v pátek bývalý osvětimský vězeň a někdejší šéf svazu politických vězňů Oldřich Stránský. Přestože ho nacisté připravili o celou rodinu a on sám prošel pěti koncentračními tábory, usiloval o usmíření Čechů a Němců.
Krkonošská střediska očekávají tento víkend příjezd německé klientely. Zatímco začátkem léta to byly hlavně české rodiny, od tohoto víkendu budeme slýchat na horách němčinu, ale i holandštinu nebo vlámštinu. Ceny přitom stále zůstávají nižší.
Do Herlíkovic v Krkonoších přijelo na dvacet pamětníků a potomků Němců odsunutých z tamních chalup. Svolalo je občanské sdružení Přátelé Herlíkovic. Cílem je připomenout, co se po válce v Krkonoších stalo.
Německo dnes nastoupí v osmifinále mistrovství světa ve fotbale proti Alžírsku v jihobrazilském Porto Alegre. A právě Německo se tam může cítit víc jako doma než na severu Brazílie, kde doposud hrálo a kde má tréninkový kemp. Dokonce by ve spolkovém státě na samém jihu země mohli němečtí hráči promluvit s obyvateli i rodným jazykem.
Policie dnes v Rudníku začne hledat hroby pěti tamních Němců, kteří byli v obci zavražděni po druhé světové válce. Přes místo, kde jsou pohřbeni, má totiž vést cyklostezka, proto vedení obce muselo oslovit policii, aby těla vyzvedla a případem se začala zabývat.
Policisté otevřeli téměř 70 let starý případ. Těsně po druhé světové válce bylo v Rudníku na Trutnovsku zastřeleno pět Němců a jejich těla uložena do hromadného hrobu. Dlouhá desetiletí vraždu nikdo neřešil, teď chce ale Rudník na místě postavit cyklostezku.
Přesně před 75 lety napochodovala nacistická vojska do centra Olomouce, českého města s početným německy mluvícím obyvatelstvem i silnou a úspěšnou židovskou menšinou. Z radnice visely hákové kříže a v noci ozářil oblohu obrovský požár. Nacisté zapálili olomouckou synagogu. První okamžiky německé okupace v Olomouci připomíná Blanka Mazalová.
Zábavní pyrotechnika z tržnic v českém pohraničí nemá mnohdy potřebná povolení. Proto se bavorská policie rozhodla zasáhnout. Zpřísnila kontroly a pomocí plakátů varuje Němce před rizikovou pyrotechnikou.
Jesenický archiv získal cenná svědectví o předválečném životě v okolí Vidnavy, kdysi správního centra regionu. Potomci rodáků se chtěli písemností zbavit. Rušili muzeum založené jejich předky a nevěděli, co s vystaveným materiálem. Naštěstí si řekli o radu jesenickým archivářům. Nejstarší dokumenty jsou z 18. století. A pro historiky mají obrovskou váhu, příliš mnoho se po Němcích, po jejich odsunu, nedochovalo.
Mezi Němci upadá zájem o Jesenicko. Jezdí jich čím dál méně. Generace původních obyvatel, která musela po 2. světové válce odejít, pomalu vymírá. A její potomci už tak silnou vazbu k rodnému kraji svých předků nemají.
Minulý týden byl na Staroměstské radnici slavnostně zahájen už jubilejní 20. ročník Letní školy češtiny. Zahraniční studenti středního věku se pravidelně sjíždějí do hlavního města, aby se naučili český jazyk. Zhruba 40 účastníků rozdělených do šesti tříd tak celé léto pečlivě procvičuje pravopis a slovní zásobu.
Němci vyšli do ulic na protest proti prodeji zbraní do zahraničí, podobné manifestace jsou už tradiční součástí velikonočních svátků. Během prodlouženého víkendu projdou tisíce demonstrujících 80 německými městy.
Kopáním na louce Budínka u Dobronína se před dvěma lety otevřel hrob s kosterními ostatky místních českých Němců. A spolu s ním se otevřelo i citlivé téma českých poválečných dějin. V květnu 1945 bylo v Dobroníně zabito nejméně 12 místních Němců. Příbuzní pohřbili jejich ostatky až loni v září na jihlavském hřbitově. Pro některé však není případ z Budínky dosud uzavřený.
Lidé v důchodu počítají každou korunu. A týká se to i německých seniorů. Aby ušetřili, odcházejí někteří z nich na stará kolena do polských domovů důchodců. Náklady jsou pro ně až třetinové v porovnání s Německem.
Případ poválečného masakru asi šestnácti Němců u Dobronína na Jihlavsku se může opět otevřít. Státní zástupkyně přezkoumá rozhodnutí policie, která vyšetřování na konci roku ukončila.
