Jeden takový panel dokáže vyrobit dost elektřiny na nabití notebooku nebo provoz malé ledničky. V domácnostech po celém Německu tak probíhá zelená revoluce bez potřeby investovat velké peníze.
„Jsme průmyslová země a měli bychom investovat do průmyslu, který má budoucnost,“ zdůrazňuje prezident Evropské federace pro obnovitelné zdroje energie Martin Bursík.
V Česku zůstal potenciál produkce elektřiny na řekách podle unijního úřadu bez výrazné změny, stejně jako u fotovoltaické produkce. Mírně se zvýšil pouze potenciál výroby u větrných elektráren.
Návrh počítá u jaderných elektráren s poměrně širokým rozpětím jejich podílu na celkové roční výrobě elektřiny v zemi, a to od 36 do 50 procent v cílovém roce 2050.
Stát poskytl v loňském roce 24 miliard v dotacích na výstavbu solárních elektráren a podle ministra životního prostředí by jejich instalovaný výkon mohl nahradit tři uhelné elektrárny.
„Jsou tady určité předpoklady, že by tam mohlo dojít k nárůstu třeba o 20 nebo 30 procent. Ale pozor, to neznamená, že se automaticky o tolik každému zvýší cena,“ říká ekonomická analytička Klímová.
Ministerstvo životního prostředí předloží vládě národní klimaticko-energetický plán, podle nějž plánuje zvýšit současné užívání obnovitelných zdrojů až na 30 procent. Hlasovat by se mělo příští týden.
Jean-Marc Jancovici se ve své osvětové práci věnuje především vlivu energetické produkce na klima. V knižním Světě bez konce spojil síly s komiksovým kreslířem Christophem Blainem.
První modely v 90. letech minulého století měly výkon jeden megawatt, nyní se ale vyvíjejí turbíny o výkonu 18 megawatt a více, s lopatkami delšími než fotbalové hřiště
Němci podle Schustera v současnosti žijí v představě, že mají k dispozici LNG terminály a mohou čerpat plyn ze Spojených států nebo z Norska. Přechod na obnovitelné energie vyvolává obavy.