Vyřešit problém s nedostatkem pěstounů by měla novela, kterou schválil Senát. Ta zjednodušuje proces posuzování zájemců o pěstounství a zvyšuje státní příspěvek pro organizace, které jim pomáhají.
Ohrožené děti do čtyř let budou moci podle nového zákona zůstat v zařízeních poskytujících okamžitou pomoc maximálně dva měsíce. V průměru ale nyní zůstávají děti v Klokáncích tři až čtyři měsíce.
Karolína má víc než 10 let má v pěstounské péči bratry Dana a Samuela. „Bylo to šílené. Vzít si do péče sourozence je náročnější, já byla sama. Ale nenapadlo mě, že jsem to neměla dělat," zdůrazňuje.
Kapacity pěstounů by podle vyjádření ministerstva měly i na ty nenadálé krizové situace stačit. Problém je, že v některých krajích chybí. A třeba přitom právě tam je těch potřebných dětí hodně.
Stát se pěstounem není nijak jednoduchá věc. Výběr a příprava lidí teď trvá i přes rok a půl. Můžou za to i dlouhé čekací lhůty na psychologický posudek a na povinné přípravné kurzy.
„Pěstouni mají povinnost ze zákona vzdělávat se, my pro ně vždy děláme tento pobyt. Sejdou se tu a společně se vzdělávají,“ popisuje ředitelka organizace Náruč dětem, Eva Kopecká.
Učitelé odhalí jen zhruba čtvrtinu nadaných dětí. Podle České školní inspekce to souvisí i s tím, že pedagogové nevědí, jak je rozpoznat. Zlepšovat se to snaží některé nestátní organizace.
Výběr a příprava zájemců o pěstounství teď trvá i přes rok a půl. Ministerstvo práce a sociálních věcí chce ale nábor zrychlit, nově by měl trvat nanejvýš půl roku.
Otec dítěte je sice z Domažlic, ale pár měsíců po narození syna zmizel, peníze neposílá a ani jeho rodiče se k vnukovi nebo Michaele neznají. Ta po porodu sháněla různé brigády.
Pěstouni by mohli od října začít dostávat víc peněz od státu. Příspěvek při převzetí dítěte by se mohl zvednout o 35 procent a měsíční částka na úhradu potřeb dítěte o 27 procent.
„V posledních dvou letech neustále klesá počet žádostí o zařazení do evidence žadatelů vhodných stát se pěstouny,“ říká vedoucí krajského odboru sociálních věcí Jarmila Bisomová.
V kojeneckých ústavech je aktuálně 228 dětí do tří let. Jejich počet ale dlouhodobě klesá. Například v roce 2018 se jich v zařízeních nacházel dvojnásobek.
Návrh na zrušení kojeneckých ústavů, které se staraly o kojence a batolata do tří let, rozdmýchal ve sněmovně debatu. Proti návrhu poslankyně Olgy Richterové (Piráti) byli především komunisté.
Podle Lidových novin podvodníci využívají toho, že notáři od léta nemusejí kontrolovat změny ve stanovách společenství vlastníků. Více ve výběru z médií, který připravil Radiožurnál.
„Když si vezmeme, že ročně jde do ústavní péče okolo 1200 dětí, tak bychom potřebovali ročně 1200 pěstounských rodin. A to prostě nemáme,“ podtrhuje vážnost situace ředitel Amalthey David Svoboda.
Česká média se poslední sobotu roku 2019 věnují také například statistikám pohřešovaných osob. Počet nevyřešených případů je letos třikrát vyšší než vloni.
Pěstouni v Česku se starají většinou o jedno či dvě děti. Řada lidí ale považuje systém náhradní péče za složitý. Přitom každý třetí by po výchově vlastních dětí uvažoval o adopci nebo pěstounství.
V Česku chybí pěstouni. Podle dat MPSV schází asi 2 a půl tisíce pěstounských rodin. Organizace, které působí v oblasti péče o ohrožené děti tvrdí, že o práci pěstounů se málo ví.
Úplnou představu o tom, co náhradní rodinná péče obnáší, příliš mnoho lidí nemá. Sociolog agentury Median Daniel Prokop vysvětluje, že právě nedostatek informací o problematice zájemce odrazuje.
V Česku funguje šest desítek dětských azylových domů včetně 15 Klokánků. Provozovatelé si dlouhodobě stěžují na nedostatek peněz. Stát dává těmto zařízením na dítě příspěvek 22 800 korun měsíčně.
Praha||Kristýna Křupková, Michal Zlatkovský|Zprávy z domova|Data
Děti, kterých se rodiče vzdali, na novou rodinu často čekají i několik měsíců. Mezitím se o ně starají přechodní pěstouni. Jak dlouho u nich jsou a kam z přechodné péče odcházejí?
Místo dětského domova náhradní rodina. O to dlouhodobě usilují kraje po celém Česku. Sociální pracovníci se snaží najít dětem vhodné rodiče nebo pěstouny, které upřednostňují před ústavní péčí.
I několik let čekají lidé, kteří se chtějí stát dlouhodobými i přechodnými pěstouny, na schválení jejich žádosti. Uvádí to organizace Dobrý domov, která pěstounským rodinám pomáhá.
Rodiče napořád je dokumentární cyklus o tom, jak v České republice funguje pěstounská péče. Vysílá ho Česká televize. „Nebylo vůbec jednoduché najít ty rodiny,“ říká Olga Špátová.
Postupné zrušení všech kojeneckých ústavů v Česku. Právě takový je plán ministerstva práce a sociálních věcí, který měl resort předložit vládě do 30. června. Termín ale nestihl.
Od úterý můžou lidé přispět na opuštěné děti a jejich pěstounské rodiny. Startuje akce Sluníčkový den. Výtežek bbude financovat například rovnátka pro děti nebo jejich doučování.
V Česku přibývá pěstounů. I přesto ale podle ministerstva práce a sociálních věcí končí v ústavech ročně desítky dětí. Pěstounem se nemůže stát každý a kvůli náročným podmínkám, které musí splnit, je jich v některých krajích stále málo. Jde třeba o Vysočinu nebo Pardubický kraj. Česko je navíc jednou z posledních zemí v Evropské unii, kde stát umisťuje do ústavů i kojence.