Po více než dvou letech ukončili policisté vyšetřování údajné vraždy šestnácti Němců v Dobroníně na Jihlavsku. V lokalitě Budínka a U Viaduktu je na konci 2. světové války údajně ubili místní lidé. Jejich ostatky letos v září pietně pochovali na ústředním hřbitově v Jihlavě.
Najít si své předky, rodný dům nebo fotografii zaniklé vesnice v pohraničí teď mohou lidé na internetu. Zdarma je na něm k dispozici digitalizovaný archiv českokrumlovského Fotoateliéru Seidel, který představuje na 140 tisíc unikátních snímků.
Joachim Gauck dnes jako vůbec první německý prezident navštíví Lidice. Navazuje tak na dopis Václavu Klausovi k 70. výročí vyhlazení této středočeské obce, kde napsal: „Myšlenka na opovrženíhodné teroristické činy z Lidic a Ležáků mne naplňuje hlubokým zármutkem a studem.“ Zpravodajka Českého rozhlasu zjišťovala, co o místě největšího nacistického masakru českého obyvatelstva ví současná mladá německá generace.
Možná si člověk řekne Němec nebo Rakušan, v tom není žádný rozdíl. Oba národy mluví německy, od války už uplynulo hodně času a staré křivdy mladou generaci dvakrát nezajímají. Opak je však pravdou.
Kauza Budínka se dočkala konečně svého uzavření. Dva roky poté, co policisté našli hromadný hrob zavražděných Němců, se podařilo zjistit totožnost většiny z nich. Policistům pomohly vzorky DNA, které porovnali s DNA pozůstalých. Po mnoha sporech lidí z Dobronína a Ždírce nakonec dnes byly ostatky pohřbeny na jihlavském ústředním hřbitově ve společném hrobě za účasti německých pozůstalých. Pohřbu dopoledne předcházela smuteční mše za oběti tragédie.
Koncem týdne se na největším veletrhu spotřební elektroniky IFA představí nejnovější elektronické novinky. Jsou ale počítače, čtečky a tablety tím, s čím se Němci baví ve svém volném čase? Nikoli, podle průzkumu tráví Němci nejraději čas sledováním televize nebo posloucháním rádia.
Narodil se v Čechách, ale česky neumí. Když skončila válka, byly mu dva roky. Odsunuli ho s rodinou a dalšími Němci do západního Německa. Walter Schrammel se ale po revoluci rozhodl, že svůj rodný kraj znovu objeví a pozná. A tak rok co rok jezdí na Jihlavsko do Salavic u Třeště. Ze začátku se na něj místní dívali s nedůvěrou. Dneska mu chce třešťská radnice za zásluhy udělit pamětní medaili, kterou předtím ještě nikomu nedala.
Zádušní mší si lidé v Horní Moštěnici na Přerovsku připomenou tragické události z 18. června roku 1945. Vojáci pod vedením poručíka Karola Pazúra tu tehdy postříleli více než dvě stovky zakarpatských Němců, kteří se vraceli domů na Slovensko.
Když se dneska řekne Řecko, hodně lidí si místo modrého moře a dobré kuchyně představí spíše krizi a dluhy. Řecká krize trvá už více než dva roky a dost se o ní mluví. Podle řeckých hoteliérů to není zrovna nejlepší reklama. Obraz Řecka prý hodně utrpěl. Letos vyrazí na řecké pláže méně turistů. Zejména tradiční štamgasti Němci si letos vybírají jiné destinace.
Německý prezident Joachim Gauck dnes vyjádřil lítost nad osudem Lidic a Ležáků. V dopise adresovaném prezidentovi Václavu Klausovi uvedl, že si vědom historické odpovědnosti za vyhlazení obou obcí. Gesto po Václavu Klausovi ocenil i ředitel Památníku Lidice Milouš Červencl a starostka obce Veronika Kellerová.
Švýcarsko čím dál častěji a hlasitěji brojí proti přistěhovalcům. Od 1. května výrazně omezilo vydávání pracovních povolení pro občany osmi středo- a východoevropských zemí včetně Česka. Poslankyně pravicové Švýcarské lidové strany (SVP) teď kritizuje Němce a chce zpřísnit pravidla i pro ně.
Ostatky německých obětí údajného poválečného masakru na louce Budínka v Dobroníně by mohly být uloženy do společného hrobu na hřbitově v sousedním Ždírci. Na základě výsledků ankety mezi obyvateli obce o tom rozhodli ždírečtí zastupitelé.
Počet obětí z louky Budínka u Dobronína, u kterých česká policie zjišťovala totožnost, se zvýšil na pět. Zprávu o pozitivních výsledcích DNA testů obdržel v Německu další příbuzný. Radiožurnálu to potvrdil jejich zástupce Johann Niebler.